Ministr kultury Martin Baxa z ODS vyslyšel prosby šéfů České televize a Českého rozhlasu a navrhuje vládě navýšení koncesionářského poplatku. Za sledování veřejnoprávní televize si lidé připlatí 25 korun měsíčně, za poslech rozhlasu pak 10 Kč. Místo původních 135 korun půjde o 160 Kč v případě ČT a 55 Kč místo původních 45 korun v případě ČRo.

Kromě toho se má citelně rozšířit počet lidí, kteří budou povinni poplatky hradit. Dosud tuto povinnost měli lidé a firmy, kteří disponovali televizorem nebo rádiem. Nově se nutnost měsíční platby má vztahovat i na držitele mobilních telefonů, tabletů a všech elektronických zařízení, kde lze pomocí internetu veřejnoprávní média sledovat. Bez ohledu na to, zda jejich uživatelé skutečně obsah těchto médií konzumují. Pro případy, kdy daná osoba nevlastní tzv. chytrý mobilní telefon, bude prý moci využít čestné prohlášení, ve kterém sdělí, že žádné přijímací zařízení nemá.

Celkově by mělo přibýt zhruba 230 tisíc nových poplatníků. Česká televize by si díky tomu dle odhadů resortu kultury ročně polepšila minimálně o 1,4 miliardy korun, Český rozhlas pak minimálně o 600 milionů korun.

Zatímco u domácností se nebude nic měnit na tom, že platí pouze za jeden přijímač bez ohledu na to, jedná-li se o televizor nebo mobilní telefon, u firem to bude jiné. Vzhledem k tomu, že celá řada společností provozuje služební mobily svých zaměstnanců, budou za ně zaměstnavatelé muset platit. Na úpravu pravidel financování veřejnoprávních médií přitom nepanuje shoda ani uvnitř samotné vládní koalice. Námitky mají Piráti. 

„Na začátku před námi stál úkol, jak zajistit ekonomickou stabilitu a nezávislost veřejnoprávních médií. U České televize se poplatky nezvyšovaly 15 let, u Českého rozhlasu se poplatky nezvyšovaly dokonce 18 let. Při formulaci návrhu jsme se shodli na tom, že veřejnoprávní média u nás poctivě a zodpovědně plní v celém spektru veřejnou službu, mají objektivně vysokou sledovanost a poslechovost. Veřejnoprávní média mají vysokou kvalitu a důvěryhodnost prokázanou i nedávno provedeným průzkumem. Diváci očekávají nejen zachování stávající kvality, ale i její rozšíření. Proto není možné se zvýšení příjmů veřejnoprávních médií vyhnout. Nechceme jít cestou plateb ze státního rozpočtu, máme za to, že model poplatků je osvědčený a nezávislý na politické situaci,“ sdělil na tiskové konferenci ministr kultury Martin Baxa (ODS).

ParlamentníListy.cz se ptaly českých politiků napříč celým spektrem, zda je podle nich v pořádku, že platit budou i lidé vlastnící mobilní telefony či tablety, třebaže služby ČT nebo ČRo vůbec nevyužívají.

„Podle mě to není v pořádku. Vždycky jsem říkal, že v případě ČT je třeba spíše zprůhlednit nakládání s tou nemalou částkou od koncesionářů. U Českého rozhlasu je to jiné, tam nemám pochybnosti o ‚černých dírách‘ nebo střetech zájmů vedoucích pracovníků nebo členů příslušné rady. Určitě je třeba o tom diskutovat, nejen o výši poplatků, ale také o systému financování. I v jiných zemích se mění formy financování a určitě to lze legislativně ošetřit tak, že je vyloučena závislost na aktuální vládnoucí politické garnituře. A pokud by byl zachován výběr poplatků od občanů přímo, určitě jsem pro odpuštění minimálně tělesně postiženým a důchodcům,“ uvedl pro PL poslanec hnutí ANO Stanislav Berkovec.

Předseda poslaneckého klubu Pirátské strany Jakub Michálek uvádí, že výběr poplatků od lidí, kteří nevlastní televizi, považuje za poněkud kontroverzní. „Část lidí, co nemají televizi, sice občas něco od ČT sledují na počítači, část ale zase ne. Právě proto od nás tato změna nedostala zelenou; pirátské poslankyně a poslanci budou mít ohledně této změny volné hlasování. Za Piráty považuji dále za zásadní, že jsme prosadili, že konečně po dlouhé době bude kontrolovat hospodaření ČT a ČRo Nejvyšší kontrolní úřad, aby každá koruna byla poctivě vynaložena na kvalitní a objektivní veřejné vysílání,“ sděluje Michálek.