Čtěte: Klaus naléhá: Chci garanci, že nemusíme zavádět euro
Dva Klausovy dopisy
Když Klaus uvedl, že se vláda bojí, narážel tím patrně na dva své dopisy, které v této souvislosti poslal premiérovi Petru Nečasovi. Prezident Klaus dokonce ve dvou dopisech žádal předsedu vlády Nečase, aby vyjednal výjimku pro Českou republiku z přijetí eura, aby nebyla ČR povinna přijmout společnou evropskou měnu. Premiér však prezidentovu prosbu nezohlednil při jednání o novele Lisabonské smlouvy.
„Přestože Česká republika dosud nepřijala euro a zmíněný mechanismus má platit pouze pro členské země eurozóny, otevírají se přijetím navrženého postupu do budoucnosti značná rizika ohledně dalšího směřování EU v hospodářské oblasti a schopnosti České republiky je ovlivnit a prosazovat své zájmy. Na tato rizika jsem Vás upozornil již ve svém dopise ze dne 18. listopadu 2010 a doporučil v souvislosti s připravovanou změnou Lisabonské smlouvy a ustavením permanentního krizového mechanismu nastolit požadavek na poskytnutí opt outu pro Českou republiku na zavedení eura, který by možná rizika pro nás omezil," píše v druhém dopise z 27. ledna letošního roku prezident.
ParlamentníListy.cz exkluzivně:
Máme Klausovy dopisy Nečasovi. Odmítni euro, naléhal prezident
Nečas: Opt out je zbytečný
Premiér Petr Nečas se na tiskové konferenci po středeční vládě vyjádřil k opt outu z eura s tím, že ČR má de iure povinnost přijmout euro, ale de facto ji k tomu nikdo nemůže přinutit. Zdůraznil ale také, že v referendu o vstupu do EU, kde se hlasovalo i přijetí eura, hlasovali čeští občané o vstupu do měnové unie, nikoli do unie dluhové a transferové.
Více: Nečas rázně: Nezavázali jsme se vstoupit do dluhové unie
Narážel tak na to, že v současnosti vznikají různé záchranné mechanismy na pomoc krachujícím státům EU, na kterých se musí podílet členské státy eurozóny. Nečas ale zdůraznil, že schválením změny Lisabonu umožňují záchranný mechanismus se ČR nepřipojuje k záchrannému mechanismu a nebude se muset na pomoci státům eurozóny podílet.
Čtěte také: Nehrňme se do eura, možná nemáme kam, podotkl Nečas
To se nám to hoduje, když nám všichni půjčují...
S prezidentovým požadavkem na výjimku z eura ale souhlasí, či alespoň částečně, poměrně velká část politiků, především z ODS. „Plně sdílím názor pana prezidenta na vstup ČR do eurozóny. Pokušení některých států žít na úkor těch ostatních je značné. ´To se nám to hoduje, když nám všichni půjčují,´říkají si společně s feldkurátem Katzem. Proto státy, které projedly svou budoucnost, by měly exemplárně zkrachovat, aby se staly výstrahou pro ty ostatní. Potom bude mít euro budoucnost a my můžeme vstoupit do eurozóny. Dnes to rozhodně není na pořadu dne," řekl ParlamentnímListům.cz poslanec ODS Jaroslav Plachý.
Čtěte více: Nejen Klaus, ale i ČNB: Euro nechceme
I v ČSSD má Klausovo řešení své zastánce. „To je dobrá otázka pro poslance ČSSD. Pan prezident má u mě velký vroubek. Mám na mysli jeho nestrannost při druhém kole posledních pražských senátních voleb. Postavil se za ty své modré, byť právě já, ač oranžový, jsem pro Lisabonskou smlouvu otevřeně nebyl. Každý děláme chyby, i pan profesor. Přesto mi to nebrání, a ani má demokratická strana, abych s hlavou státu v pohledu na EU, zahraniční politiku i euro souhlasil. Proto nepřekvapím tím, že odpovím, že by vyjednání výjimky z eura vhodné bylo," řekl redakci poslanec ČSSD Jiří Koskuba.
