Není proto divu, že se v posledních dvou, třech letech objevila celá řada hnutí, která upozorňovala na vážnost situace a snažila se o nabídku řešení. I ta však postupně ztrácejí na intenzitě.

ParlamentníListy.cz se zaměřily na poohlédnutí za hnutím Occupy – které jako jeden ze svých motivů upozorňovalo mimo jiné také na nebezpečí číhající na obyvatele celého světa z bankovního sektoru. I proto zaznívalo často heslo: Včera tanky, dneska banky.

Ale i když se hnutí dočkalo české obdoby Occupy Czech (a Occupy Prague), v dnešní době již téměř žádné aktivity nevyvíjí. Je to tím, že podobně jako ve světě byla proti aktivistům nakonec využita restriktivní opatření ze strany států?

„To hnutí stále mrtvé není, současná situace dává za pravdu těm protestujícím, protože je jasně vidět, že se hned tak nezlepší. Problémem je to, že nyní jsou už politici a vlády řady zemí, kde se toto hnutí objevilo, po jistém prvotním váhání a jakési bezradnosti, jak proti vlně protestů postupovat, připraveni a vědí, jak zasáhnout. To samozřejmě mění možnosti. Takže se nyní například spíš natáčejí dokumentární filmy, které zcela zřetelně popisují vše, co k situaci, proti které se vlna odporu zvedla, vedlo. Samozřejmě, nebudou mít zcela masovou podporu, ale jsou velmi kvalitně natočené, takže lidi, které to zajímá, si k nim cestu najdou. V současné době, po restrikcích, které byly uplatněny, chybí lidem impuls k tomu, aby vstoupili do protestů v té míře, jako tomu bylo před necelými dvěma lety, nicméně neznamená to, že ten vývoj k tomu opět nedojde,“ řekl pro ParlamentníListy.cz americký novinář Erik Best.

Necelé dva roky na scéně

Occupy Wall Street (OWS) a hnutí Occupy obecně (zahrnující většinou v sobě vždy název místa, kde se skupina protestujících vytvořila), se rozšířilo ke konci září 2011 po celém světě. Jak upozorňuje web s názvem Socialistická solidarita, znovuobjevilo masový zápas a radikální politiku ve Spojených státech. Došlo k tomu, že prakticky během jediného týdne našla desetiletí nashromážděná hořkost a nespokojenost svůj politický výraz a začala ovlivňovat politiku v celostátním měřítku.

Před Occupy byla média zaměřena na pravicovou Tea Party, kterou většina diskurzů vykreslovala jako vzpouru zdola proti „velké vládě“. Skoro přes noc se konverzace na národní úrovni přesměrovala na myšlenku „99 procent versus. Jedno jediné procento!“. To byla zpráva, která pomohla hnutí získat masovou podporu a zajistila levicové ohnisko pro lidi vřící hněvem.