„Chtěl upozornit na korupci a všechno se to obrátilo proti němu, nakonec byl sám potrestán,“ dodal pro ParlamentníListy.cz známý novinář. Příběh bývalého úředníka ministerstva, který se před dvěma lety dohodl s ministrem Karlem Schwarzenbergem na tom, že mu pomůže rozkrýt rozsáhlý korupční systém na jeho úřadě, popsal v článku Sloužil knížeti.

Pravda a láska nevyhrála

A není to příběh se šťastným koncem, v němž by zvítězila pravda a láska nad lží a nenávistí. Naopak. I když o roli „agenta“ Klouzala věděl jen omezený okruh lidí, jeden ministrův podřízený se podřekl a tajný informátor byl prozrazen, vystaven šikaně kolegů a dokonce i výhrůžkám podezřelých individuí na ulici. Když se v této těžké situaci obrátil na ministra, ten ho sice morálně podpořil, ale nic víc. Místo pomoci se od Schwarzenberga dozvěděl, že „blbý je, že se na ten případ nemohu pořádně soustředit. V téhle zemi je totiž takovej blázinec.“ A politickou situaci v Česku přirovnal k bordelu, ovšem s tím, že bordel je daleko lepší zařízení, než co tady máme. Nakonec ministr kývl i na zoufalý návrh Klouzala, že se obrátí na nějakou nevládní organizaci, třeba na protikorupční fond podnikatele Karla Janečka. I když totiž ministerstvo podalo čtyři trestní oznámení na machinace se zakázkami, policie je odložila.

Ani ministr prý nic nezmůže

Úředník, který chtěl zmapovat korupci na státním úřadě, pochopil, že ani ministr nemá sílu problém předražených zakázek řešit. Nakonec - v září 2011 - dostal Klouzal na Ministerstvu zahraničí výpověď, je bez práce a se zdravotními problémy skončil v péči lékařů. A jako na poslední instanci, když nikoho korupce a předražené zakázky ve státní správě nezajímaly, se obrátil na média. „Není vůbec v lehké situaci, komunikoval jsem s ním několik týdnů, protože jsem musel dát pozor na jeho zdravotní stav, takže to bylo poněkud náročné,“ popisuje reportér osud poctivého úředníka.

Nevládní organizace nemohou suplovat práci státu

Novinář přiznává, že mu některé věci přišly zprvu téměř neuvěřitelné, ale když si postupně ověřoval fakta a získal další svědectví, pochopil, že všechno, co mu vypráví bývalý šéf odboru IT z Černínského paláce, je naprostá pravda. „Mě rozsáhlý výčet předražených zakázek nijak nešokoval, to slyším dnes a denně, hlavně IT zakázky jsou dnes fenomén, jak je vidět z nedávných afér na ministerstvech dopravy a práce a sociálních věcí,“ konstatuje Jaroslav Kmenta, „ale co mne překvapilo, byl vývoj, jaký to přineslo, když se Jakub Klouzal domluvil s ministrem na určitém postupu.“ A přiznává, že i tak zkušeného novináře, který se léta zabývá nejvážnějšími kriminálními a korupčními kauzami, zaskočilo, že ani ministr není dostatečně silný na to, aby bouchl do stolu. Především ho prý šokovalo, když mu ministr rezignovaně řekl, že když to nejde ve státní správě, ať se obrátí na neziskové organizace. „To je projev selhání politika, takové věci má přece řešit stát. Nestátní organizace jsou důležité, je to určitá pojistka, ale nikoli berlička pro takovéto případy. Proč tu máme generální inspekci ministerstva zahraničí, bezpečnostní odbor, antikorupční tým?“ kroutí novinář hlavou nad tím, že by nevládní organizace měly suplovat práci kontrolních orgánů i orgánů činných v trestním řízení.

Schwarzenberg nezvládá svůj rezort

„Trochu to vypadá, jako kdyby si ministr nechtěl příliš pálit prsty,“ míní Kmenta. Ale ihned dodává, že případ Jakuba Klouzala není tak krajní jako kauza bývalého ředitele Státního fondu životního prostředí Libora Michálka, který zveřejnil informace o nátlaku v souvislosti s výběrem poradenských služeb a manipulací s veřejnými zakázkami. Když se s touto informací obrátil na svého šéfa, tehdejšího ministra životního prostředí Pavla Drobila, poradil mu, aby nic nepodnikal a všechny důkazy zničil. „Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se zachoval zcela odlišně, měl snahu nastartovat změnu, ale nakonec to nedokázal dotáhnout do konce. Z toho víme, že nedostatečně manažersky zvládá resort,“ prohlásil novinář MF Dnes.

Morální autoritou zůstává, i když se škraloupem

Kladně hodnotí, že na rozdíl od jiných politiků, kteří své výroky a jednání vzájemně popírají, ministr zahraničí reportérovi nepopřel, co „jeho agent“ médiím sdělil. „Nestaví se k tomu zády, ale čelem, snaží se případ okomentovat, i když samozřejmě jako politik a diplomat se snaží vypadat lépe,“ uvádí reportér. Dokonce mu ministr potvrdil, že souhlasil i s tím, aby se Jakub Klouzal obrátil na nevládní organizace. „Protože jsem viděl, že ani policie si s tím neví rady,“ zdůvodnil Karel Schwarzenberg. Proto novinář Jaroslav Kmenta o charakteru ministra zahraničí nepochybuje. „V mých očích zůstává jako morální autorita tohoto národa. Nicméně jistý škraloup to zanechalo,“ připustil. Podle reportéra celý případ ukazuje na to, že Karel Schwarzenberg není schopen manažersky zvládat tak velký resort. „Lepší by byl jako prezident, není to tak náročná manažerská pozice, kde by se mohl dopouštět nějakých podobných chyb. Byl by dobrý reprezentant České republiky v zahraničí,“ míní.

Je to jen špička ledovce                      

Případ ministerského úředníka, který doplatil na svoji statečnost a snahu bojovat proti rozkrádání veřejných peněz, bude Jaroslav Kmenta dál sledovat. „Takové příběhy lidí jsou pro nás velmi zásadní, budeme hlídat, aby nepokračovaly snahy mu škodit. Také nás zajímá, jestli se ministerstvo chytí za nos a bude zkoušet s tímto korupčním systémem v úřadě něco dělat. Není možné zavřít oči a pokračovat dál. Podklady a svědecké výpovědi jsou tak silné, měly by přispět ke změně zadávání veřejných zakázek,“ prohlásil reportér. Je totiž přesvědčen, že případ z Černínského paláce je jen špičkou ledovce a obdobné finanční machinace probíhají na mnoha státních úřadech.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.