Těžko odhadnout, zda pondělní ultimátum premiéra Petra Nečase pro váhající členy Věcí veřejných má souvislost se sobotní demonstrací, kterou do Prahy svolali odbory a zástupci dvou desítek iniciativ jako vyvrcholení týdne protestů. Cílem jejich společné kampaně Stop vládě je zastavení vládních reforem, demise kabinetu a předčasné volby.

Proti této demonstraci se na Žofínském fóru vyslovil ministr financí Miroslav Kalousek s odůvodněním, že stát musí šetřit, aby se Česko za několik let nedostalo do podobné situace, v jaké je nyní Řecko, Itálie nebo Španělsko. „Tam všude se bude demonstrovat proti skutečně už velmi drastickým opatřením, kdy prostě už není čas,“ uvedl Kalousek k situaci v těchto jižních zemích.

Demonstranti nechápou, že bez šetření budeme brzy jako Řecko

Tím, že už není čas, dojde podle ministra financí k tomu, že řada lidí opravdu vypadne ze systému veřejné podpory a dostane se do bezvýchodné situace. A proti tomu se tam veřejnost logicky bouří. „U nás se v sobotu bude demonstrovat za to, abychom toto neprovedli a mohli jsme za čtyři až pět let demonstrovat za totéž, za co se demonstruje v Řecku,“ upozornil Kalousek na nesmyslnost chystaného protestu.

„Čím dříve se pana Kalouska s panem Nečasem zbavíme, tím méně nám bude hrozit nějaké Řecko. Vždyť oni vyhazují stovky miliard korun z případných příjmů českého rozpočtu vinou toho, že v minulých letech snižovali daně, a také proto, že nedokážou čerpat stamiliardy, které jsou připraveny v evropských fondech. Lidé v sobotu budou mít s heslem Stop vládě samozřejmě pravdu,“ říká pro ParlamentníListy.cz europoslanec a mluvčí stínové vlády ČSSD pro ekonomiku Jiří Havel.

V dlouhodobém trendu situace tak dramatická není

Tvrzením ministra financí nevěří ani hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora. „Kdybychom se podívali na to, jak hospodaří vlády za posledních deset let a ten trend protáhli do budoucna, tak tam, kde je Portugalsko, bychom měli být někdy v roce 2027. Takže to je dost nepravděpodobné, abychom se dostali tam, kde je dnes Řecko, už během čtyř nebo pěti let,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Pikora.

Analytik je přesvědčen, že situace u nás není zdaleka tak dramatická. „Je pravda, že od roku 2008 se zadlužení státu výrazně zhoršilo. Ale to bylo extrémně špatné období, byla tu globální krize. Ale kdybychom měli dlouhodobý trend zhruba posledních deseti let, kdy máme období růstu i období propadu, a kdybychom tu trajektorii protáhli dlouhodobě, tak bychom se na řeckou úroveň měli dostat za mnohem delší dobu,“ myslí si Pikora.

Vláda řeší jen deficit financí, hospodářský růst ji nezajímá

Podle stínového ministra financí Jana Mládka se Miroslav Kalousek tváří, jako by škrty a zvyšování daní dopadaly na všechny občany rovnoměrně. „Přece to, co lidi štve, je to, že náklady jsou rozloženy velmi nerovnoměrně. Od roku 2006 pravicové vlády neustále snižují daně firmám a bohatým a navalují daňové břemeno na středněpříjmové a chudé, ať už zvyšováním DPH či jinak. Lidé tedy chtějí – a ten požadavek je naprosto legitimní – rovnoměrné rozložení nákladů,“ prohlašuje pro ParlamentníListy.cz Mládek.

Ekonomickému expertovi ČSSD vadí, že si členové nynější vlády zjednodušili celou hospodářskou politiku pouze na řešení deficitu veřejných financí. „Je to sice jeden z důležitých cílů hospodářské politiky, ale pouze jeden z pěti. A tím, že se vykašlali na hospodářský růst a zaměstnanost, tak to všechno nesmírným způsobem deformují,“ kritizuje absenci jakékoli ekonomické vize této vlády Jan Mládek.

K rozdávání v dobrých časech hodně přispěl Kalouskův Severa

Ministr financí Kalousek na Žofínském fóru také v souvislosti s nezbytností úspor mluvil o tom, že v příštích letech je nutno počítat se stagnací ekonomiky či růstem maximálně o 1 až 1,5 procenta. „Vlády předcházející v těch dobrých dobách radši přírůstky rozdávaly, protože je to tak krásné rozdávat a nikomu nic nesbírat, a nekonsolidovaly. Tak teď musíme konsolidovat v dobách špatných, protože nám nic jiného nezbývá,“ vysvětlil Kalousek.

Na dokonalé názorové obrácení nynějšího strážce státní pokladny poukazuje Jiří Havel, který byl v roce 2006 místopředsedou pro ekonomiku ve vládě Jiřího Paroubka. Tehdy přišel Pavel Severa, spolustraník Kalouska v KDU-ČSL, dnes generální sekretář TOP 09, s návrhem na zvýšení rodičovského příspěvku na 50 procent průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, nakonec sněmovna schválila 40 procent. Poslankyně za ODS Alena Páralová, která byla zpravodajkou zákona, varovala, že dopad na státní rozpočet bude v příštích třech letech zhruba 28 miliard.  

Pro šetření hlasoval ve sněmovně jako jediný Bohuslav Sobotka

„Já s Paroubkem a se Sobotkou jsme tenkrát byli ve vládě jediní proti návrhu Kalouskových spolustraníků, nyní je týž člověk s velkou slávou spolu s panem Nečasem škrtají. Já s Paroubkem jsme nebyli poslanci, Sobotka jako jediný ve sněmovně proti návrhu hlasoval,“ staví Jiří Havel touto jen šest let starou vzpomínkou do úplně jiného světla tradovanou představu o rozhazovačném Bohuslavu Sobotkovi a šetřivém Miroslavu Kalouskovi.

Přiznává ale, že v té době byl přístup k úsporám ve všech stranách poněkud jiný. „V té době byly veřejné finance stabilizované a plnili jsme včetně ukazatele deficitu Maastrichtská kritéria lépe než většina zemí samotné eurozóny. Také jsme s obrovským předstihem plnili konvergenční program a dosahovali jsme toho, že podíl dluhu na hrubém domácím produktu klesal. Sice o málo, ale klesal. Z tohoto hlediska se jedná o nejúspěšnější období, ve kterém se navíc podařilo dosáhnout šestiprocentního hospodářského růstu,“ připomíná Jiří Havel poslední vládnutí ČSSD.