Konference „Církevní restituce – mýty a skutečnost“ byla rozdělena do čtyř panelů s tím, že každý z nich byl věnován zvláštnímu odbornému aspektu majetkového narovnání. V prvním bloku „Církevní restituce jako součást narovnání vztahu státu a církví“ vystoupil ráno premiér Petr Nečas, místopředsedkyně vlády Karolína Peake, arcibiskup pražský Dominik kardinál Duka, předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml a tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus.

VŠE K TÉMATU: Miliardy pro církve

Předseda vlády Petr Nečas zdůraznil především skutečnost, že prý ve věci majetkového narovnání státu s církvemi panuje spousta mýtů, podle jeho slov ale nejde ani tak o mýty, jako spíše o blud. „Mýty bývají alespoň něčím podloženy, ale tohle jsou opravdu bludy,“ zahájil premiér a odmítl skutečnost, že stát bude církvím něco dávat. „To není pravda. Stát nemůže dávat něco, co mu nikdy nepatřilo, neboť právně historický majetek církví nikdy nevlastnil,“ pokračoval Nečas. Z dlouhodobého hlediska navíc prý jde o rozpočtově odpovědné rozhodnutí.

Že církev nevlastnila majetek? To se vraťme do doby slovanských občin

Místopředsedkyně vlády a Věcí veřejných Karolína Peake se ze své pozice předsedkyně Legislativní rady vlády zabývala především jednotlivými právními návrhy, jež byly k realizaci církevních restitucí navrhovány. Podle Peake se projednávala také možnost, že by se majetkové narovnání provedlo takzvanou výčtovou metodou. To by znamenalo, že by přímo v zákoně byl detailní výčet veškerého majetku, který mám být jednotlivým církevním subjektům vrácen.

Další z hlavních hostů, pražský arcibiskup a předseda České biskupské konference Dominik kardinál Duka vysvětloval hlavně neustálé zpochybňování hlavně z řad opozice, že církev majetek nikdy nevlastnila a nemůže jí v tom případě být ani vrácen.

„Kdybychom měli přistoupit na to, že církve majetek nikdy nevlastnily, můžeme se také vracet do dob slovanských občin, nebo v případě, že bychom se chtěli vrátit do království, musel bych požádat parlament, aby veškerý majetek státu připsal prezidentu republiky, panu prof. Václavu Klausovi, protože tak to tehdy bylo,“ zdůraznil kardinál.

Ten také připomněl, že církev v dohodě se státem učinila mnoho ústupků. Na zabavených majetcích například nežádá případný ušlý zisk, jehož výše se podle posledního propočtu parlamentní komise pohybuje ve výši kolem 160 miliard korun.

Značný problém podle slov pražského arcibiskupa představují různé průzkumy veřejného mínění, jež jsou prý částečně zmanipulované. „Kdybych nebyl pražský arcibiskup a někdo se mě na ulici zeptal, zda souhlasím s tím, aby stát církvím daroval 59 miliard korun, samozřejmě bych řekl, že nesouhlasím. My ale víme, že se nejedná o žádný dar,“ doplnil Dominik Duka k zaplněnému jednacímu sálu Valdštejnského paláce. Dokončení majetkového vyrovnání navíc podle něho přinese celé společnosti větší užitek, než za současného stavu.

Šéf Ekumenické rady církví ČR Joel Ruml především vyvracel argument odpůrců, že si církve ve svém údajném naléhání na dokončení restitucí neuvědomují vážnost současné ekonomické krize.

Církve ekonomickou krizi vnímají, za průtahy v restitucích však může stát

„Jednání probíhají dvacet let a církve nebyly tím, kdo určoval jejich tempo nebo důležitost. V tuto chvíli nemáme kam couvnout. Jde o tom, aby se zablokovaný majetek mohl začít využívat. Spoustu obcí se díky tomu vůbec nemohlo rozvíjet,“ vysvětlil Ruml.

První blok konference zakončil tajemník Federace židovských obcí v ČR Tomáš Kraus, podle kterého se z debat o restitucích vytratil také podstatný morální rozměr.

Politický, právní a historický kontext církevních restitucí. Tak zněl název dalšího panelu, v němž jako první vystoupila ministryně kultury Alena Hanáková z TOP 09. Následovala soudkyně Ústavního soudu Ivana Janů, odborník na ústavní a konfesní právo Petr Jäger, právník z vysoké školy Cevro institut Jakub Kříž a Stanislava Vodičková, odborná pracovnice Ústavu pro studium totalitních režimů, která z historického hlediska pojednala o útlaku, který církev během čtyřicetileté totalitní vlády KSČ byla nucena zažít.

