Lustrační normy podle komunistů ztratily efekt, pravice je naopak obhajovala s odkazem na ochranu demokratického řádu. Předloha KSČM čelila návrhu na zamítnutí ze strany ODS a TOP 09 a Starostové. Pokud by jej poslanci propustili do dalšího schvalování, KDU-ČSL už minulý týden pohrozila, že opustí vládní koalici.

Lustrační zákony, které byly přijaty na začátku 90. let, stanoví podmínky, které musejí splňovat například zájemci o výkon funkcí v orgánech státní správy, justici, policii, armádě, BIS nebo veřejnoprávních médiích. Lustracemi chtěli zákonodárci ochránit nově utvářené instituce hlavně před vlivem někdejší Státní bezpečnosti a dalších komunistických organizací.

V souvislosti s lustracemi se v posledních měsících zřejmě nejčastěji skloňovalo jméno předsedy hnutí ANO, nového vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše. Ten se totiž na Slovensku soudí kvůli údajné spolupráci s StB a tak by prozatím negativní lustrační osvědčení pravděpodobně nezískal. Dokument přitom patří mezi náležitosti, které adepti do vlády musejí předkládat. Prezident Miloš Zeman ale neexistenci lustračního osvědčení u Babiše podmínil tím, že žádal, aby Poslanecká sněmovna v úvodním kole podpořila novelu služebního zákona.