Ekonom jasně: Tady nejde o Drábka. Celý systém je úplně špatně

03.12.2012 8:11 | Zprávy

ROZHOVOR Rozhodnutí Ústavního soudu zrušit paragraf zavádějící tzv. veřejnou službu zdarma uvítal Ladislav Tajovský, který přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické. Ale i placená veřejná služba, o které se nyní uvažuje, může přinést podle něj řadu problémů.

Ekonom jasně: Tady nejde o Drábka. Celý systém je úplně špatně
Foto: Filip Jandourek
Popisek: Úřad práce pro Prahu 1 a Prahu 2

Například konkurenční výhodu pro ty, kdo budou zaměstnávat za pakatel nezaměstnané, nebo může vést k propouštění „dražších“ zaměstnanců, což vyrobí jen další nezaměstnané. To jsou podle něj jen některé z mnoha zkušeností zemí, které se podobnou cestou vydaly.

Co si myslíte o rozhodnutí Ústavního soudu zrušit tzv. veřejnou službu, protože jde o nepřípustnou „nucenou“ práci?

Tento rozměr si netroufám posoudit, nemám dostatek právního rozhledu a vzdělání. Každopádně z pohledu ekonoma rozhodnutí považuji spíše za správné, byť z úplně jiných důvodů, než jaké obsahuje odůvodnění ÚS.

Zákonodárci chtěli, aby lidé, kteří léta pobírají sociální dávky, za to státu něco také odvedli. Stát jim kromě podpory v nezaměstnanosti hradí i sociální a zdravotní pojištění. Považujete to za vykořisťování, jak označuje toto opatření levice?

Vykořisťování je samozřejmě úplně něco jiného. Celý problém má však mnohem hlubší, systémový rozměr. Kdyby si každý zaměstnanec platil skutečné pojištění pro případ nezaměstnanosti, z nějž by poté čerpal příjmy v době, kdy bude skutečně nezaměstnaný, problém, který teď řešíme, by měl řádově menší rozměry. V dnešní situaci jsou vlastně „na podpoře", tj. závislí nikoliv na vlastních prostředcích desítky procent obyvatel země - důchodci, všichni na rodičovské dovolené, fakticky i nemocní, což je určitě špatně. Otázky kolem tzv. veřejné služby jsou pak logickým důsledkem systémově špatného modelu. A hledat zde posun v řešení tím či oním směrem je pouze oddalování skutečného řešení.

Souhlasíte s ústavním soudcem Stanislavem Balíkem, že nucenou prací je práce otrocká nebo nevolnická, ale povinnost státu není poskytovat jednotlivcům sociální plnění v ekonomicky udržitelné míře, ale jen zajistit, aby výše plnění dosáhla sociální standard. A poskytne-li stát další plnění, jdoucí nad rámec standardu, závisí na uvážení zákonodárce, do něhož Ústavnímu soudu nepřísluší vstupovat?

V rámci svých omezených znalostí právnické terminologie spíše souhlasím. Ale znovu opakuji, problém vidím v úplně jiné rovině. V zásadě ale podle dnes platných zákonů stát přebírá tak velkou zodpovědnost za životní úroveň obyvatelstva, že toto je pouze logickým vyústěním. Tragédií dnešní veřejné debaty je, že jsme ochotni slyšet na omezení rozměru této zodpovědnosti, ale netrváme na tom, že souběžně musí dojít ke snížení daňových odvodů.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Libuše Frantová

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Proč jste na navýšení rodičovského příspěvku netlačila víc dřív?

Myslím, když jste byli ve vládě? Myslíte, že teď něco zmůžete? A můžete aspoň říci, když už nejste ve vládě, proč a kdo byl proti navýšení rodičovské pro všechny a ve větší míře, která by zohledňovala inflaci a růst cen?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pozadí sporu o poplatky: Dusno mezi vládou a ředitelem Součkem. Jména, co vadí

20:21 Pozadí sporu o poplatky: Dusno mezi vládou a ředitelem Součkem. Jména, co vadí

Proč Fialův koaliční kabinet ve Sněmovně odložil legislativní změnu vedoucí k navýšení koncesionářsk…