Resort práce a sociálních věcí pod vedením Jaromíra Drábka ( TOP 09) míní, že nová pravidla stávkujícím naopak pomohou. Úředníci totiž mají za to, že nový zákon zaplní mezeru, která dosud v legislativě existuje. Vše totiž prý odkazuje na zákon, který však upravuje jen kolektivní vyjednávání - tedy pouze jeden z typů možných stávek, týkající se sporu o uzavření kolektivní smlouvy. Nový zákon ale má upravit pravidla i pro jiné stávky zaměstnanců. Nově stávkovat například budou moci také zaměstnavatelé.

„Zákon upraví i pravidla pro jiné stávky zaměstnanců vůči zaměstnavatelům, nejen ohledně kolektivních smluv. Stávkovat budou moci také zaměstnavatelé, zákon jim dá možnost takzvané výluky. Tu dosud měli jen při sporech o kolektivní smlouvu,“ tvrdí se v návrhu nové normy.

Právo na stávku bude ale přitom omezeno pro lidi, kteří pracují ve zdravotnických zařízeních, tedy pro lékaře, sestry, či laboranty. Ani zaměstnanci letového provozu, nebo pracovníci drážní dopravy nebudou moci stávkovat jako dosud. Pokud se ale tak rozhodnou, budou muset po dobu stávky zabezpečit minimální služby.

Co to ale v praxi bude znamenat? To ministerstvo v návrhu nenapsalo a přitom se spekuluje, že návrh v tomto směru povede ad absurdum i k tomu, že tito lidé nebudou moci stávkovat vůbec.

Železničářský odborář: Ochranu zdraví plníme vždy

"Ochranu života a zdraví plníme vždycky," ohradil se ale proti tomu předseda Odborového sdružení železničářů Jaroslav Pejša.

Pejša nesouhlasí ani s tím, co norma dále stanovuje. „Je povinností organizátora zajistit po dohodě se zaměstnavatelem po dobu stávky minimální služby, tak aby nedošlo k ohrožení života a zdraví osob. K výkonu práva na stávku může dojít pouze za předpokladu plného zachování právních norem týkajících se zajištění bezpečnosti,“ napsali totiž předkladatelé.

Podle Pejši tato otázka ale nemá s minimální službou nic společného. Ta je prý nepřijatelná. "Navíc existuje jedno rozhodnutí Evropského soudního dvora, který toto zamítl," dodal Pejša v této souvislosti pro ČTK.

Oznámení už pět dnů předem

V návrhu jsou ale další perly. Například to, že organizátor bude muset oznámit stávku zaměstnavateli pět pracovních dnů předem (dříve stačily tři dny) a odbory by měly předat zaměstnavateli jmenný seznam účastníků stávky, a to nejpozději 24 hodin před zahájením stávky (dosud stačilo předat jen počet stávkujících).

V době účasti na stávce nebude smět příslušet účastníku mzda ani náhrada mzdy. Nadále ale zůstane prostor pro stávky neupravené zákonem. Samo ministerstvo v návrhu připouští, že může jít například o stávkové protesty proti sociálním a hospodářským dopadům různých reforem, které nebudou směřovat primárně proti zaměstnavateli.

Rozhodnutí o legálnosti protestů podobných celostátní stávce v dopravě, která se uskutečnila loni v červnu a byla zaměřená proti sociální politice vlády, tak budou stejně jako v současnosti nadále záviset na soudu.

„O takových politických stávkách by tedy nadále musely rozhodovat soudy bez bližších mantinelů stanovených zákonem,“ zmiňuje totiž návrh.

Komunista: Pošlápává to principy, které se vydobyly po roce 1989

Levicovému poslanci Miroslavu Opálkovi (KSČM) se ale připravovaná norma pranic nelíbí. „Toto je průlomový návrh zákona, který v podstatě pošlápává principy, které se tady vydobyly po roce 1989. Je to postupný návrat k totálnímu řízení společnosti,“ zmínil Opálka pro ParlamentníListy.cz.

„Všechny parametry toho zákona neznám, ale kontroverze proti stávkujícím vznikla v minulém roce, kdy došlo k několika manifestacím, a například také šlo o stávky lékařů. A vláda tomu chce asi nyní čelit administrativním způsobem,“ poznamenal dále komunista.

„V případě nespokojenosti občanů asi nikdo nebude sbírat podpisy i 24 hodin předtím. My víme, jak ta naštvanost lidí živelně vzniká a tady je snaha v podstatě stávkám zamezit. Vláda prostě očekává další nepokoje a tímto administrativním krokem připravuje půdu i pro represivní složky. Pro KSČM je to absolutně nepřijatelné,“ dodal Opálka s tím, že komunisté pro takovou normu v dolní komoře Parlamentu rozhodně ruce nezvednou.

Štěch: Asi se bojí následujících měsíců

Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) pak je ještě kritičtější. „Navrhovatel se asi v současné době bojí týdnů a let budoucích a chce nějak ty lidi, u kterých čeká, že od nich přijdou nějaké reakce na reformy vlády, svázat. To si ale myslím, že by nás posouvalo někam k Bělorusku a k těmto zemím,“ řekl ParlamentnímListům.cz Štěch.

„Já ten zákon detailně neznám, ale obecně jsem proti tomu, aby se u nás upravovaly stávky zákonem, vždyť jich není ani tolik! Mám obavu, že ti, kteří nový zákon navrhují, se něčeho bojí a potřebují se tomu předem bránit. A já takové návrhy podporovat nebudu,“ zdůraznil dále senátor.

Kritizuje i to, že normu připravilo právě Ministerstvo práce a sociálních věcí vedené podle levice neschopným Jaromírem Drábkem.

„Pan Drábek má hodně másla na hlavě, když se podíváme na to, jak se vypořádal s politikou úřadů práce a sociálních dávek. Zdá se na první pohled, že je to člověk klidný a nechá se s ním mluvit, ale ukazuje se, že je to člověk, který zneužívá situace k tomu, aby prosadil věci, které jsou výhodné jenom pro úzkou skupinu lidí v této zemi,“ dodal Štěch.

Návrh jde nyní do připomínkového řízení, kde se k němu mohou vyjádřit například i zástupci odborů nebo zaměstnavatelské svazy. Teprve poté jej projedná vláda. Ministerstvo ale předpokládá, že by nová úprava začala platit od 1. července 2013.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.