Jak pojmenovat to, čeho jsme poslední dobou svědky v naší zemi? A jak změnit to, co se nám nelíbí? Tak zněly hlavní otázky pořadu. Eliška Wagnerová prý nálepky nemá ráda, takže se pokusila věnovat spíš druhé otázce.

„Nestačí jen chodit k volbám, během funkčního období politiků musí existovat i aktivní občanská společnost,“ uvedla v pořadu Hyde Park Wagnerová, která jeden z takových pokusů o aktivní občanskou společnost podporuje.

Čekání na spasitele je nesmysl, lidé musí na politiky tlačit a vyvarovat se stejných chyb u voleb

Výzva „Ukradli jste nám stát, vraťte ho zpátky“ dostala podporu bývalé soudkyně, která si také myslí, že politici překročili v míře privatizace státní moci mez, za kterou se dostat rozhodně neměli.

„Čekání na spasitele je nesmysl. Lidé musí volit obezřetně, neopakovat u voleb stejné chyby. A neustále upozorňovat politiky, když se jim něco nelíbí,“ řekla Eliška Wagnerová, která se jako nezávislá uchází o křeslo na kandidátce Strany Zelených.

„Úcta k lidské důstojnosti, humanismus, sociální ohledy, respekt k lidským právům. Považuji je za politicky liberální stranu. V tom smyslu s nimi nemám problém. Co se týká vnitřní očisty, jsou tam bolavé body. Ale nejsem jejich členkou, ani se jejich členkou stát nehodlám, stejně jako žádné jiné strany, takže očišťování politických stran zevnitř nemám na programu,“ vysvětlila svoji kandidaturu v pořadu Hyde Park Wagnerová.

Kromě zelených má Wagnerová slabost i pro piráty

Z politických stran pak neskrývá své sympatie ani k pirátům. „Snahy pirátů proti nepatřičným průnikům do osobního soukromí osob jsou mi sympatické,“ vysvětlila, proč je nakloněna bojovníkům za svobodný internet.

Hlavním tématem pořadu ovšem byla již mnohokrát omílaná korupce. Jeden z facebookových fanoušků pořadu si všiml: „Nádhera, přesně jak sem předpokládal. Vždycky, když je v HP někdo, kdo je proti korupci, zlodějnám všeho druhu a komu se tím pádem nelíbí ani současná vláda, tak získá 10–20  % záporných hlasů.“

Přesně tak to dopadlo i u Elišky Wagnerové. A co vlastně donedávna ještě ústavní soudkyně ke korupci sdělila? Především to, co se už nějakou dobu skloňuje: „Problém není v nedostatku zákonů korupci postihujících, ale v jejich faktickém naplňování.“

Důkazy? Vzpomeňte, jak dopadl Libor Michálek

Důkaz, že by soudci byli zkorumpovaní, samozřejmě Eliška Wagnerová nemá, ale některá rozporuplná rozhodnutí tomu mohou být nápovědou. Problém je ovšem, jak se důkazů o korupci dobrat.

Wagnerová k tomu pesimisticky dodává: „Vzpomeňme kauzy pana Michálka, který se pokusil ty důkazy opatřit. A jak dopadl…“ V tom smyslu by podle Wagnerové bylo důležitější vypracovat důmyslnější systém nominování soudců.

„Způsobu výběru soudců by měla být věnována maximální pozornost,“ říká Wagnerová, které se nelíbí současné snahy hradní kanceláře emancipovat se od nominací předsedů krajských soudů skrze ministra spravedlnosti. Současný systém, který navíc podle Wagnerové má své skuliny, je tak dále měněn ještě více k horšímu.

Co může vědět prezident o soudcích? Maximálně informace z médií

„Co může prezident vědět o soudcích? Maximálně informace, které dostane z médií,“ upozorňuje Wagnerová.

Diváci se také ptali, zda by se měla zpřísnit sazba za korupční činy. „Do určité míry ano,“ odpověděla Wagnerová, podle které je tradicí v právu, že se mění sazby za přestupky proti zákonům na základě toho, jak vzrůstá nebo klesá jejich nebezpečnost pro společnost.

V případě korupce se dá podle Wagnerové hovořit o rakovině, která prorůstá celým státem. „Na druhou stranu, pokud by se nasadil příliš přísný trest, soudci se ho zaleknou a budou mít tendenci překvalifikovávat tyto přestupky na jiné trestné činy,“ upozorňuje na úskalí změny sazby Wagnerová.

Hlavním restem zákonodárců je však podle Wagnerové to, že sice máme zákony, které prohlašují korupci za trestný čin, ale nikdo se nezabýval tím, zda korupcí nejsou určité tlaky a ataky na zákonodárce ze strany lobbistů.