Rejchrt ve svém projevu k senátorům podotkl, že zákon o třetím odboji umožní ocenit lidi, kteří se postavili bývalému režimu. Zároveň se ale pozastavil nad tím, že jsou zákonem znevýhodněni někdejší komunisté, kteří mnohdy patřili mezi příkladné a statečné představitele disentu. Etická komise podle Rejchrta umožní řešit sporné případy a přispět k vyrovnávání se s národní minulostí.

TÉMA: Třetí odboj

Rejchrt získal podle neoficiálních informací 32 hlasů, Kudrna 28 a Liška 25 hlasů. Oficiální výsledky budou vyhlášeny ve čtvrtek, kdy se uskuteční i druhé kolo volby.

Kudrna, který je odborným asistentem na Karlově univerzitě, za výhodu pro práci v komisi označil to, že mu chybí vzhledem k jeho věku přímá negativní zkušenost s minulým režimem. "Mohu se na věc dívat s odstupem," podotkl s tím, že dalším pozitivem může být jeho odbornost.

Někdejší místopředseda Senátu Liška stál u zrodu a prosazení zákonů týkajících se vyrovnání se s minulostí. Zasloužil se například o zpřístupnění archivů, o odškodnění obětí sovětské okupace z roku 1968, o vznik Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) i o zákon o třetím odboji.

Lidé, kteří se podíleli na boji proti totalitě, mohou podle tohoto zákona žádat o oficiální uznání statusu odbojáře a jednorázové finanční odškodnění až 100.000 korun. Etická komise pak má posuzovat odmítnuté žádosti o osvědčení bojovníka proti komunismu, které bude vydávat ministerstvo obrany.

První dva z devíti členů komise zvolila už loni v listopadu rada ÚSTR. Stali se jimi Milan Nerad, kterého v 50. letech pronásledoval komunistický režim a byl vězněn za údajnou špionáž, a Marie Rút Křížková, někdejší mluvčí Charty 77. Sněmovna k nim v prosinci přidala advokáta a bývalého disidenta Stanislava Devátého, o druhém kandidátovi rozhodne v únoru. Dva členy komise má vybrat také vláda, posledního pak prezident.