Centrální banka snížením úroků v Česku na historické minimum 0,25 procenta už takřka vyčerpala možnosti, jak pomocí nižších úroků podpořit domácí ekonomiku. V rozhovoru pro Hospodářské noviny však guvernér České národní banky Miroslav Singer ujišťuje, že je připravena zasahovat i nadále, a to hlavně pomocí oslabení měny.

Nynější ekonomický útlum si navíc podle bankéře částečně způsobujeme sami. „Naše země ani světová ekonomika na tom nejsou tak špatně, jako to vypadalo a dílem i bylo před třemi lety. Ale my se dnes chováme tak, jako by se měl zítra zhroutit svět. K tomu ale není žádný důvod,“ tvrdí Miroslav Singer v rozhovoru pro HN.

Snižování úrokových sazeb má v nynější situaci smysl

Pokles úrokové sazby o čtvrt procentního bodu, který platí od posledního zasedání bankovní rady, podle šéfa ČNB zafungoval, i když to nebylo nijak výrazné. „Snížení o čtvrt procentního bodu není mnoho, ale těch snížení bylo v minulosti několik, a to se v součtu v ekonomice odráží. Efekt snížení sazeb funguje dobře například u úvěrů na bydlení nebo u úvěrů firmám,“ říká Miroslav Singer.

Snižování úrokových sazeb, které Česká národní banka opakovaně provedla, je podle ekonomky Markéty Šichtařové prospěšné. Nadsazení úvěrů v době, kdy ekonomika skomírá, není žádoucí, protože jsou pak zbytečně drahé a tedy i nedosažitelné. „Když se úrokové sazby sníží pro lidi, kteří jsou bonitní, nestává se pro ně úvěr nedostupným. To má smysl,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz ředitelka analytické a konzultační společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.

Ještě lze ubrat čtvrt procentního bodu a jít na nulu

Ekonomka to vysvětluje tím, že v době, kdy má celý svět nízké úrokové sazby, nemá cenu, aby je Česká národní banka držela vysoko, protože by se tak v důsledku posilovala koruna, což by vedle nedostupných úvěrů vytvořilo i složité podmínky pro české exportéry. „Držet sazby vysoko není důvod, bylo by to kontraproduktivní,“ dodává Markéta Šichtařová.

Nejnovější analýzy ukázaly, že lze ještě ubrat čtvrtku procentního bodu a mít úrokové sazby na nule. „Problém jsou až záporné sazby. Na naše úrokové sazby jsou totiž podle zákona navázány různé pokuty. Kdybychom šli pod nulu, znamenalo by to, že místo pokuty bychom odměňovali dlužníka za to, že nesplácí. A to nejde. Takže máme před sebou jednu čtvrtku,“ vysvětluje guvernér ČNB.

Na bankovní radě se diskutovalo, jak může ČNB rozdávat peníze občanům

Pokles úrokové sazby na nulu by ale nebyl tím posledním, jak by mohla ČNB ještě intervenovat. „Na bankovní radě jsme se bavili o tom, co všechno může centrální banka nakupovat a dávat za to peníze do oběhu. Na co všechno může půjčovat a – v extrémním případě – jak může rozdávat peníze občanům,“ hovoří Miroslav Singer v rozhovoru pro HN o něčem, co bývá označováno za „rozhazování peněz z vrtulníku“.

Guvernér ČNB si myslí, že pokud by bylo skutečně ještě zapotřebí nějak zasáhnout, bylo by nejjednodušší pohnout s kurzem měny. „Je to logické u země, která vyváží produkty odpovídající osmdesáti procentům jejího HDP. Pokud bychom měli pocit, že u nás hrozí delší deflační tlaky, samozřejmě cesta, jak se s tím vypořádat, je přes oslabování měny,“ připomíná Miroslav Singer.

Vyhazování peněz z helikoptéry je zatím za horizontem

O onom „vyhazování peněz z helikoptéry“ lze debatovat z dlouhodobého hlediska, ale zatím je ještě za horizontem. „Pamatuji si, jak jedna centrální banka proplácela lidem část úroků. Nefinancovala stát, ale podpořila poptávku po hypotékách, čímž podpořila trh, který má na ekonomiku a její očekávání velký vliv. Boom v nemovitostech dokáže rychle zvednout životní úroveň obyvatel, jak těch, kteří domy staví, tak těch, u kterých potom utrácí,“ poznamenává guvernér ČNB.