25. srpna začala platit pravidla obsažená v unijním aktu o digitálních službách. Což by mělo v praxi znamenat, že velké společnosti provozující v Evropě například sociální sítě budou více dbát o soukromí uživatelů a také důsledněji zakročovat proti nelegálnímu obsahu nebo takzvaným dezinformacím. Pokud tak činiti nebudou, mají čelit pokutám až do výše 6 % ročního obratu.
Začátek platnosti oznámil eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton, který prohlásil, že velké společnosti mají obrovský vliv na život obyvatel. A že je čas, aby si Evropa začala nastavovat svá vlastní pravidla. Dokonce uvedl, že DSA je zde, aby „chránila svobodu projevu před svévolnými rozhodnutími“, ale zároveň, aby chránila občany před nelegálním obsahem. A že bude velmi důkladný v tom, aby „systémové platformy“ DSA dodržovaly. „Budeme je prověřovat a sankcionovat, pokud to tak nebude. Učiníme on-line prostředí bezpečnějším pro všechny v Evropě,“ uvedl francouzský eurokomisař.
Today, the Digital Services Act — #DSA — becomes legally enforceable for Very Large Online Platforms & Search Engines.
— Thierry Breton (@ThierryBreton) August 25, 2023
These systemic platforms play a very important role in our daily lives — so it was time for the EU to set our own rules.
A safer Internet for everyone ???? pic.twitter.com/fGPCERx5mW
Breton proslul také tím, že když miliardář Elon Musk odkoupil Twitter a prohlásil, že teď je „ptáček svobodný“, tak eurokomisař přispěchal s tím, že v Evropě bude „ptáček létat podle našich pravidel“.
?? @elonmusk
— Thierry Breton (@ThierryBreton) October 28, 2022
In Europe, the bird will fly by our ???? rules.#DSA https://t.co/95W3qzYsal
Z nových pravidel má radost i pirátský europoslanec Marcel Kolaja. „Firmy jako Facebook či Google mají obrovský vliv na společnost a dokážou ovlivňovat veřejné mínění. A to za zavřenými dveřmi a v polotajnosti. Proto jsem rád, že dnes vstupují v platnost pravidla, která jejich fungování zprůhlední,“ tvrdí.
Evropský Akt o digitálních službách podle něho zajistí například transparentnost doporučovaného obsahu, možnost automatické doporučování zcela vypnout, jasné označení cílené reklamy včetně zadavatele a omezení reklamy on-line na základě citlivých osobních údajů.
„Pravidla nejsou ideální. Prosazoval jsem například zavedení interoperability, aby nebyli uživatelé tlačeni pouze na ty největší platformy. Zprůhlednění algoritmů sociálních sítí a ztížení manipulace za pomoci cílené reklamy je ale rozhodně krok správným směrem,“ dodal ještě.
Firmy jako Facebook či Google mají obrovský vliv na společnost a dokážou ovlivňovat veřejné mínění. A to za zavřenými dveřmi a v polotajnosti.
— Marcel Kolaja (@PiratKolaja) August 25, 2023
Proto jsem rád, že dnes vstupují v platnost pravidla, která jejich fungování zprůhlední. (1/3) pic.twitter.com/I6aJBzz80y
Pravidla nejsou ideální. Prosazoval jsem například zavedení interoperability, aby nebyli uživatelé tlačeni pouze na ty největší platformy.
— Marcel Kolaja (@PiratKolaja) August 25, 2023
Zprůhlednění algoritmů sociálních sítí a ztížení manipulace za pomoci cílené reklamy je ale rozhodně krok správným směrem. (3/3)
Ovšem už když se o DSA jednalo, tak se ozývaly varovné hlasy, že se dá velice jednoduše zneužít k cenzuře. Doktor Norman Lewis ve Spiked magazínu dokonce prohlásil, že 16. listopadu 2022 zemřela svoboda slova na internetu. Poukazuje na to, že Evropa se chce stát regulatorní velmocí, a protože je druhým největším trhem, tak často to, co schválí Evropa, se stane globálním standardem. Jak se stalo například u GDPR. Dle Lewise chce mít EU přes 100 pracovníků, kteří se budou plně zabývat dohledem nad velkými technologickými společnostmi.
Dohled nad DSA nebude mít žádný nezávislý orgán, ale samotná Evropská komise, což jí dává značnou moc, upozorňuje Lewis. Nemluvě o tom, že akt obsahuje i na poslední chvíli přidaný „mechanismus pro zvládání krizí“. Komise tvrdí, že potřebuje určovat, jak velké platformy přistoupí k velkým krizím, jako například byla invaze na Ukrajinu. Při velkých krizích by prý dobrovolné závazky technologických společností k potírání dezinformací nestačily. A Evropská komise si také osobuje pravomoc prohlásit, kdy taková krize nastala. Vzhledem k tomu, jak komise používá pravidla EU vůči Maďarsku a Polsku, se Lewis obává, jak toho může zneužít.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Šebesta
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.