Čtěte také: Spláchne Nečas 250 miliard do Bruselu? Tihle senátoři jsou pro
Jedno euro, jedna vláda, jeden stát
Místopředseda sněmovního Hospodářského výboru Aleš Rádl z ODS sdílí stejný názor s prezidentem. „Jednotná měna je stejně jen nástroj k jednotné vládě a jednotným daňovým zákonům a k úplnému vymazání jakékoli smysluplné národní suverenity, která bude zredukována jen na dočasné folklorní zajímavosti. Ekonomická váha jednotné měny má jen jakoby vytvářet předpoklad k tomu, aby se veřejnost nechala zmást a dobrovolně se touto cestou vydala sama," řekl ParlamentnímListům.cz Rádl.
Podobně Pavel Bém z ODS míní, že jde o dobré řešení, i když je fakt, že je Česko na eurozóně závislé. Trvalá výjimka má podle něho tu výhodu, že nevytváří na ČR žádný tlak na vstup do eurozóny. "Je to také více politický než ekonomický projekt. Sanace řeckých či jiných dluhů za peníze českých daňových poplatníků je nepřijatelná," říká poslanec.
Více: ODS se Klausův nápad na definitivní zamítnutí eura líbí
Naopak předseda Senátu Milan Štěch z ČSSD Klause ostře zkritizoval. „Jeho návrh přijímám z úsměvem. Otázka přijetí eura není v nejbližších letech aktuální téma. Pan prezident potřebuje nějaké téma, na kterém by se profiloval jako obhájce národních zájmů. Možná to souvisí i s tím, že možná chystá nějaké politické aktivity po skončení své funkce. Není dobré deklarovat nic na věčné časy, ani Sovětský čas netrval věčně, ani trvalá výjimka nemá smysl. Nemůžeme v EU hrát roli sólistů, jsme na ni ekonomicky závislí. Naše zájmy musíme hájit, ale ne osaměle. To by se nám nemuselo vyplatit," řekl redakci Štěch.
"Ano, výjimka, jakou mají Spojené království a Dánsko, je možné řešení. V Senátu to diskutujeme. Bohužel eurofilům v ČSSD je to úplně fuk a usilují o větší bruselskou centralizaci jako východisko ze současné mizerie," reagoval senátor ODS Tomáš Jirsa.
Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková z ČSSD se domnívá, že pouhé zpochybňování naší perspektivy v eurozóně nás připravuje už delší dobu o zahraniční investice. "Ty jsou například na Slovensko. Na Moravě o tom něco víme. A ošetřování kurzových rizik i našimi podnikateli zdražuje každý náš výrobek pro české občany. Markantní je to například v lécích," řekla redakci senátorka.
Jiné podmínky než při vstupu
Místopředseda ODS Pavel Drobil hájí podobné stanovisko jako Petr Nečas. „Při vstupu do EU jsme se zavázali přijmout euro, ale nikoli vstoupit do dluhové unie a sanovat ty, kteří si před přijetím eura upravili realitu svého fiskálního zdraví. Z tohoto pohledu se závazek přijmout euro dramaticky změnil právě schválením ´paktu stability´a zejména jeho realizací. Z mého pohledu tato výjimka začala již existovat a bude platit do doby, než se situace v EU vrátí do stavu, kdy ČR svůj závazek zavést euro přijala," sdělil serveru ParlamentníListy.cz Drobil.
„V podstatě souhlasím s vyjádřením prezidenta, ale s tím, že odmítat euro trvale asi ne. Ale vzhledem k nestabilitě některých členských států bych přechod na euro v nejbližších letech neviděl jako rozumný krok. Ale je to na delší debatu," reagoval poslanec Věcí veřejných Otto Chaloupka. Naopak podle předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka není nutné výjimku mít. Jeho stranický kolega Jiří Čunek naopak výjimku z eura podporuje.
„Václav Klaus má opět pravdu," reagoval stručně místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Vidím. Opt out podporuje i poslanec VV Petr Skokan. „Mám podobný názor jako prezident," reagoval obdobně bývalý člen poslaneckého klubu VV Stanislav Huml, který navázal nyní spolupráci s ČSSD.
