Sněmovna poměrně rychle řekla ne senátnímu návrhu na zrušení kritizovaného povinného souhlasu obou rodičů s léčbou dítěte. Za propuštění senátní předlohy do výboru se přimlouvala například Soňa Marková (KSČM). Podotkla, že norma upravuje - na rozdíl od poslaneckého návrhu - i další problematické záležitosti.

„Novela upravuje jen ta ustanovení, která přinášejí problémy a jsou v praxi nesplnitelná," hájila pak před poslanci senátní verzi návrhu senátorka ČSSD Alena Gajdůšková. Jenže poslanci nakonec řekli normě jasné ne, čímž vyhověli požadavku zpravodaje Borise Šťastného (ODS). Ten totiž připomněl, že vláda s předlohou hlavně kvůli předloženému poslaneckému návrhu nesouhlasila.

Souhlas obou rodičů zavedl nový reformní zákon o zdravotních službách, způsobil tím ale problémy. Získat souhlas v případech, kdy rodiče žijí odděleně, bylo mnohdy nemožné.

Organizace by znovu mohly nahlížet do dokumentace

Senátorská novela, kterou připravovaly Česká lékařská komora a Svaz pacientů, měla odstranit podle jejích autorů nejzákladnější byrokratické překážky. Zrušila by se povinnost lékaře požadovat od pacienta po uplynutí 30 dnů nový informovaný souhlas s léčbou. Stavovské organizace by znovu mohly nahlížet do zdravotnické dokumentace, když by řešily stížnost na lékaře, zubaře a lékárníky. Právě tuto pasáž pravicoví poslanci tvrdě kritizovali.

Třeba poslanec Šťastný i ministr Heger poznamenali, že souhlas obou rodičů je podle zákona nutný jen pro zákroky, které mohou velmi negativně ovlivnit zdravotní stav pacienta. Heger se zmínil například o chemoterapii či amputaci. Nepočítalo se prý s výkladem, že půjde třeba i o očkování.