Deset let pracoval jako válečný zpravodaj v Sovětském svazu a Rusku. V roce 2000 byl vyhoštěn a do Čech přivezl film „Odvrácená strana světa“. Ten dokumentuje Groznyj v Čečensku, obléhaný tehdy ruskou armádou. Besedy s promítáním filmu, který z války v Čečensku přivezl, tehdy spolu se zpravodajkou Petrou Procházkovou, jsou součástí jeho túry pod hlavičkou TOP 09 před volbami do Evropského parlamentu, v nichž kandiduje.
„Film je sice deset let starý, o válce v Čečensku. Hodně kamarádů tam padlo, nás jenom vyhnali,“ podotýká s tím, že celou dobu sleduje, jak se Ukrajina vymaňuje a tím mu přirostla rovněž k srdci. „Teď nastal ´up to date´. Film ukazuje, jak ruská armáda pracuje,“ říká, když se experimentálním prostorem Mumie v Ústí nad Labem rozehrává plátno, na němž Čečenci bědují: „Co vlastně dělá sovětská veřejnost? Proč sedí se složenýma rukama? Zabíjejí i ženy a děti. Když nás považují za součást Ruska, proč nás bombardují? Nechápu, s kým bojují, když mezi námi nejsou vojáci. Rusové jsou neznabozi. Jsou to kanibalové.“
Hlavu do chomoutu už ne! Vzpomeňme na řízený hladomor…
Film je mementem, se kterým dnes senátor Jaromír Štětina objíždí Čechy, aby ukázal spojitost se současnou situací na Ukrajině. „Na kyjevském Majdanu jsem byl poprvé před Vánoci. Co se tam odehrávalo, bylo velké vzepětí ukrajinského lidu. To nebyli žádní nacisti, fašisti. Byli špinaví, ano, ale byli mezi nimi univerzitní profesoři, študáci, inteligentní lidé. V únoru, kdy jsem tam odjel, jsem zažil to vraždění v ulici. V osm hodin a tři minuty zastřelili prvního člověka. Zrovna jsem koukal na hodinky. Během půlhodiny postříleli 25 lidí,“ vzpomíná a emocionálně dodává: „Zažil jsem dvacet válek, ale tak masové vraždění jsem neviděl. Poprvé, když jsme je tam pomáhali obvazovat, jsem si uvědomil, co je to tratoliště krve.“
Jako někdejší novinář se prý snažil zjistit co nejvíc. „Ptal jsem se v recepci. Neznámí muži si prý objednali pokoje v horních patrech. Čekali na povel. Pochopil jsem už dávno, o co jde. O euroasijský sajuz, který buduje Putin. Ale Ukrajina nechtěla znova strčit hlavu do chomoutu - dvaatřicátý rok, gulagy, demonstrace…,“ interpretuje mimo jiné. Připomíná tak mimo jiné rok 1932 s velkým ukrajinským hladomorem, který měl být cíleně způsoben politikou Sovětského svazu a jejího vůdce Stalina a podle dostupných údajů si toto nucené hladovění, jehož účelem mělo být zviklání soudržnosti Ukrajinců proti komunistické vládě, vyžádalo zhruba mezi 3 až 7 miliony obětí.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Lucie Bartoš