Koruna jako stabilní měna
Další nezařazená poslanec Jaroslav Škárka s Klausem souhlasí. Koruna by podle něho mohla hrát roli stabilní měny. „Osobně dlouhodobě euru šanci moc nedávám a je podle mě jenom otázka času, kdy dojde k rozdělení na euro I. a euro II. Či dokonce k návratu k národním měnám," předvídá Škárka.
Podobný názor sdílí i poslanec ODS Jan Florián. Nejde podle něho pouze ale o to vyhnout se financování krachujících států eurozóny. „ Ukazuje se, že koruna je stabilní měnou, a proto je dobré si ji udržet podobně jako Británie, Dánsko či Švédsko," doplnil poslanec.
K tématu:
- Klaus: Já to říkal, euro je iracionální projekt
- Exministr Dlouhý o euru: Hrozí katastrofa
- Zahradil (ODS): Boj o euro "za každou cenu" ničí eurozónu
- Fajmon (ODS): EMS a Pakt pro euro jsou souborem zbožných přání
Podle senátora ODS Jiřího Oberfalzera jsou pro opt out objektivní důvody. „V době našeho referenda o vstupu do EU ještě platila striktní maastrichtská kritéria. Později byla zvolněna pro Francii a Německo a nakonec zcela popřena v případě Řecka a dalších. Přijetí eura dnes s sebou nese fatální rizika, jaká nebyla občanům známá v době našeho vstupu do EU. Byl bych rád, aby se o euru rozhodovalo v referendu," sdělil senátor.
Hřebíček do rakve EU
„Znamenalo by to další hřebíček do rakve Evropské unie, což by mě nijak zvlášť neznepokojovalo. Netajím se tím, že co se týče národních zájmů a zahraniční politiky, s panem prezidentem souhlasím," uvedl senátor ze sdružení Severočeši.cz Jaroslav Doubrava.
Jeho kolegyně Alena Dernerová ze stejného uskupení má ale opačný názor. „Bavila jsem se podnikateli a ti jsou nešťastní kvůli nepříznivému kurzu koruny, který překáží exportu. Když se budeme eurozóně a záchranným mechanismům vyhýbat, tak se to může jednou vymstít i nám, kdybychom i my potřebovali pomoc. Na druhou stranu není dobré, když státy EU donekonečna financují nezodpovědné státy EU. V Řecku mají nadále 14. platy a nevypadá to tak, že by situaci chtěli řešit. Takovéto státy by měly být podle mě z eurozóny vyloučeny," uvedla senátorka Dernerová.
„Je to správný názor, který vyjadřuje postoj nejen k euru, ale skutečně chrání zájmy českého státu. Prozíravé, chytré, jasné vyjádření se kterým plně souhlasím," komentovala prezidenta poslankyně ODS Zdeňka Horníková.
ERM II
Podobný postoj jako premiér zastává předseda Výboru pro Evropské záležitosti Jan Bauer. „Každé politické rozhodnutí má své náklady. Můžeme nejen prosazovat takzvaný Opt out, ale třeba také vystoupení z EU. Jen si dobře spočítejme politické a ekonomické náklady. Vstup do eurozóny neznamená automatické přistoupeníí k European stability mechanism (ESM). Občas cítím, že se na nás řítí trosky měnové unie, ale já hlavně doporučuji se soustředit na plnění Maastrichtských kritérií, stabilizaci veřejných rozpočtů, případně na budoucí rozhodnutí vlády na vstup do ERM II.," reagoval pro ParlamentníListy.cz Bauer.
Země zapojené do ERM II (European Exchange Rate Mechanism II) musí kurzy svých měn udržovat v povoleném maximálním fluktuačním pásmu plus minu 15 procent od stanoveného středního kurzu (centrální parity) k euru. Zároveň nesmí dojít k devalvaci centrální parity, revalvace centrální parity je přípustná. Alespoň dvouleté setrvání v ERM II za výše uvedených podmínek je jedním z konvergenčních kritérií, jejichž splnění je nutnou podmínkou pro přijetí země do eurozóny.