Podle ministryně kultury Aleny Hanákové, která je ze svého postu zodpovědná za církve a náboženské společnosti, celou veřejnou diskusi o církevních restitucích provází předsudky a zažité stereotypy. „Cílem zákona není nic menšího než vybudovat nové nezatížené vztahy mezi státem a církvemi, které budou ve prospěch všech občanů. Církve budou na státu finančně i hospodářsky nezávislé,“ uvedla ministryně.

„Neznamená to, že nutíme církve stáhnout se z veřejného prostoru, naopak aktivity církví jsou v obecném zájmu,“ doplnila Hanáková, jež také připustila, že v případě, kdy by se majetkové narovnání s církvemi neuskutečnilo, budou narůstat finanční náklady státu na platy duchovních. V případě realizace restitucí tato státní podpora skončí.

Nečinnost parlamentu je protiústavní

Soudkyně Ústavního soudu Ivana Janů upozornila na fakt, který podle některých koaličních politiků opoziční odpůrci restitucí zcela ignorují, tedy skutečnost, že nejde o otázku, zda budou církevní restituce schváleny, ale že Parlament České republiky má přímo povinnost majetkové narovnání mezi státem a církvemi provést. Nestane-li se tak, přijde navracení majetku prostřednictvím soudních pří, což by mohlo vyvolat nemalý chaos.

„Zákonodárce má povinnost vydat restituční zákon, neboť musí splnit takzvaná legitimní očekávání, která církve mají na základě zákona o půdě (restituční zákon) z počátku devadesátých let. Tehdy totiž byly církve z restitučního zákona vyňaty s odůvodněním, že restituce církevního majetku bude řešit zvláštní zákon,“ upozornila účastníky konference ústavní soudkyně.

Janů také vzpomněla, že ústavní soudci již konkrétní žádosti o navrácení majetku ze strany církevních subjektů řešili. Všechny tyto žaloby však byly zamítnuty s odůvodněním, že se zatím čeká na činnost parlamentu a půjde se právě cestou vydání zvláštní legislativy. Dlouhodobá nečinnost zákonodárného sboru je podle ústavní soudkyně Ivany Janů z tohoto důvodu protiústavní.

Petr Jäger, odborní na konfesní právo, během svého vystoupení podával konkrétní důkazy, že církve majetek před rokem 1948 skutečně vlastnily. Jäger především citoval z dobové odborné literatury, slovníků a majetkových knih.

Vysokoškolský pedagog a právník Jakub Kříž vyvracel mnohé podle něho zažité mýty, které se v době projednávání církevních restitucí zmiňují. Nesmyslný je podle něho požadavek, že by zákon měl obsahovat konkrétní výčet majetku, jenž má být navrácen. „Zákon by musel obsahovat desítky tisíc položek z katastru nemovitostí, což se mi jeví jako naprosto nereálné. Pochybnosti k tomu vyslovil i Ústavní soud,“ uvedl Kříž. Podobný názor zmínila i zmíněná vicepremiérka Karolína Peake.

Opoziční politici nedorazili

Odborná pracovnice Ústavu pro studium totalitních režimů Stanislava Vodičková mluvila o útisku, který komunistická režim vůči církvi prováděl. „Režim se snažil vrazit klín mezi české a slovenské biskupy, vnést třídní boj mezi biskupy a kněze, postavit proti sobě kněze a věřící, získat kolaboranty z řad kněží, přerušit kontakt církve s Vatikánem,“ vyjmenovávala Vodičková.

V dalších panelech, kde se řešily hlavně problémy obcí, kterým takzvaný blokační paragraf mnohdy znemožňuje provádět i územní plánování. Mluvilo se také o prospěšnosti církví pro veřejnost a celou společnost. Konference, kterou moderoval senátor z ODS Petr Bratský se zúčastnil také jeho stranický kolega, poslanec a předseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda, který se problematikou církevních restitucí dlouhodobě zabývá.

V publiku seděl například i patriarcha Církve československé husitské ThDr. Tomáš Butta, ThD. či známý historik Jaroslav Šebek, který se zabývá i církevní problematikou. Opoziční politikové, jimž byla směřována většina argumentů, se paradoxně podívat nepřišli.