„Zjišťuji, že se tenhle svět hrozně mění na svět konzumu a je čím dál povrchnější. Snažím se alespoň vychovávat své tři děti tak, aby z nich byly slušné a zdvořilí lidé. Aby měly nějaké morální hodnoty. Nevím, jestli jim tím pomáhám, nebo jim spíš škodím, ale myslím si, že by se děti všeobecně měli učit nacházet ty správné hodnoty. Nejen peníze, a kariéra. A co se voleb týče, lidi by měli hodně zvažovat, koho zvolí. Kdo pro ně skutečně něco dělá a kdo naopak jen slibuje a jde mu jen o jeho korýtko,“ míní dnes již dvaapadesátiletý Martin Maxa.

Čas od času koketoval s politikou. Občas vystupoval na mítincích KSČM. Byl nazýván komunistou, přitom ve straně nikdy nebyl a k této straně nechová žádné výrazné sympatie. Jak přiznává, šlo o obchod. O nabídku a poptávku a zároveň o to, že dostal nabídku a tu neodmítl.  Byly ale i doby, kdy dokonce zvažoval, že by šel kandidovat do Senátu. Naposledy za Věci veřejné. Pak jej to ale přešlo. Vždy jde prý o chvilkový záchvěv, spíš stav rozčílení nad tím, co se děje v Česku.

Současná politika se mu hnusí!

„Zajímám se o dění v této zemi a jsem rozčarován tím, co všechno je možné. A upřímně říkám, že mne to spíš děsí, než aby mě to naplnilo optimismem. Je to forma politiky, ta politika v té podobě, jak je nám prezentována, se mi hnusí. A někteří politici taky.

Mám pocit, že je to celá plejáda lidí, jejichž základní výbavou je lhát, být neempatický, nemít v sobě trochu entusiasmu, a je to i neuvěřitelná hrabivost těch lidí. A taky snaha spousta zlodějen zakrývat a tutlat.  A do toho ty děti, nejen moje - vyrůstají. Vždy, když si to tak nějak uvědomím, propadnu depce jak z toho ven. Jak se občan této země k tomu může postavit, co s tím může dělat,“ říká svalnatý zpěvák, který nemá problém říct své názory na veřejnosti.

Nemá prý politické ambice. Ale jeho snahy vstoupit do politiky jsou prý vždy spíš odrazem nějakého navršení znechucení. „ Já si pak říkám, že když neudělám nic, nestane se nic. Je to spíš asi ale takový „výkřik do tmy“ svým způsobem z té situace „nešťastného“ člověka. Trápí mne ta situace, která tu vládne, kam se to zvtrlo a zda to vůbec má nějaké východisko,“ ptá se i sám sebe zpěvák, který taky rád maluje a objevil se i v několika filmech.

Budoucnost příznivě nevidí

Jak říká, sám moc nevidí to pověstné světlo na konci tunelu. Před 23 lety prý taky cinkal s klíčky na náměstí, jako mnozí, ale po několika letech euforie začal podle svých slov otevírat oči a viděl a vidí, jak se věci opravdu mění k horšímu a horšímu.

„Štve mne, že tu někdo profituje na demokracii, zneužívá ji ke svým zájmům. A neprofitují na tom občané a tato země, ale úzká skupina podvodníků a hrabivců. Ti naši politici, to jsou takoví kapři v rybníku, který jsme jim my vytvořili, a je na nich jestli si ho vypustí, nebo ne.  Mám však pocit, že neexistuje v žádném rybníce kapr, který by si ho chtěl dobrovolně vypustit. Bude to muset zřejmě udělat někdo za ně a to nevím přesně, jak bude vypadat, a jak to dopadne.  Pokud se má ale ten náš svět změnit aspoň trochu k lepšímu, tak holt bude muset někdo těm našim tlustým kapříkům ten rybník vypustit,“ dodává Maxa.

Podpořil nemocnice a vydal CD

Zpěvák se také v minulých dnech zúčastnil spolu s Marcelou Březinovou a Martinem France série happeningů na podporu zachování lůžek a celých jihočeských nemocnic, kterým VZP nechce prodloužit smlouvu nebo se snaží o snížení počtu lůžek.