Stát se premiérem z pozice předsedy strany, která nevyhrála volby, nemusí ještě nutně znamenat, že bude mít šéf kabinetu slabou pozici. Petr Nečas si ale problémy podle mnohých přivolal už při vyjednáváních o koalici bezprostředně po volbách, když se v opojení z toho, že mu zcela nečekaně spadl do klína premiérský post, nechal TOP 09 i Věcmi veřejnými připravit o několik klíčových resortů pro svou stranu.

„Možná mohl vyjednat jedno silné ministerstvo navíc, ale to by bylo maximum," namítá pro ParlamentníListy.cz politolog Josef Mlejnek. „To rozdělení resortů není pro občanské demokraty výhodné, ale je třeba si uvědomit, že Nečas je premiérem koalice tří téměř silných stran, na což ODS není z minulosti zvyklá," připomíná politolog téměř rovnocenné postavení TOP 09 a také to, že VV mají od voličů jiný mandát než minule zelení či lidovci.

Kauzy místopředsedů ODS premiér nezvládl

V prosinci minulého roku zacloumala soudržností kabinetu kauza údajné korupce na Státním fondu životního prostředí. Ta stála ministerské křeslo místopředsedu ODS Pavla Drobila, jehož ale do poslední chvíle Nečas k velké nelibosti VV hájil. Tato aféra vedla k prvnímu hlasování o nedůvěře vládě, které kabinet ustál jen díky tomu, že se do věci vložil prezident Václav Klaus a koaličním špičkám na Hradě promluvil do duše.

• Kauza Drobil

Z pohledu důvěryhodnosti vlády si premiér nepočínal nejlépe ani v situaci, kdy vypukl skandál s předraženou zakázkou ProMoPro v době českého předsednictví EU, kde se hrálo o hlavu ministra financí Alexandra Vondry. Na jeho odchod tlačil především místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, zatímco VV si na rozdíl od kauzy Drobil počínaly zdrženlivě a přímým výzvám k Vondrovu odchodu se neuchýlily.

• Kauza Vondra

Z odvolání ministrů za VV musel couvnout

Předseda vlády nebyl rozhodujícím činitelem ani ve chvíli, kdy vypluly na povrch okolnosti s plánem Víta Bárty využít politiku ve prospěch své bezpečnostní agentury a jeho „půjčky" poslancům Věcí veřejných. Po několikadenním mlčení bouchl Nečas rázně do stolu a ohlásil, že ve státní správě nebude ve vrcholné pozici nikdo, kdo by byl spojen s ABL.

Vyústěním tohoto Nečasova prohlášení, za něž sklidil pochvalu jako za první premiérský čin, bylo, že odnesl na Hrad prezidentu Klausovi návrh na odvolání dvou ministrů za VV Radka Johna a Josefa Dobeše spolu s demisí Víta Bárty. Pověst politika, který si nedokáže prosadit svou, pak ale potvrdil tím, že po jednání K12 ponechal ve funkci ministra školství a z ministra vnitra udělal vicepremiéra pro boj s korupcí.

• TÉMATA: Vládní krize a Peníze za mlčení ve VV

Nemusel si chodit na Hrad pro radu jak malý žáček

„Za největší chybu Petra Nečase považuji to, že nebyl schopen řešit vnitrokoaliční krize, aniž by si došel jako žáček na Hrad za Václavem Klausem pro radu. Dovolil tak prezidentovi, aby to byl on, kdo dvakrát zachránil vládu, a sám premiér se stal jen takovým ovládaným maňáskem," poukazuje politolog Jiří Pehe pro ParlamentníListy.cz na Nečasovu absenci leadershipu, což v důsledku znamená, že není považován za skutečného lídra strany ani celé vlády.

„Nečasovi se vyčítá, že je slabý a neprůrazný, ale je třeba mít na paměti mantinely, v nichž se musí pohybovat. On nemá pod kontrolou ani vlastní stranu, v níž vyvažuje jednotlivá křídla. A slabá pozice ve vládě vyplývá z toho, že ODS byla zvyklá na dominanci a ne na koalici dvou přibližně stejně velkých stran a jedné střední," nediví se Mlejnek některým krokům premiéra, jenž musí neustále vyvažovat a vyjednávat.

Jeho předchůdce roli silného lídra jen hrál

Politolog odmítá názor, že po silném vůdci Mirku Topolánkovi přišel slabý Nečas. „Topolánek roli silného lídra jen hrál, ale nebyl jím. Pomáhal si jen kraválem navenek. Navíc nedokázal zohlednit ve straně vliv křídel. Za jeho časů se říkalo, že Praha a Středočeský kraj dodávají hlasy, zatímco severní Morava obsazuje ministerská křesla," upozorňuje Mlejnek pro ParlamentníListy.cz, že ani Nečasův předchůdce stranu zcela neovládal.

Nečasova vláda čelila po Bártově kauze už druhému hlasování o nedůvěře, ale už předtím se premiér nechal slyšet, že sám požádá poslance o důvěru při hlasování o klíčových zákonech. „To ani nebyla jeho vůle, ale jako důsledek příměří po Bártově kauze, jinak by vláda padla. Takhle se řešení odsunulo na červen," poznamenává Mlejnek.

V krizi je premiér předvídatelný, chová se podle vzorečku

Rozhodnutí spojit červnové hlasování o reformních zákonech s hlasováním o důvěře vládě přivítal politolog Pehe. „To za Nečasovu chybu nepovažuji. Ba právě naopak. K lepší politické kultuře vždy přispívá, když si vláda, která se rekonstruuje, nebo která přijímá důležité reformní zákony, nechá ve sněmovně ověřit, jakou důvěru pro své kroky má," říká Pehe pro ParlamentníListy.cz.

Zhodnotit, kde si premiér Nečas z uvedených kauz členů své vlády počínal nejhůře, je obtížné. „On v nich vystupoval podle stejného vzorečku. Nejdříve je zticha, nereaguje. Pak přijde silné prohlášení. Následně zjistí, že pro něj nemá podporu a musí couvnout," vykresluje Mlejnek model Nečasova chování, ale dodává, že od premiéra se očekávají kroky, na které vzhledem k pozici ODS ve vládě a zároveň i své vlastní ve straně mít nemůže.

Zeptejte se premiéra Petra Nečase ZDE

##MINIPAS 211##

• Více odborných názorů v rubrice Politologové

Čtěte také:

• Už se o tom mluví. Padne-li Nečas, může být premiérem Schwarzenberg 

• Levicový politolog: Koalice se bije za zájmy lobbistů. Bakaly a dalších 

• Jsme za idioty, zakřičel na Bártu. To zachránilo vládu

• Véčka jsou prý tajnou zbraní Klause na ovládání Nečase

• Drsný politolog Doležal: Vláda je odvařená. Musí být volby

Foto: Hans Štembera