„Je potřeba vyjádřit i svůj názor a hledat cesty k nápravě. Pokud je tam podezření z násilné smrti, tak by věc neměl dělat obvodní státní zástupce. To se nám již vymstilo v kauze Stodolových. Je zde jasně daná věcná příslušnost. Dozor by měl vykonávat městský státní zástupce a dohled vrchní státní zástupce,“ zmínila jednu z procesních chyb Marie Benešová, ale dodala, že Ministerstvo spravedlnosti nevykonává dozor nad státním zastupitelstvím. Vyjádřila se tak na dalším jednání lidsko – právního výboru Senátu o kauze údajné sebevraždy Petra Stráníka. Jeho rodiče Hana a Petr se totiž domnívají, že šlo o vraždu, a mají k tomu nespočet vážných argumentů. Proto se případ dostal až do Senátu.

První jednání

V tomto momentě je třeba připomenout první projednávání případu v Senátu, které se odehrálo zhruba před měsícem. Šlo o jasnou ukázku absurdního dramatu přímo na půdě horní komory Parlamentu, při níž si posluchač uvědomil, jakou Senát představuje moc bezmocných. Z oslovených institucí, tedy z policejního prezídia či od státních zástupců, se nedostavila ani noha. Jejich omluvy působily jako výsměch. Z Ministerstva spravedlnosti, které ale v případu v podstatě nemůže nijak intervenovat, přišel jakýsi ředitel odboru, který to nejspíš dostal na stůl formou padajícího lejna a blekotal jako čerti z Dalskabátů hříšná ves.

První třešničkou na dortu bylo, když tento úředník vážně sdělil, že na Ministerstvu spravedlnosti neřeší spravedlnost. „Je tady mnoho případů z této kategorie, které se zametou pod koberec, a to jen proto, že někteří nedělají dobře svou práci. Určitě budeme bojovat i proti tomu, když předsedovi výboru někteří odvětí arogantně, protože si myslí, že jsou složkou, které se nemůže nic stát,“ řekl senátor Jiří Čunek v reakci na odpověď pověřené státní zástupkyně. Předseda zmíněného výboru Marcel Chládek byl na konci celkem pozitivní.