Na bouchání šampaňského je po středečním hlasování ve sněmovně mezi zastánci přímé volby prezidenta stále ještě dost času. Optimismus krotil především předseda Věcí veřejných Radek John, pro jehož stranu jde o jednu z priorit volebního programu. „Vyhráli jsme jednu bitvu v boji o přímou volbu prezidenta, ale nevyhráli jsme celou válku. Ta válka skončí teprve rozhodnutím Senátu,“ prohlásil John po hlasování.

Přímé volbě hlavy státu zdánlivě nestojí v cestě nezdolatelná překážka. Ve sněmovně se pro ni vyjádřili všichni poslanci ČSSD, která má v Senátu díky obsazení 41 křesel většinu. Až na tři výjimky pro ni hlasovali poslanci ODS, jež má v horní komoře s 25 členy druhé nejsilnější zastoupení. Jen hlasy těchto dvou senátorských klubů by bohatě stačily k tomu, aby se v roce 2013 volila hlava státu přímo.

Sledujeme téma Přímá volba prezidenta

Senát by mohl přímou volbu schválit tak, aby se v roce 2013 nestihla

Přesto se ozývají skeptické hlasy, a to dokonce od Strany práv občanů Zemanovci, která zorganizovala petiční akci, během níž se pod přímou volbu prezidenta podepsalo více než 100 tisíc občanů. „Mám obavy z toho, když něco, na čem původně nepanovala shoda, prošlo sněmovnou tak hladce a ještě to bylo doprovázeno populistickými komentáři politiků,“ říká pro ParlamentníListy.cz Martin Nejedlý, místopředseda SPOZ.

Kromě nepříjemného tušení, že politici sehráli pro veřejnost jen divadýlko, vychází jeho obava o osud přímé volby i z nejasností kolem schvalování ústavního zákona v horní komoře Parlamentu. „Ústavní zákon nemá pro schvalování v Senátu žádné lhůty. Neexistují termíny, do kdy je třeba ústavní zákony projednat. Takže se na jednání mohou dostat klidně až tehdy, kdy už nebude možné přímou volbu prezidenta v roce 2013 stihnout,“ varuje Nejedlý.

Ústava o lhůtách pro ústavní zákony nic neříká

Nevylučuje, že by senátoři mohli tak dlouho nechávat návrh ústavní změny na přímou volbu prezidenta bez povšimnutí, až by se nutné lhůty propásly. Pak by si mohli jako by sypat popel na hlavu, ale cíle by bylo dosaženo. „Byl bych velmi rád, kdyby na tuhle možnost nedošlo. Ale tomu, že bude přímá volba, uvěřím, až když ji Senát schválí,“ prohlašuje místopředseda SPOZ.

Jeho obavy nejsou tak neopodstatněné, jak by se mohlo zdát. „Pokud jde o legislativní proces, tak Ústava mluví o zákonech, které mají být do třiceti dnů posouzeny Senátem, ale nemluví o ústavních zákonech,“ říká pro ParlamentníListy.cz Ján Gronský, docent katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Ústavní zákon také zákon, lední medvěd také medvěd

Ústava rozlišuje v legislativním procesu mezi ústavními zákony a zákony tím, že vyžaduje pro schválení těch ústavních kvalifikovanou většinu, a také tím, že prezident při nich nemá suspenzivní veto, o lhůtách pro schválení ústavních zákonů se nezmiňuje. Spor se může vést o to, jestli ústavní zákon je také zákon, tedy jak se někdy parafrázuje, jestli lední medvěd je také medvěd.

Odborník na ústavní právo upozorňuje na jednací řád Senátu, v jehož osmé části se sice píše o ústavních zákonech i zákonech, v samotném paragrafu 113 se už ale píše pouze o zákonech. „Pokud nebudeme lpět na formálním výkladu a vzpomeneme si, že Ústavní soud už zrušil i ústavní zákon, přestože se v ústavě píše o tom, že může rušit jen zákony, tak můžeme vycházet z toho, že by třicetidenní lhůta měla platit i pro ústavní zákon,“ konstatuje docent Gronský.

Zkostnatělý výklad dává šanci těm, kteří by přímou volbu dali rádi k ledu

Zároveň dává ale šanci i těm, kteří si pohrávají s myšlenkou neschválit včas změnu ústavního zákona o přímé volbě prezidenta. „Zkostnatělým výkladem lze dojít k závěru, že pro projednání ústavního zákona v senátu není stanovena žádná lhůta, i když podle mého názoru je to v rozporu s duchem Ústavy, ´dobrými ústavními mravy´ a demokratickou politickou kulturou,“ tvrdí expert.

Pokud by Senát nekonal, musel by se někdo – například sněmovna – kvalifikovaně obrátit na Ústavní soud, že Senát neplní úlohu a že je nečinný, aby ÚS rozhodl. „Není možné připustit výklad, který by Senátu umožňoval torpédovat přijetí jakéhokoliv ústavního zákona prostě tím, že jeho projednávání bude donekonečna odkládat,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Gronský.