„U nás je rozhodně kapacita kolektivních zařízení pro děti předškolního věku nedostatečná. Ve městě se nedostalo do školek asi osmdesát dětí, ale v horší situaci jsou lidé na vesnicích, kde školky chybí. Mnoho rodin se tak dostává do zoufalé situace, kdy se jeden z rodičů, většinou matka, potřebuje vrátit do zaměstnání, ale nemá kam své dítě umístit,“ vysvětluje koordinátorka Rodinného centra Dobříšek Markéta Svobodová situaci na Dobříši u Prahy. V nových satelitních městečkách a, jak už je výše řečeno, i na venkově, si prostě děti nemají za patřičného dohledu kde hrát. Vše by mohl vyřešit zákon o nových formách péče o děti, ale jeho schvalování se táhne až hrůza a navíc z něj postupně odpadávají důležité části.

Zákon okousaný na kost

„Chceme rozšířit škálu nabídek pro rodiče, jak zajistit péči o své malé děti, aby se mohli vrátit na trh práce. Snažíme se proto prosadit zákon, jímž by mohly vzniknout dvě nové formy péče o malé děti, které by ty stávající jen doplnily. Jde o vzájemnou rodičovskou výpomoc a dětské skupiny. Skvěle to funguje v Rakousku, Francii i Anglii a rodiče, kteří je využívají, si mohou náklady odečíst z daní, což by mohlo fungovat i zde. U nás myšlenka nicméně vznikla již v roce 2008, když byl ještě Petr Nečas ministrem práce a sociálních věcí. Snažil se je zavést, ale nepodařilo se a od té doby se zákon vrací, přeměňuje a ořezává,“ podotýká Lukáš Tomko, vedoucí takto zaměřeného projektu ve Farní charitě Starý Knín.

„Malér je, že z posledního návrhu zákona vypadla vzájemná rodičovská výpomoc, protože se změnila na chůvy a ty vypadly vzápětí. Od Nečasova prorodinného balíčku uběhlo několik let a nic. Naše legislativa je tak nepružná, že když vše dobře dopadne, zákon nabude účinnosti příští rok. Legislativní rada vlády to pořád vracela nazpět s tím, že to zvládnou soukromé hlídací agentury. Nicméně ty na péči vydělávají a děti přece nemohou být materiálem k výdělku. Místa v hromadných zařízeních fakt nejsou,“ doplnila ředitelka Farní charity v Modřanech Milada Vernerová s tím, že ze zákona vypadlé další alternativní formy péče o děti se do něj budou snažit vrátit zainteresovaní poslanci z TOP 09 formou pozměňovacích návrhů.

Ministerstvo se prý snaží

Podle poslankyně TOP 09 Heleny Langšádlové se Legislativní rada vlády (LRV) k zákonu několikrát vyjádřila zamítavě, protože prý zákona nebylo potřeba. „Na vznik dětských skupin a vzájemného rodičovského hlídání podle LRV nebylo potřeba přijetí nového zákona. Já se naopak domnívám, že by k jeho přijetí mělo dojít. Podpořil by se tím dobrý záměr. Opakovaně jsem o tom hovořila i s ministrem Jaromírem Drábkem. Osobně mi na tom velmi záleží, takže když věc nebude do podzimu vyřešena, jsem připravena zákon podat jako poslanec,“ dodala Langšádlová. „Omlouvám se, ale zatím nemohu vypracovat odpovědi na vaše otázky. Je mi to velmi líto,“ napsala poslankyně za TOP 09 Jitka Chalánková.

„Legislativní radě vlády jsme se maximálně snažili vyjít vstříc tak, abychom mohli zákon připravit ke všeobecné spokojenosti. Povedlo se to, máme od ní kladné stanovisko a materiál je postoupen na jednání vlády. Zákon je díky ministerstvu připraven,“ sdělila ParlamentnímListům.cz tisková mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívová. Zrovna dnes věcný záměr zákona o dětské skupině projednává vláda.

Matky v ofenzivě

Na alternativní formy péče o předškolní děti si už dlouhou dobu brousí zuby matky, které by se chtěly co nejdříve vrátit do práce. „Myslím si, že mnoho rodin se tohoto zákona nemůže dočkat. Setkávám se s velkým množstvím rodin, které nejčastěji řeší nedostatečnou kapacitu stávajících předškolních zařízení a absenci alternativních možností, kam své dítě umístit. Mrzí mě, že z návrhu zákona vypadl projekt vzájemné rodičovské výpomoci, protože je pro rodiny oboustranně výhodný a jistým způsobem na mnoha místech funguje. Je však třeba mu dát legislativní rámec,“ dodala Svobodová.

Právě ona je ze všech legislativních koleček velmi zklamaná. „Takzvaný prorodinný balíček představený v roce 2008 byl nadějí pro mnohé rodiny. Návrh zákona o podpoře rodin ale dodnes není schválen. Rodiny s dětmi to v současné době nemají kvůli finančním výdajům zrovna jednoduché. Vždyť se na ně výdaje valí ze všech stran a zdražování to jen zhoršuje. Velmi bych si přála, aby se zákonodárci byli schopni alespoň pro jednou sjednotit a rozhodnout pro dobrou věc,“ doplnila Markéta Svobodová z Mateřského centra Dobříšek, které se u příležitosti nedávných desátých narozenin přejmenovalo na Rodinné centrum Dobříšek. Jak vidno, tak vláda ve svých programových prohlášeních neustále slibuje podporu rodinám, přitom ale není schopná prosadit jeden dílčí zákon. A co děti Husákových dětí? No, některé z nich musí sedět doma na zadku místo toho, aby si mohly najít fůru nových kamarádů.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.