Ještě jedno překvapení Klausovy amnestie. Ukázal na něj ministr

03.04.2013 4:39 | Zprávy

Právníky překvapila slova ministra - šéfa legislativní rady Petra Mlsny v sobotním Právu. Prohlásil, že u prezidentské amnestie ho mnohem víc než abolice zarazila poměrně nízká kritéria pro vymazání záznamu z trestního rejstříku. „Nyní se někteří lidé budou moci ucházet o funkce, kde je podmínkou bezúhonnost. A překvapuje mě, že toto odbornou veřejnost nezajímá,“ prohlásil člen Nečasovy vlády, jako kdyby amnestovaní masově nastupovali na významná místa na ministerstvech.

Ještě jedno překvapení Klausovy amnestie. Ukázal na něj ministr
Foto: Hans Štembera
Popisek: Prezident Václav Klaus pronesl poslední novoroční projev ve svém funkčním období

Odborná veřejnost považuje výrok ministra Mlsny za odvádění pozornosti od toho, co je skutečně u novoroční amnestie Václava Klause podstatné, a to je abolice, tedy zastavení trestního stíhání závažných hospodářských kauz, které trvaly déle než osm let. „To, že někomu byly zamazány tresty o rok dřív, nemůže přinést nějaký fatální důsledek. Srovnávat to s tím, jaké fatální důsledky přinesla abolice, mi připadá jako ústřel mimo,“ prohlásil známý advokát Václav Láska. I když připustil, že se mohou najít „jednotky případů, kdy to bude do očí bijící“, dodal, že určitě nemohou mít horší důsledky než abolice. „To si neumím představit,“ řekl ParlamentnímListům.cz Láska.

Amnestovaní nemusí čekat tři roky na zahlazení trestu

U amnestie v prvním článku tehdejší prezident prominul nevykonané nepodmíněné tresty svobody do jednoho roku všem a u osob ve věku 75 let dokonce tresty do 10 let. Na tyto osoby se má pohlížet, jako by odsouzeny nebyly. Podobně se postupuje u amnestovaných pravomocně uložených podmíněných trestů nepřesahujících dva roky.

Podle trestního zákona jsou jinak podmínky zahlazení trestu mnohem přísnější. „Soud zahladí odsouzení, vedl-li odsouzený po výkonu nebo prominutí trestu anebo po promlčení jeho výkonu řádný život,“ říká zákon. Lhůta, po kterou se musí odsouzený chovat po opuštění vězení řádně, záleží na výši uloženého trestu. U odnětí svobody do jednoho roku jsou to tři roky, kdy se trestaný nesmí dopustit žádného prohřešku. Teprve pak je mu odsouzení zahlazeno a hledí se na něj, jako by nebyl odsouzen.

Bezúhonnost amnestovaných je problém, ale minimální proti zastavení trestního stíhání

Ani další právníci nesouhlasí s názorem Petra Mlsny, že by zahlazení drobných trestů bylo srovnatelné s abolicí. Podle právníka, poslance TOP 09 Stanislava Polčáka se nedá zahlazení trestu poměřovat se zastavením trestního stíhání. „Spíš je to jen nahrávka na to, aby premiér Nečas mohl říci, že i právníci hovoří o tom, že věc s amnestií nebyla sama o sobě rozporuplná, ale že možná dílčí aspekt rehabilitace byl špatný. A je to přesně naopak. Na amnestii byla špatná hlavně ta část aboliční,“ je přesvědčen poslanec vládní koalice. Připustil, že i bezúhonnost amnestovaných je problém, který ukazuje, že amnestie byla nedostatečně připravena.

„Ale srovnám-li problém, který vyvolává abolice, a problém, který vyvolává rehabilitace, tak je to úplný nepoměr. Nelze to srovnávat se závažností dopadu. Jestliže máte někde tisíce postižených, nemožnost vyslovení trestu, tak to nelze přirovnat k tomu, že se někomu odmaže kousek trestu nebo že se zapomnělo na kategorii veřejných činitelů a možnost se ucházet o veřejné funkce tam, kde ta nemožnost byla stanovena soudním rozsudkem,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz poslanec TOP 09.

Abolice byla protiústavní, to je mnohem horší

Právník Jakub Michálek, který se podílel na přípravě senátorského návrhu Ústavnímu soudu na zrušení druhého článku amnestie, týkajícího se zastavení trestního stíhání závažných hospodářských kauz, také nesdílí názor ministra Mlsny, že by nízká kritéria pro vymazání trestu byla víc zarážející než tolik kritizovaná abolice. „Protože v abolici byl skutečně prvek protiústavnosti, protože nároky lidí, kteří byli v zastavených trestních kauzách poškozeni, už jsou nevymahatelné,“ konstatoval Michálek. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek sice v parlamentu říkal, že jsou případy, kdy se poškozeným povedlo získat svoje peníze v občanskoprávním řízení zpět, ale podle Michálka šlo o rozsudek pro uznání nároku na odškodnění.

