Sněmovna odročila komunistický návrh na majetkové přiznání

11.02.2015 17:35 | Zprávy

Poslanci dnes přerušili projednání návrhu skupiny komunistických poslanců na zavedení majetkových přiznání. Normu ale v podstatě stáhli sami "rudí" poslanci, když předseda jejich klubu Pavel Kováčik navrhl přerušit bod do doby předložení obdobného vládního návrhu zákona. To si poslanci nakonec odhlasovali. Kabinet totiž připravuje vlastní zákon o prokazování původu majetku.

Sněmovna odročila komunistický návrh na majetkové přiznání
Foto: Hans Štembera
Popisek: peníze, ilustrační foto

Na dnešní program jednání sněmovny se dostala již podesáté norma o majetkovém přiznání z dílny skupiny poslanců KSČM. Zákon přišel za debatní pultík představit jeden z předkladatelů Jiří Dolejš. Zmínil, že je pravdou, že je norma už jakýmsi evergreenem.

"Ale tento nástroj na řešení šedé zóny se už řeší léta, náš návrh byl tady dokonce desetkrát a já tady z naší frakce tady stojím popáté,“ připomněl Dolejš.

Podle jeho slov ale tento instrument nespadl z nebes, ba dokonce byl dvakrát zakotven v našem právním řádu. "Právní řád se samozřejmě vyvíjí, takže asi byste mě upozornili na to, že ten kontext je aktuálně trošičku jiný,“ podotkl.

Podle Dolejše byl instrument uplatňován v době Masarykovy První republiky a také jej prosazovala po roce 1989 vláda Petra Pitharta a tehdejší ministr financí Karel Špaček - hranicí k přiznání majetku byl v obou případech jeden milion korun.

"Stalo se ale to, že se nám federace rozpadla. Od roku 1993 dokonce začala podstatná reforma daňového systému, a protože účinnost tohoto zákona měla být realizována až rokem 1995, kdy se mělo poprvé dávat majetkové přiznání, tak k tomu už nedošlo a tento bohužel tehdy redundantní prvek v právním řádu byl zlikvidován v roce 1994,“ připomněl komunista.

Podle něj touto inspirací byli motivováni opakovaně různí předkladatelé podobného návrhu, třeba vláda premiéra Miloše Zemana, kdy návrh na majetkové přiznání nejprve v roce 1999 předkládal vicepremiér vlády Pavel Mertlík a o dva roky později ministr Jiří Rusnok.

"Vzhledem k tomu, že tehdy vláda Miloše Zemana byla vázána opoziční smlouvou, tak si dovedete asi představit, jak to dopadlo a na co to přesně narazilo,“ poznamenal Dolejš ironicky.

Má to i Švýcarsko

Zdůraznil ale, že podobná norma je od roku 2011 uzákoněna na Slovensku, v Bulharsku, v pobaltských republikách, ale i třeba mimo EU i ve Švýcarsku, kde si formu přiznání mohou jednotlivé kantony přizpůsobit podle sebe.

"Ve vládním programovém prohlášení se chce, aby se to řešilo nikoliv na půdě samostatného systému majetkových přiznání, ale v rámci legislativy daňové a trestní,“ připomněl Dolejš.

Zpravodaj Josef Vozdecký (ANO) dnes navrhl zamítnutí normy už v úvodním kole. Připojil se k němu i předseda poslanců TOP 09/STAN Miroslav Kalousek, jenž zdůraznil, že stejný návrh podával k obdobné normě už v roce 1999.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Olga Böhmová

Mgr. Ondřej Kolář byl položen dotaz

Jak přesně si to vyvlastnění představujete?

A byť je to mířeno proti Rusům, není paradox, že přesně tohle dělali oni? Fakt myslíte, že je to demokratický nástroj?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

95 tisíc pro první dámu: Ženy jsou drahé, padlo. Také slova o šlechtě a středověku

20:43 95 tisíc pro první dámu: Ženy jsou drahé, padlo. Také slova o šlechtě a středověku

Měla by manželka prezidenta Petra Pavla pobírat měsíčně téměř sto tisíc korun určených k reprezentac…