Euro už možná nebude existovat
Poslanec TOP 09 Daniel Korte se domnívá, že zatím se jedná o zbytečné úvahy. „Kritéria přijetí eura nesplňujeme a drahnou dobu ještě splňovat nebudeme. A je otázkou, zda je vůbec někdy splňovat budeme a bude-li v té době existovat nějaké euro, na což bych zas tolik nesázel. Bavme se o tom, až to bude aktuální," říká Korte.
„Je fakt, že se podmínky v eurozóně od doby našeho vstupu změnily. Je otázkou, zda požadovat ten opt out, ale zvažovat bychom to měli," míní místopředseda Zahraničního výboru David Šeich z ODS.
„Má to logiku, ale co kdybychom my jednou potřebovali pomoc? Naše zadlužení je nyní nízké, ale nevíme, co se stane v budoucnu," reagoval poslanec TOP 09 Rom Kostřica.
ČR nikdo nenutí
„Částečně souhlasím, ale nemyslím si, že je dobré, aby si Česká republika před eurem natrvalo zavřela dveře. Nehledě na to, že ať chceme, nebo ne, problémy eurozóny se úzce dotýkají i naší republiky. Vypořádání se s těmito problémy přinese i tak pro ČR další náklady, ale důrazně odmítám finanční spoluúčast na přímém řešení problémů eurozóny," uvedl poslanec Věcí veřejných Jiří Rusnok.
Podle místopředsedy TOP 09 Pavola Lukšy už má Čeká republika v současnosti nástroj, jak nepřijmout euro. „Pokud Česko nevstoupí do systému směnných kurzů ERM II a nevydrží zde dva roky, euro přijmout nemůže a nemusí," vysvětlil poslanec.
Místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek z ČSSD namítá, že nás k přijetí eura nikdo nenutí. „Každý ví, že se euro musí nejdřív konsolidovat. Krize jsou od toho, aby se překonávaly. Euro z ní musí vyjít posílené. Ale s námi se pak už nikdo nebude bavit, když v dobách, kdy bylo zle, jsme do Evropy kopali. To nedělá kromě nás opravdu nikdo," říká Zaorálek.
Je to zbytečné
Také místopředsedkyněě Rozpočtového výboru Helena Langšádlová z TOP 09 se nedomnívá, že by nás vsoučasnostii někdo nutil k přistoupení k euru a výjimka podle ní není nezbytná. „Rozhodnutí o případném přijetí eura někdy v budoucnosti by mělo být závislé od racionálního vyhodnocení stavu k eurozóně. Měli bychom si ponechat možnost volby," doplnila poslankyně.
Podobný názor má i místopředseda sněmovního Hospodářského výboru František Laudát. „Alespoň to tlačí na menší schodky rozpočtu. Je to od Klause zbytečné a možná to může odradit dlouhodobé investory," myslí si poslanec.
Závislost na Německu
Podle poslankyně KSČM Soňi Markové je provázanost české ekonomiky s vývojem v EU tak vysoká, že se nemůžeme vyhnout případným otřesům ani v případě, že euro nebudeme mít. „Václav Klaus byl ten, kdo podepisoval za ČR přístupové dohody a o závazcích, které z toho vyplývají, dobře věděl. Proto je jeho současná snaha přinejmenším podivná. Navíc pojem trvalá výjimka je tak trochu protimluv. EU nejsou jen výhody, ale i závazky. Na to KSČM od vstupu trvale upozorňuje," zdůraznila Marková.
Na provázanost s Německem upozorňuje místopředseda sněmovního Rozpočtového výboru Jan Farský z TOP 09. „I když nám zůstane koruna, ekonomickým otřesům a zprostředkovaně i finanční pomoci krachujícím státům se nevyhneme. Jsme extrémně otevřená ekonomika ve vleku Německa. Rozdíl je pouze v tom, že pokud se k euru nepřipojíme, bude se rozhodovat o nás bez nás. A případnou další nesmyslnou finanční pomoc krachujícím státům nebudeme mít šanci nejen zastavit, ale ani ovlivnit. Strašení eurem je názor populární, ale krátkozraký," myslí si Farský.
