Zatím se nejedná o legislativní návrh, ale pouze sdělení, kterým se musí ještě zabývat Evropský parlament. Komise chce navrhnout další harmonizaci azylových řízení tak, aby bylo zajištěno „humánnější a rovnější“ zacházení s žadateli o azyl napříč EU. Ve „slabší“ z variant úprav by se jednalo o doplnění stávajícího dublinského systému o trvalý mechanismus, který by zemi v potížích ulehčil. Postup, který Timmermans označil za „Dublin plus“, by byl podobný řešení, které už členské země EU jako jednorázový krok přijaly loni ve snaze pomoci Itálii a Řecku. Druhou představenou možností by bylo plné nahrazení stávajícího systému, kdy azylovou žádost řeší první země, ve které se uprchlík dostal na území EU. Místo toho by byli na základě „distribučního klíče“ migranti rovnou přerozdělováni po všech zemích Unie, na věc by zřejmě dohlížel Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO).

Lorencová: Všichni museli zešílet. Zlatuška: Posílení kompetencí EU je v zájmu Česka

„Mně se zdá, že tam museli všichni zešílet,“ reagovala poslankyně Jana Lorencová (nez. za hnutí ANO). „Opravdu normálnímu člověku zůstává rozum stát, jak vedení EU přistupuje k jednotlivým zemím. My přece nejsme v područí Unie! Právě díky této politice pohrdání jednotlivými členskými státy už mnoho občanů z řady zemí včetně Francie by si přálo vystoupení z Evropské unie,“ dodala.

Naopak poslanec Jiří Zlatuška (ANO) si s hodnocením návrhů raději počká, až budou zřetelněji formulovány: „Obecně soudím, že fungující systém bude muset posílit celoevropské pravomoce i odpovědnost. Jsem také přesvědčen o tom, že je takové posílení kompetencí Evropské unie v bytostném zájmu České republiky jak politicky, tak ekonomicky. Zda to bude v návrhu, který Evropská komise dopracuje a předloží, ale nevím.“ Zlatuška také upozornil: „Komisař Timmermans dnes uvádí dvě možné cesty k dalším změnám: buď posílení pravidla první země ‚mechanismem zabezpečujícím spravedlnost‘, který by zvlášť pomohl zatíženým zemím; nebo zrušení pravidla první země s posunem k systému, který by rovnoměrněji redistribuoval uprchlíky. Uvažuje se také o povinném poskytování otisků prstů jako podmínky pro uplatnění uprchlických práv a také o podmínce setrvání v relevantní zemi EU.“

Seďa: Jsem proti kvótám. Opálka: Začněte přijetím zodpovědnosti všech viníků

Na přesnější vyjádření Bruselu si počká také poslanec Antonín Seďa (ČSSD): „Bude záležet na konkrétním znění navrhovaných řešení. Rozhodně jsem však proti jakýmkoli povinným kvótám, které nejsou ani správné, ale zejména nejsou realizovatelné. To, co je nutné zachovat, je svrchované rozhodování členských států, protože jde o národní zájmy, a především o zajištění bezpečnosti. Úpravy nesmějí jít ve jménu spravedlivého přerozdělování či solidarity proti rozhodování jednotlivých vlád a národních parlamentů,“ reagoval pro ParlamentníListy.cz.

Podle poslance Jaroslava Opálky (KSČM) nejde o žádné systémové změny, ale spíš o hledání „zdánlivě lepšího řešení“. „Žádné takové však nebude fungovat. Společný prostor může zachránit pouze vyřešení problémů v zemích konfliktu, likvidace obchodu s lidmi (nejen s uprchlíky) a efektivní nepropustnost vnějších hranic. Pak nebude třeba žádných komplikovaných konstrukcí a situace bude zvládnutelná. Začít by se mělo přijetím politické zodpovědnosti všech viníků,“ uvedl Opálka.

Udženija: Nevhodné sociální inženýrství. Langšádlová: Návrh EK není rozhodující

Místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija reagovala takto: „Na příkladu iráckých uprchlíků se znovu ukázalo, že povinné kvóty – přerozdělování emigrantů – je naprosto nevhodné sociální inženýrství, které nefunguje. ODS trvale odmítá kvóty a myslím, že s nimi nesouhlasí i většina české veřejnosti. V této souvislosti nás mrzí, že tento názor náš a také převážné části českých občanů premiér Sobotka nerespektuje.“

Suverenitu členských států osmadvacítky zdůraznila místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová: „Návrh Evropské komise není rozhodující. Záleží na rozhodnutí členských států a na Evropském parlamentu. Já osobně s tím materiálem samozřejmě nesouhlasím, nejsou to dobré názory a myslím si, že odporují i Lisabonské smlouvě.“

Okamura: Žádáme okamžité vystoupení z EU. Fiala: Proč nepodpoříte referendum?

Azylovou politiku EU by si úplně jinak představoval šéf SPD Tomio Okamura: „Jsme proti jakémukoli přerozdělování a proti jakémukoli přijímání migrantů. V souvislosti s tímto nejnovějším návrhem vedení EU žádáme okamžité vystoupení ČR z EU. Je všeobecně prokázané, že nás to nepoškodí ani politicky ani ekonomicky.“ Již v příštím týdnu se Okamura chystá předložit v Poslanecké sněmovně už po páté návrh na uspořádání referenda o vystoupení České republiky z Evropské unie. „Prosazujeme od počátku jako jediní v Parlamentu nulovou toleranci stávající migrace a odmítáme zakořenění islámu v ČR. Jsme ve válečném stavu a posilovat muslimské komunity v celé Evropě je šílenství a zločin ohrožující bezpečnost Evropanů,“ dodal s tím, že jediné reálné řešení je ukončení války na Blízkém východě a stabilizace domovských zemí migrantů v severní Africe.

Jeho stranický kolega, místopředseda SPD Radim  Fiala pokládá řečnickou otázku: „Musím se ptát kolegů z ODS, ANO, ČSSD, TOP 09, Úsvitu a dalších, proč nepodporují referendum o vystoupení z Evropské unie? Teď pokrytecky naříkají.“

Pecina: Čiré šílenství. Pajonk: Neexistuje krize, kterou by evropské elity nevyužily k utužení moci

K návrhům Evropské komise se pro ParlamentníListy.cz vyjádřil také bývalý ministr vnitra Martin Pecina (SPO): „To mi připadá jako čiré šílenství. Tuto pravomoc přece nemohou národním státům vzít. My přece také neposíláme Němcům Ukrajince, kteří přicházejí k nám pracovat. K tomu bychom se neměli nechat v žádném případě přinutit.“

Změny azylové politiky, ke kterým vybízí Brusel, odmítá i Tomáš Pajonk, předseda Svobodných ve Zlínském kraji: „Ani jedna varianta obchodu s lidmi není pro Českou republiku vhodná. Neexistuje krize, kterou by evropské elity nevyužily k utužení moci. Solidarita nesmí a nemůže být kvótně vynucená. Přesně proti tomuto řešení jsme v říjnu ve Zlíně demonstrovali,“ uvedl.