„Byli to oni, kteří v Rusku poznali bolševiky a jejich politiky. Poznali celý systém. Ten strach z bolševismu přenesli do Československa, a proto u nás demokracie dosahovala tak vysoké úrovně. Proti totalitě je nutné bojovat, což je ten největší odkaz legií pro současnost. S nadsázkou mohu říct, že kdyby legionáři zůstali na sibiřské magistrále, tak jsme měli docela hezkou kolonii,“ sdělil ParlamentnímListům.cz místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. Před tím byla otevřena výstava 100 let československých legií.

Ze Sobotkova projevu

„Je dobré si tuto historii, na kterou můžeme být právem hrdí, připomínat i letos v roce 100. výročí vypuknutí první světové války, kdy chce bezradná Evropa tuto obrovskou tragédii velkolepě oslavovat jako takzvanou velkou válku bez identifikace jejích viníků a obětí pod heslem takzvaného korektního přístupu k historii. Paradoxně to bude u nás sloužit mnohým lidem k útokům na legionáře za jejich údajnou zradu na rakousko-uherské monarchii, v níž někteří naši znalostmi historie příliš nepolíbení naivní sentimentalisté vidí ideální předobraz Evropské unie, který prý Masaryk s legionáři nesmyslně rozbil! Tito lidé zapomínají, že šlo především vinou zaostalé a národnostně netolerantní uherské části monarchie o neživotaschopný útvar a nemění nic na tom ani to, že tehdy české země a Vídeň dosáhly na tu dobu poměrně vysoké společenské i technické a ekonomické úrovně. Zapomíná se, že Čechy zradila právě monarchie, která je nahnala do nesmyslné války, jež byla nad její síly,“ sdělil Sobotka v úvodním projevu.

„Zapomíná se, že Němci v českém pohraničí se již tehdy začali více orientovat na Berlín a živit myšlenky pangermanismu, které po válce uchopil naplno Adolf Hitler a jemu podobní. Vedle famózních vojenských úspěchů hrstky legionářů v bojích s bolševiky od Volhy až po Vladivostok se také zapomíná, že právě naši legionáři jako první poznali pravou tvář a podstatu komunistického hnutí - věrolomnost, pomstychtivost třídní nenávisti, zákeřnost postavenou na lživé demagogii a neschopnost dodržovat jakékoliv úmluvy a smlouvy. Bohužel málokdo byl v Evropě tehdy schopen důsledně se nad těmito jevy zamýšlet a reagovat na ně,“ doplnil.

Armáda nic nedala

„Celou výstavu jsme přichystali sami s pomocí místopředsedy Evropského parlamentu Oldřicha Vlasáka. Nebýt pana Vlasáka, tak by výstava nikdy nebyla. Sehnal na ni část peněz, zbytek jsme zaplatili my,“ řekl později ParlamentnímListům.cz výtvarník, ale i ředitel Muzea českého a slovenského exilu v Brně Jan Kratochvíl, který s manželkou Sabinou výstavu připravil. Kratochvíl jinak velmi pobouřeně vnímá nezájem patřičných míst o legionářské výročí. „Základní věc je, že prezident Tomáš Garrigue Masaryk založil Československo. Roztříštění na dva státy bylo nešťastné. Naše země vznikla na základě přání skoro celé Evropy. To, že se politická garnitura po roce 1989 rozhodla republiku rozbít, není dobře. Cestuji po krajanských organizacích všude ve světě. V zahraničí žijí skoro tři miliony Čechoslováků a ti berou rozdělení jako nešťastný krok, což je i můj názor. Teď jsme maličkou zemičkou, která čím dál více ztrácí možnost zasahování do dění,“ dodal vnuk filosofa Josefa Kratochvíla, který byl s Masarykem v úzkém kontaktu.

Ohledně financování akcí ke stoletému výročí založení československých legií se v kuloárech šušká leccos. Armáda se totiž k tématu zachovala jako macecha k Popelce a díl viny na tom prý nese i bývalý ministr obrany Alexandr Vondra, jenž si v době médii sledované kauzy ProMoPro nechtěl přidělávat zlou krev s výraznějším financováním akcí kolem historického tématu. Obrana proto nechala největší část financování na Československé obci legionářské a nadšencích typu Kratochvíla či místopředsedy Evropského parlamentu Oldřicha Vlasáka. „Znám osobně Sašu Vondru a jeho vztah k legionářům a armádě jako takové. Nevěřím tomu. Pokud vím, tak se Vojenský historický ústav ve výzkumu velmi angažuje a pořádá různé výstavy. Podle mě to není pravda,“ reagoval Sobotka.

Podle Kratochvíla je nezájem o dějiny československých legií dán tím, že pro českou armádu jsou legie jen jakousi historií. Kdyby prý Československo zůstalo zachováno, stanou se akce spojené se stoletým výročím legií věcí národní hrdosti. „Žijeme v jiné době a pro mnohé současníky, třeba politiky či studenty, je to dávná historie, tak na úrovni prvobytně pospolné společnosti. Omlouvám se za toto srovnání, ale paměť je šíleně krátká. Školy by se tomu měly maximálně věnovat. A nejen vzniku legií. Dějiny by na školách neměly končit rokem 1945, tedy osvobozením Rudou armádou, i když čtvrtinu státu osvobodili Američané a jiné jednotky,“ doplnil Přemysl Sobotka, místopředseda Senátu.