Na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu, o kterém informoval jeho mluvčí Petr Knötig, nemohou být poslanci souzeni za vyjednávání o trafikách. Proto dva exposlance ODS vyňal z pravomoci trestního řízení, což prakticky znamená, že za tento skutek nemohou být stíháni. Třetí ze zadržovaných poslanců, Ivan Fuksa, se s žádostí o vynětí na Nejvyšší soud neobrátil, ale lze předpokládat, že pokud tak učiní, dopadne stejně. Později Česká televize přišla s informací, že se má rozhodnutí o vynětí z důvodu imunity týkat i Fuksy, ačkoliv si tuto žádost vůbec nepodal.
Důvodem rozhodnutí nejspíš bylo to, že v době spáchání trestného činu úplatkářství byli poslanci a vztahovala se na ně tedy imunita. Právě ta by v tom případě byla důvodem vynětí z trestněprávní odpovědnosti.
Trojice bývalých poslanců ODS Petr Tluchoř, Marek Šnajdr a Ivan Fuksa byla zadržena v červnu při obří protikorupční akci a obviněna z uplácení. Toho se měli dopustit tím, že se vloni v listopadu vzdali svých poslaneckých mandátů a následně přijali místa v dozorčích radách státních podniků.
Olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan i jeho podřízení viděli v tomto jednání korupci, neboť podle nich poslanci, kteří hlasitě deklarovali nechuť podpořit změny daní, nakonec ustoupili, vzdali se mandátu a výměnou za to přijali křesla v dozorčích radách státních podniků. Tím měli zneužít svůj mandát k získání neoprávněné výhody, což je podle žalobce Ištvana naplněním skutkové podstaty trestného činu korupce.
Prakticky od obvinění se však z právnické i politické obce ozývaly hlasy, že tato konstrukce je velmi přísná a prakticky by znemožnila fungování politického systému, který je s uzavíráním kompromisů a protislužeb neoddělitelně spojen.
V případě Tluchoře bylo navíc namítáno, že funkci v dozorčí radě Českých drah nakonec vůbec nepřijal. Obhájce Marka Šnajdra se zase pozastavoval nad formulací, že jeho klient získal výhodu. Ta prý byla velmi pochybná vzhledem k tomu, že si Šnajdr v dozorčí radě oproti Poslanecké sněmovně platově pohoršil téměř na polovinu.
Tluchořův advokát Jiří Brátka verdikt Nejvyššího soudu kvitoval. Podle něj Nejvyšší soud rozhodl proto, že jednání poslanců proběhlo v době, kdy byli kryti poslaneckou imunitou a jejich jednání spadalo pod tuto imunitu.
Obhájce pro Českou televizi také uvedl, že všichni poslanci by měli být propuštěni, a to co nejdříve, v řádu hodin. Obecně však podle něj nelze vyloučit, že stíhání bude pokračovat, například i se změněnou skutkovou podstatou. Podle advokáta exposlance Ivana Fuksy by měl jeho klient být propuštěn ještě v úterý večer.
Podle poslance ČSSD Jeronýma Tejce není rozhodnutí až tak překvapivé, neboť prý je v intencích rozhodnutí, které učinil odvolací soud v kauze Víta Bárty. Podle něj to však rozhodně neznamená, že se žádná trestní činnost nestala. „To, že jsou díky imunitě vyňati, neznamená, že ten trestný čin nespáchali,“ poznamenal Tejc, vystudovaný právník.
Česká televize oslovila vrchního státního zástupce Ivo Ištvana, který ovšem nemohl nic moc říci. „Rozhodnutí nám nebylo doručeno v úplné podobě, pouze výrok bez odůvodnění, v podstatě jen první stránka. Pro kompletní rozhodnutí si nyní jedeme, pak se k němu vyjádříme,“ uvedl Ištvan a zavěsil.
„Zase splaskla jedna bublina spravedlnosti. Udivuje nás, že je to rozhodnutí takto rychlé,“ komentoval následně šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik.
Jiří Jelínek z Katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy vysvětloval, že trojice bývalých poslanců měla imunitu, která je překážkou trestního stíhání. Podle něj není vyloučeno, aby byli stíháni za tu část jednání, která proběhla poté, co o imunitu přišli.
Imunitu lze podle něj prolomit pouze žádostí o vydání trojice poslanců ke stíhání za trestné činy, které spáchali v době výkonu mandátu. „Příběh tím rozhodně nekončí, protože OSVČ se určitě budou snažit dotáhnout to stíhání do konce,“ domnívá se právník.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo