Jeden z prvních dotazů v olomoucké čajovně Kratochvíle se týkal otázky lidských práv. Láska, který se stal senátorem za zelené s podporou pirátů, k tomu uvedl, že Česká republika byla dříve díky Václavu Havlovi vnímaná ve světě jako země, která velmi důsledně hájí lidská práva i na mezinárodní úrovni, kdežto v současné době z této pozice ustupujeme, což je podle něj škoda, protože není moc témat, kterými by se ČR mohla ve světě prezentovat.

Evropa zahleděná do sebe

Na to navázal filozof Martin Škabraha, který připomněl, že náměstek českého ministra zahraničí Petr Drulák zdůrazňuje také práva sociální či ekologická. „Je logické, že práva občanská a politická jsou navenek nejviditelnější, ale neznamená to, že práva sociální či kulturní jsou práva druhé kategorie,“ reagoval Láska s tím, že když pro některou zemi nejsou lidská práva prioritní, pravděpodobně je potlačuje na všech úrovních.

Poté senátor hovořil o významu médií, která podle něj utváří dnešní svět. Připomněl masakr v Keni, kde islamisté zaútočili na tamní univerzitu, což mělo za následek 147 mrtvých, ale v Evropě této události nebyla věnována přílišná pozornost. „Když ale dojde k teroristickému útoku v Evropě, celá Evropa se zajímá, jestli proti tomu protestovala Asie, Amerika…,“ uvedl Láska s tím, že Evropa je zahleděná sama do sebe. „Když se bavíme o pragocentrismu v pojetí České republiky, tak tady vidím eurocentrismus v pojetí celého světa,“ konstatoval.

Uprchlíci a uměle vytvořený problém s islámem

A následně se věnoval debatě kolem přijímání uprchlíků. Pro Lásku je nepochopitelné, že se v ČR zvedla vlna nenávisti vůči přijetí třiceti syrských rodin postižených válkou. Lidé, kteří tu argumentují tím, že bychom uprchlíky neměli přijímat, protože válku v Sýrii jsme přeci nerozpoutali, podle něj snad ani nevědí, co se tu odehrávalo za minulého režimu. „Kdyby stejně uvažoval zbytek Evropy před rokem 1989, tak by nepřijímal české emigranty s argumentem, že tu přeci taky žádnou železnou oponu nevybudoval,“ podotkl senátor s tím, že nejdůležitější je pomáhat v těch zemích, kde jsou konflikty, aby lidé odtamtud neměli důvod utíkat. Vyřešit občanskou válku v Sýrii je ale dle jeho slov nemožné, protože zde mezi sebou válčí osm znesvářených skupin. Jestliže uprchlíci z těchto zemí utíkají, Láska zastává názor, že v EU musí fungovat určitá solidarita, a je proto potřeba uprchlíky rozmístit po celé Evropě. „Nemůžeme v tom Itálii nechat samotnou,“ doplnil.

Chvíli nato se Láska vyjádřil k islámu. Podle něj jde o uměle vytvořený problém, pokud jde o přístup k islámu v ČR. „V České republice není žádný problém s islámem a podle odhadů demografů ani dalších dvacet let nebude. Je tu kolem deseti tisíc muslimů a z nich snad jen dva tisíce aktivně praktikují víru, takže průměrný Čech muslima asi v životě nikdy neviděl. Možná, že je to právě strach z neznámého,“ prohlásil. „Tady si pár politiků, kterým uvadá politická kariéra, vymyslelo problém, zblbli lidi a teď na tom nahání politické body. Pokud bychom někoho měli trestat, tak ne ty lidi, které vyžene strach do ulic, ale právě ty, kteří tento strach v lidech vyvolali,“ dodal.

Kvalita zákonů

V další části diskuse se hovořilo o kvalitě našich zákonů a kompetencích Senátu. „Senát má 81 senátorů, je to zákonodárný sbor, a přesto v něm sedí jen pět právníků. Je tam čtrnáct lékařů, pět sportovců, takže odborná znalost, jak číst zákon, není úplně největší,“ povzdychl si Láska. Problém je podle něj také ve lhůtách k projednání zákonů v Senátu. Lhůty jsou prý příliš krátké. „Když se nestačíme během třiceti dní vyjádřit k zákonu, má se za schválený,“ uvedl s tím, že Senát hlídá spíše zjevné hlouposti. „Posledně nám Poslanecká sněmovna poslala zákon, který nabýval účinnosti v minulosti, tak jsme jim ho vrátili. Anebo se ve sněmovně potichu něco schválí, média si toho všimnou, lidé se začnou ozývat a Senát je pak pojistkou, která to může zastavit,“ řekl a pokračoval kritikou energetického zákona, ke kterému prý přišlo 350 pozměňovacích návrhů. „O každém z nich se hlasuje. Když jsem se o tom s poslanci bavil, říkali mi, že neví, o čem vlastně hlasují,“ doplnil. Takto podle něj nemůže fungovat zákonodárný proces.

