Srovnávat výchozí pozici tří českých prezidentů podle Jana Hartla není možné. „Byla úplně jiná doba, na Václava Havla si lidé museli zvyknout, Václav Klaus zase nastupoval po zvorané volbě,“ připomíná volbu nejvyššího ústavního činitele před deseti lety, kdy nakonec v devátém kole vyhrál Václav Klaus. Oba předchozí prezidenti byli voleni Parlamentem, Zeman získal většinu voličů v přímé volbě.
Ale Hartl upozorňuje, že s podobnou podporou nastupoval Miloš Zeman v roce 1998 do funkce premiéra. „Tehdy měl těsnou většinu, 51 procent. Dnes vstupuje do své vrcholné role s o pár procenty více, navíc prezidentská funkce je u nás poměrně vážená. Má šanci uhrát poměrně slušnou popularitu,“ řekl Hartl ParlamentnímListům.cz. „Není to tak, že by volba rozdělila národ na zemanovce a schwarzenbergovce. I příznivci Karla Schwarzenberga mají dobrou vůli dát Zemanovi šanci,“ vysvětlil sociolog.
Odcházet jako Klaus by bylo fiasko
Jan Hartl považuje východisko obliby nad padesát procent za velmi dobrou pozici. „Teď záleží na tom, co s tím prezident udělá. Havel i Klaus se ve svých nejlepších obdobích dostali nad 70 procent, což je pro mne vrchol popularity,“ řekl ParlamentnímListům.cz. Podle něj to probíhá tak, že prezident nastoupí, chvíli si upevňuje svoji pozici, pak zaznamená nějaké vrcholové období a ke konci už jeho obliba zase padá, protože už se unaví, vyčerpá a spočítají se mu negativní kroky.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová