Všichni tři předsedové ale přiznali, že třecí plochy mezi trojicí stran jsou. Podle Ondřeje Lišky (SZ) je ale třeba učinit oběť, a tyto spory překonat, jde prý o nutnost.

Od roku 2008 jde o první příležitost, kdy se tyto politické strany dokázaly shodnout na společném kandidátovi. Tehdy ale šlo o trochu jinou hru, Jan Švejnar měl nahradit Václava Klause v prezidentském křesle, kandidatura Potůčka je však pouze jednou sedmadvacetinou celé letošní hry o poměr sil v Senátu.

O čem vlastně jeho pokus o získání senátorského křesla může ve skutečnosti být, naznačil sám profesor Potůček. "Koaliční vládnutí je nesmírně složité. Abychom překonali krizi jako národní společenství, je třeba naučit se spolupracovat na politické úrovni dříve než ve chvíli, kdy politické strany dostanou od voličů mandát," uvedl s tím, že spolupráce KDU-ČSSD-SZ by měla mít za cíl zachování podmínek, umožňujících vytváření hodnoty života. Jinými slovy snažící se o zachování evropského sociálního státu dvacátého století, který dnes neoliberálové označují jako neudržitelný tváří v tvář dravým ekonomikám jihovýchodní Asie nebo Latinské Ameriky.

Rozdíly jsou, spojit se je nutnost

V podobném duchu se vyjádřili i lídři stran, které nyní podle jejich slov spojuje především opoziční politika vůči vládě. Poselství jejich slov vyznělo jasně - v ohrožení se nyní nachází sociální stát jako takový a ačkoliv neoznamují od jednoho stolu vznik nové koalice proti ODS a TOP 09, nic takového nelze vyloučit. Asi nejjasněji to vyjádřil Ondřej Liška ze Zelených. "Rozdíly mezi těmito třemi stranami jsou mnohde vážné, ale současná situace nás ke spolupráci přímo nutí," uvedl s tím, že je nutné učinit oběť a na sporných tématech se prostě domluvit.

Lídr SZ tím jasně ukázal, že v mnoha oblastech by se trojice politických subjektů levého středu shodovala asi opravdu složitě. Doplnil jej předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. S Liškovou stranou jej rozděluje názor na jadernou energetiku a průmyslovou politiku, s KDU-ČSL Pavla Bělobrádka pak mají naprosto odlišný názor na žhavé téma současnosti, církevní restituce.

Shoda lídrů nad potřebou záchrany sociálního státu je sice chvályhodná, nicméně ani jedna ze stran není řízena centrálně, což trojice lídrů neopomněla zdůraznit. Však je také proč, ani současná spoluprácve ODS a TOP 09 na vládní úrovni se ani zdaleka nezrcadlí v regionech či dokonce na radnicích a magistrátech českých měst.

A minimálně v případě spolupráce po podzimních krajských volbách to nebude mít snadné ani trojice Sobotka-Liška-Bělobrádek. Na dotaz ParlamentníchListů.cz, jak se cítí silný při prosazování budoucí podoby krajských koalic bez ODS, odpověděl Bohuslav Sobotka, že spojení ČSSD-ODS bude bránit tam, kde to bude možné. Jinými slovy zřejmě tam, kde bude ČSSD moci vytvořit většinovou vládu i jinak než s ODS.

Krajské koalici jsou spíš zbožné přání

Minimálně v jednom regionu by to ale měl Sobotka nesmírně těžké. V poslední době tento region proslavila státní zástupkyně Lenka Bradáčová, místo dočasného pobytu poslance Davida Ratha a v neposlední řadě trestní stíhání několika lidí pracujících na projektech financovaných z evropských peněz, mimo jiné i vlivného sociálního demokrata Pavla Koudy. Právě zde krajské ČSSD nepříjemně zatápí křesťanský demokrat Leo Steiner, bývalý úředník Regionálního operačního programu Severozápad, který spojil síly se zeleným Přemyslem Rabasem, přičemž toto spojení nazval Ondřej Liška bez obalu jako koalici proti všemu, co se v Ústeckém kraji děje.