„Myslím si, že by o celém problému měli mluvit poslanci. Ale zejména si myslím, že by lidé takovéto nařízení nemuseli poslouchat, protože to je nezákonné. Mohlo by to vypadat, že provokuji lid k všelidovým bouřím, aby to neuposlechli, ale můj názor je, že lidé mimořádné opatření ministra zdravotnictví nemusí poslouchat a nemusí respektovat,“ řekla ParlamentnímListům.cz Daniela Kovářová.

Občan by soudní spor vyhrál

Ta se domnívá, že pokud by občan nerespektoval prohibici a byl by například následně zadržen policií, u soudu by měl velkou šanci vyhrát. ParlamentníListy.cz se dotázaly, zda lze například Hegerovo rozhodnutí napadnout u Ústavního soudu či jiného orgánu.

„Jelikož to opatření jde mimo účinnost právního řádu, tak mě nenapadá nějaký právní nástroj ke zrušení něčeho, co vlastně právně neexistuje. Jedině až v následném řízení, kdy by dostal třeba někdo nějakou sankci, dostal by pokutu a pak by se soudil o důvodnost té pokuty, pak v takovém dalším řízení by soud mohl konstatovat, že povinnost občanů poslouchat zavedení prohibice neexistovala,“ uvedla Kovářová.

Mimořádné opatření má platit do schůze parlamentu

Podle Kovářové stát buzeruje každého, kdo nabídne či prodá láhev alkoholu, i když je podle jejího názoru prohibice protizákonná. Kovářová argumentuje tím, že podle české ústavy "nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá" (článek 2 odst. 4). Práva a povinnosti je tedy možné ukládat pouze zákonem. Podle článku 15 odst. 2 "zákonodárná moc náleží parlamentu", tedy o zákonech rozhoduje sbor volených zástupců.

„Umí to i rychle – jak poučená veřejnost dobře ví – a v případech, kdy jde o mnohem méně nebezpečnou situaci, v níž se dosud neobjevili žádní mrtví. Třeba pomocí stavu legislativní nouze nebo zrychleného projednání a schválení v prvním čtení. Ministr zdravotnictví může dle zákona o ochraně veřejného zdraví nařídit mimořádné opatření, ale takové oprávnění je mu dáno jako představiteli exekutivy pro okamžitá a blesková řešení akutní situace, než se sejde parlament. Třeba v pátek podvečer, kdy jsou zimní prázdniny, poslanci na dovolené a Sněmovní ulice je zapadaná sněhem. Hned v pondělí přece mohl zasednout parlament,“ říká Kovářová.

Proč se neozvali občané a právníci?

Ta připomíná zákon o mimořádných opatřeních z roku 1920, který výjimečně dovoloval omezit nebo dočasně zrušit svobody zaručené ústavní listinou. Ale i k jejich vydání bylo třeba podpisu prezidenta a schválení dvěma třetinami vlády.

„Zatímco dnes akceptujeme pro plošný zákaz podpis jediného člověka. Co bude následovat zítra? Ministr spravedlnosti škrtem pera zavře věznice? Ministr dopravy zakáže auta? Ministr zemědělství kočky a psy? A ministr životního prostředí dýchat? Na mimořádné opatření se přitom nevztahuje správní řád – ani následné přezkoumání soudem není dovoleno. Kde zůstala tradiční dělba moci mezi zákonodárnou, výkonnou a soudní?“ ptá se exministryně.

„Až příští generace prozkoumají, proč bez většího odmlouvání jsme všichni poslechli – obchodníci, výrobci, kupující a zejména kontrolující orgány. Kde zůstaly vztyčené prsty právníků? Proč se neozvali poslanci? Proč opozice nevyužila své předvolební šance? Zákony mají předepsanou formu zveřejnění ve Sbírce zákonů – citované opatření se vyhlásí v televizi a rozhlase. A co když majitel krámku televizi nesleduje, noviny nečte a rozhlas nemá? Závěrem nalijme si všichni čistého vína – sešli jsme z cesty, pro tentokrát pro bohulibý účel, ale až příště bude zapotřebí, právo možná zas dostane na frak,“ uvedla exministryně.