Problém jsou také časté novelizace, které nabývají účinnosti během celého roku. Láska by dal přednost tomu, aby nabývaly účinnosti třeba jen dvakrát do roka. „Pochopit české právo je fakt peklo,“ vyjádřil se s tím, že často vznikají diletantské zákony, které odkazují na neexistující paragrafy a podobně. „Máme přebytek zákonů. Kubera má pravdivou jednu větu. Říká, že než začneme přijímat nějaký zákon, měli bychom si položit otázku, zda se nemůžeme obejít bez něj,“ citoval senátora z ODS Jaroslava Kuberu.

Korupce, Rampula a Vesecká

Následoval dotaz z publika týkající se korupce. Posluchač uvedl, že má dojem, že se situace začíná zlepšovat. Přelom podle něj přišel mimo jiné se zatčením Davida Ratha a zásahem na Úřadu vlády. Daleko více kauz se dnes prý dořeší. „Je zlepšující se a vzestupná tendence, ale rozhodně ještě není vyhráno,“ odpověděl Láska. Podle něj se zase tento pozitivní trend může jednoduše zvrátit, o což se nejrůznější skupiny neustále snaží, což doložil na příkladu boje o zákon o státních zástupcích.

Novela tohoto zákona vznikla z popudu nejvyššího státního zástupce. „Pak ale přišel návrh Ministerstva spravedlnosti pod vedením tehdejší ministryně Válkové. Tento návrh byl jako z doby před dvaceti lety. Například se měla uzákonit povinnost, že nejvyšší státní zástupce musí informovat ministra spravedlnosti o kauzách, v nichž figurují politici. Když jsem to četl, nechápal jsem, že to mohl někdo v dnešní době navrhnout. Vrchní státní zástupci měli být navíc zcela odstaveni od vyšetřování závažných kauz, měl být zřízen nový úřad o dvě stě státních zástupcích. Pod tento úřad měly být převedeny všechny hospodářské a korupční kauzy,“ podivoval se Láska.

Současný návrh zákona je podle Lásky mnohem rozumnější. Zda zákon o státních zástupcích bude dobrý, nebo extrémně špatný, ale prý závisí na tom, zda šéfa speciálního úřadu státního zastupitelství jmenuje ministr spravedlnosti, anebo nejvyšší státní zástupce. Státní zástupci by dle Lásky neměli být podřízeni politikům. Rozdíl je dle Lásky také v tom, kdo zastává funkci nejvyššího státního zástupce a kdo vrchního státního zástupce. „Když na nejvyšším seděla Vesecká a v Praze seděl Rampula, proti zákonu, který má zajistit nezávislost státních zástupců, bych extrémně brojil,“ dodal Láska, podle kterého ale také může nastat v případě přijetí zákona posilujícího nezávislost státních zástupců a posilujícího pravomoci nejvyššího státního zástupce ještě jiná situace. „Nejvyšší státní zástupce může být pod nějakou smyšlenou aférou zlikvidován a dosadí se tam jiný člověk, třeba se vrátí Vesecká,“ řekl a připomněl kauzu Lessy. „Způsob, jakým byl zlikvidován policejní prezident, nemá v civilizované zemi absolutně obdoby. A prošlo to.“

Podle něj se české prostředí nikdy nesmí vrátit do časů, které reprezentoval Rampula a Vesecká. „Já jsem tu dobu zažil jako advokát, zároveň jako bývalý policista, který měl s policisty velmi dobré kontakty a v té době oni byli naprosto nešťastní, protože se v podstatě nedalo vyšetřovat. Když měli podezření na kauzu, ve které figurovala nějaká významnější osoba, ať už kmotr nebo politik, třeba na ni měli i nasazené odposlechy, tak když pustili do systému státního zastupitelství zprávu, že tuto osobu chtějí vyšetřovat, tak už za šest hodin na odposleších slyšeli, že ta osoba je varovaná, že o tom ví. To pro ně byla naprosto zoufalá situace. Myslím, že do té doby se fakt nikdo nechceme vrátit,“ prohlásil Láska.

• Další reportáže ČTĚTE ZDE