„Co se týče bezúhonnosti amnestovaných, to je věc, která se týká jen zájmu státu, tam má stát mnohem širší dispozici. V tomto případě nešlo o soukromé zájmy, které tím byly v zásadě popřeny jako u abolice, v tom spočívá ta protiústavnost. Když se stát rozhodne, že chce přijímat lidi s kriminální minulostí, tak je to v zásadě jeho rozhodnutí, ale nemyslím, že by to dosahovalo protiústavních rozměrů jako v případě abolice,“ řekl ParlamentnímListům.cz právník. Podle něj jde ze strany člena Nečasovy vlády „spíš o nějaký úhybný manévr“.

Policie nebo státní správa si lidi proklepne

Komunistická poslankyně, právnička Zuzka Bebarová-Rujbrová potvrdila, že i pro ni je „abolice větším problémem než něco jiného“, i když pokládá amnestii za pravomoc prezidenta, která je podle ní nenapadnutelná, ať se někomu libí nebo nelíbí. Ale ParlamentnímListům.cz řekla, že kdyby nebylo amnestie, tak by ředitelé věznic museli někdy v červnu brány vězení otevřít, protože by už kvůli podfinancování vězeňství neměli ani na jídlo, ani na energie. To by sice vysvětlovalo prominutí bagatelních trestných činů, ale nikoli zahlazení trestů, například u obecně prospěšných prací a domácího vězení, které přeplněnost věznic nezpůsobovaly.

„V zahlazení trestů nevidím převratný problém. Je skutečností, že amnestovaní lidé budou mít čistý trestní rejstřík pro běžná povolání a běžný styk se zaměstnavateli, ale pokud jde o některá choulostivější zaměstnání, např. u policie nebo ve státní správě, lze do jisté míry přihlédnout k profilu člověka. Sice se na něj hledí, že nebyl trestán, ale to, že v minulosti projevil sklony k trestné činnosti, ho diskvalifikuje pro některá povolání, v nichž je větší nárok na osobní bezúhonnost,“ vysvětlila.

V opisu trestního rejstříku jsou uvedeny všechny tresty, i zahlazené

Ale mají možnost se zaměstnavatelé dozvědět o temné minulosti amnestovaného, pokud předloží čistý trestní rejstřík? „Mají. Konkrétně třeba policie nebo instituce, které prověřují své zaměstnance z hlediska občanského profilu, mají možnost tuto informaci získat,“ ujistila komunistická právnička, že v opisu rejstříku trestu jsou uvedeny všechny tresty, i ty zahlazené.

„K tomu se nesmí oficiálně přihlížet, ale na druhou stranu lze třeba zjistit, že pachatel byl opakovaně trestán pro mravnostní trestnou činnost, a tudíž nemá předpoklady pro práci ve školství,“ uvedla Zuzka Bebarová-Rujbrová. Pokud je někomu zahlazen trest, hledí se na něj, jako by odsouzen nebyl, takže toto odsouzení není vykazováno ve výpisu z rejstříku trestů. Lze ho zjistit jen z opisu rejstříku trestů, ten však není běžně dostupný. Přístup k němu je omezený, požádat o něj mohou jen orgány činné v trestním řízení nebo ministerstvo spravedlnosti, jiné orgány jen na základě zvláštního zákona. Soukromí zaměstnavatelé se k němu nedostanou.

Bez čistého trestního rejstříku není možné podnikat

Bezúhonnost je potřebná k výkonu mnoha povolání. Čistý trestní rejstřík požadují dnes téměř všichni zaměstnavatelé, nejen policie nebo státní úřady. Neobejdou se bez něj ani špatně placené profese - uklízečky, prodavačky nebo hlídači. Bez čistého trestního rejstříku není možné ani podnikat, protože bezúhonnost je nutná i k získání živnostenského listu. Nemůže tedy nastat problém, že amnestovaní, na které se bude hledět jako na nikdy netrestané, živnostenský list bez problémů dostanou? „Nemyslím, že by s tím mohl nastat problém. Naopak, podle mého názoru blokování podnikání kvůli menším trestům je spíš takový přežitek,“ prohlásil advokát Václav Láska.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Libuše Frantová

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Proč jste na navýšení rodičovského příspěvku netlačila víc dřív?

Myslím, když jste byli ve vládě? Myslíte, že teď něco zmůžete? A můžete aspoň říci, když už nejste ve vládě, proč a kdo byl proti navýšení rodičovské pro všechny a ve větší míře, která by zohledňovala inflaci a růst cen?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pozadí sporu o poplatky: Dusno mezi vládou a ředitelem Součkem. Jména, co vadí

20:21 Pozadí sporu o poplatky: Dusno mezi vládou a ředitelem Součkem. Jména, co vadí

Proč Fialův koaliční kabinet ve Sněmovně odložil legislativní změnu vedoucí k navýšení koncesionářsk…