Podle poslance VV Viktora Paggia výjimku nepotřebujeme, neboť není stanoven pevný termín přijetí eura. „Přistupovat v nejbližších letech stejně nebudeme, euro je ve špatné kondici. Evropská centrální banka nakupuje státní dluhopisy Řecka a dalších předlužených států eurozóny, čímž monetizuje jejich dluh a de facto tak porušuje článek 123 Lisabonské smlouvy. Obavy vyvolává i úroveň dluhu jednotlivých zemí eurozóny," vysvětlil Paggio.
Evropa žije na dluh
První místopředseda Senátu Přemysl Sobotka z ODS říká, že český přístup k otázce měnové politiky EU by každopádně neměl být konjunkturální. „To znamená, že by se neměl řídit aktuální výhodností či nevýhodností takového či onakého přístupu. Rozhodující slovo by měla mít racionalita a kroky směřující k prosperitě. To měnová politika EU dosud postrádá. Euro není vybudováno na ekonomických základech, ale na vůli politiků. Zatímco ekonomické zákonitosti zůstávají, politici se mění. Evropa od sedmdesátých let žije na dluh, nedávná krize odhalila slabiny této „pseudoprosperity". Žít na dluh se dlouho nedá," řekl serveru ParlamentníListy.cz Sobotka.
„Ať už Česká republika bude nebo nebude mít euro, ekonomické kroky eurozóny budou velmi silně ovlivňovat i českou ekonomiku. V tom dobrém, ale bohužel i špatném slova smyslu. To je osud naší otevřené ekonomiky v srdci Evropy. V tuto chvíli nevidím důvod k zavedení eura a tím pádem vstupu do dluhové pasti eurozóny se všemi negativními důsledky pro ČR," dodal Sobotka.
Sólista Klaus?
„Pan prezident je sólista. Spíše je potřeba řešit jak ekonomické propady států eurozóny zastavit a ne jen číhat za bukem," říká poslankyně ČSSD Hana Orgoníková.
Podle Václava Kubaty z TOP 09 bychom neměli vidět vstup do eurozóny pouze pod úhlem současné krize. „Pan prezident sice vyslovil zajímavý názor a je potřeba jej brát nejen vážně, ale i realisticky, tedy zda je prosaditelný a zdůvodnitelný," doplnil poslanec.
S definitivní výjimkou z eura nesouhlasí místopředsedkyně Zahraničního výboru sněmovny Lenka Andrýsová. „Nicméně vstup do eurozóny v době, kdy se odhalily slabiny v systému evropské společné měny, by pro ČR nebyl správný. Je třeba vstoupit do osvědčeného a fungujícího systému. EU dělá kroky pro stabilizaci. Počkejme si na jejich uvedení v praxi a na to, jak se taková opatření osvědčí," říká Andrýsová.
Anna Putnová z TOP nepovažuje trvalý opt out z eura za vhodný. „Euro se vyvíjí a nelze nad ním tak snadno lámat hůl. Navíc směřování do eurozóny posiluje fiskální kázeň ČR," argumentuje Putnová.
Klaus provokuje
Kritický k prezidentovi je i místopředseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. „Pan prezident rád provokuje. Je zbytečné teď vyjednávat o trvalé výjimce z eura, která by jen euro dále destabilizovala. My musíme přistoupit v budoucnu až tehdy, kdy sami uznáme za vhodné. Máme vstup, který není v současnosti výhodný, ve svých rukou. Takže žádné hurá akce a velká gesta, ale uvážlivý odsun a současná konsolidace veřejných rozpočtů," míní Benda.
„Samozřejmě by to bylo naprosto úžasné, asi jako kdyby vám manžel udělal kupu dětí, bral si ve skříni čisté prádlo a usedal s vámi k plnému stolu, ale nedával vám nic na domácnost. My jsme stejně jako v manželství přijali závazek a je naší povinností mu dostát, pokud nás někdo tohoto závazku nezbaví. Nemůžeme to ale bez ztráty kreditu udělat my sami. Slíbili jsme si holt, že v dobrém i zlém," argumentuje poslankyně TOP 09 Gabriele Pecková.
Související:
- Za dveřmi vlády: Vondra nadával knížeti kvůli výjimce z Lisabonu
- Vodrážka podporuje sudeťácké restituce, zlobí se senátor ODS
- Změny „Lisabonu" by schvalovalo referendum, říká Nečas
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík