Prezident Václav Klaus právníka, bývalého poslance a náměstka ředitele Justiční akademie v Kroměříži Zdeňka Koudelku vybral na post ústavního soudce coby znalce ústavního práva. A to je asi velký problém. Přílišnou nakloněnost Klausovi a také politikům dnes v Senátu kritizovali někteří senátoři, například Petr Pithart (KDU-ČSL). Nakonec Senát Koudelku do postu neschválil. Senátoři o něm přitom hlasovali v tajné volbě. Měl nahradit v týmu ústavních soudců Elišku Wagnerovou, které v březnu skončil mandát. 

ČTK pak k volbě ústavních soudců přinesla přehled kandidátů na členy Ústavního soudu (ÚS), které navrhl prezident Václav Klaus a jejichž nominaci senátoři také odmítli.

Aleš Pejchal (*1952) - advokáta a člena svého poradního sboru prezident navrhl v květnu 2003 spolu s tehdejším ministrem spravedlnosti a dnešním šéfem ÚS Pavlem Rychetským a ústavním soudcem Vojenem Güttlerem. Na rozdíl od nich ale Pejchal, který zastupoval například dědice rodiny Ottů ve sporu s rakovnickou Rakonou nebo Správu Pražského hradu ve sporech o katedrálu svatého Víta, u senátorů neprošel. Klaus jej podruhé bez úspěchu navrhl i v srpnu 2003. Pejchal doplatil mimo jiné na angažmá v případu Františka Oldřicha Kinského.

Vladimír Balaš (*1959) - někdejšího prvního šéfa plzeňské právnické fakulty a šéfa svého poradního týmu navrhl prezident v červnu 2003. Balaš, někdejší dlouholetý ředitel Ústavu státu a práva Akademie věd ČR, je mimo jiné odborníkem na mezinárodní právo. Senát jej v srpnu 2003 odmítl, zazněly například pochybnosti o jeho účasti v kauze IPB. Balaš přitom jakékoli spojení s manažery zkrachovalé banky popřel.

Václav Pavlíček (*1934) - vysokoškolského pedagoga, významného odborníka na ústavní právo a dalšího z členů svého poradního sboru navrhl prezident v červnu 2003. Ani Pavlíček u senátorů neprošel, vadila jim jeho minulost, například členství v KSČ (ve straně byl od roku 1954 až do vyloučení počátkem normalizace; v 50. letech byl v komisi, která posuzovala třídní původ studentů), ke kterému se nepřihlásil.

Klára Veselá-Samková (*1963) - advokátku, známou mimo jiné obhajobou romských klientů a později zastupováním někdejší sekretářky Jiřího Čunka Marcely Urbanové, navrhl prezident v červenci 2003. Senátoři ji v srpnu neschválili, protože jim vadily její drobné prohřešky z minulosti, které podle nich dokazují profesní i osobní nevyzrálost.

Milan Galvas (*1949) - vedoucího katedry pracovního práva a sociálního zabezpečení na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně navrhl prezident v únoru 2004. Ani jeho nominace ale Senátem v dubnu 2004 neprošla, senátoři mu vytýkali příliš vyhraněné profesní zaměření i jeho postoj ke komunistické minulosti. Galvas vstoupil do KSČ v roce 1967 krátce před maturitou a řadovým členem byl až do roku 1989.

Jaroslava Novotná (*1954) - tehdejší viceprezidentku Unie státních zástupců ČR pro mezinárodní styky a vzdělávání navrhl prezident v říjnu 2004. Senátoři ale nominaci státní zástupkyně, která dnes působí v čele žalobců mise Eulex v Kosovu, v prosinci 2004 odmítli. Důvodem bylo zejména její dvanáctileté členství v KSČ, do které vstoupila na jaře 1977.

Jan Sváček (*1957) - dlouholetého předsedu Městského soudu v Praze navrhl prezident loni v prosinci; obdobnou nabídku Václav Klaus učinil Sváčkovi již v roce 2003, ten ale tehdy odmítl. Počátkem letošního února Senát Sváčka těsně zamítl, scházely mu dva hlasy. Žádný z členů horní komory Sváčkovu kandidaturu nezpochybňoval, nikdo ale ani nevystoupil na jeho podporu. Před hlasováním se pak zmiňovalo Sváčkovo někdejší členství v KSČ nebo kontakty s kontroverzními pražskými podnikateli.

Zdeněk Koudelka (*1969) - náměstka ředitele Justiční akademie v Kroměříži a bývalého poslance ČSSD navrhla hlava státu na ústavního soudce počátkem března. Dnes senátoři Koudelkovu kandidaturu zamítli. Kritici mu vytýkali jeho angažmá u bývalé nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké, jejímž byl náměstkem, nebo obhajobu sporných zákonů, proti nimž se ÚS postavil.