Předloha podle kritiků z řad opozice šla proti listině základních práv, podle níž mají lidé v hmotné nouzi právo na pomoc státu k zajištění základních životních podmínek. Zavedla by údajně také nerovnost před zákonem, neboť ze zabrané dávky by mohl těžit pouze stát či obce.

Cílem předlohy bylo podle předkladatelek Ivany Řápkové a Lenky Kohoutové (ODS) zvýšit vymahatelnost pokut a poplatků od lidí pobírajících dávky. Novela byla reakcí na současnou praxi, kdy dlužníci s nárokem na dávku se z ní prý ani nesnaží hradit obci poplatky, případně uložené pokuty. Podle kritiků je ale "iluzorní" domnívat se, že by exekucí zasažení lidé začali dodržovat své povinnosti.

Zůstalo by existenční minimum

V případě, že by předloha platila, lidem by zůstalo po srážkách existenční minimum, které nyní činí 2020 korun na měsíc. Pokud by brali dávky za celou rodinu, zbylo by jim existenční minimum vypočítané pro všechny její členy.

Pro to, aby předloha platila, bylo nutné najít ve sněmovně 101 hlasů. Pro se ale vyslovilo 90 členů dolní komory, proti jich bylo 57. Ruku proti zvedlo i pět poslanců TOP 09 a Starostů včetně předsedy a vicepremiéra Karla Schwarzenberga. Několik poslanců za toto uskupení se hlasování zdrželo.

Související:
Sněmovna schválila zavedení exekuce dávky na živobytí
Řápková táhne do boje za exekuce dávek. Opozice už čeká
Sklenák (ČSSD): Návrh pro exekuce dávek nepodpoříme