„Vážený pane ministře, odchod z ministerstva, k  němuž jsem se rozhodl a podal výpověď, činím mimo jiné v dobré víře v demokracii, v sebe a vlastní síly, kterými jí chci i nadále skromně pomáhat při jejím prosazování,“ píše ke konci otevřeného dopisu Karlu Schwarzenbergovi bývalý politický vězeň Heřman Chromý, jenž pracuje od roku 1995 na Ministerstvu zahraničních věcí. ParlamentníListy.cz mají celý dokument k dispozici a níže uvádějí Chromého důvody tohoto krajního řešení.

Ohrožení v ruských věznicích

„Obracím se na vás otevřeným dopisem. Po více než osmnácti letech práce na ministerstvu nemohu nadále loajálně podporovat politiku a vnitřní chod Ministerstva zahraničních věcí ČR. Protiprávní vydání ruského podnikatele Alexandra Torubarova zpět do Ruska je tím posledním případem včetně dalších, na které jsem si dovolil Vás písemně upozornit naposledy v dopise v únoru letošního roku. V této souvislosti jsem Vám psal nejen o porušování mezinárodních úmluv, k nimž se Česká republika zavázala, ale i o nebezpečné podobnosti s historií po roce 1948, kdy komunisté poslali stovky ruských emigrantů z Československa do stalinistického Sovětského svazu. Tehdy, pravda, putovali rovnou do gulagů, dnes vydává Česká republika ruské podnikatele do korupčního prostředí ruské justice a policie a kruté reality ruských věznic, v nichž jsou lidé často vystaveni nezákonnostem, vážně ohrožujícím jejich životy,“ napsal Chromý úvodem.

Ostatně k jeho výpovědi, jak píše dál, přispěl i ministrův nezájem o trestní podání na neznámého pachatele, které podal v zájmu ministerstva a Česka těsně před ukončením svého posledního služebního vyslání do zahraničí, kde krátce vedl zastupitelský úřad. Přestože byl Chromý nakonec Schwarzenbergem v této věci po více než roce přijat, okolnosti a příčiny, které vedly mimo jiné a bohužel, ke smutné události na tomto úřadě, byly zameteny pod koberec prý i vinou mlčení českého ministra zahraničí. Heřman Chromý nechce být na tomto místě zatím konkrétnější, protože jde o citlivou záležitost a zainteresovaní vědí, o co se jedná.

Kauza Klouzal

Kauza Jakuba Klouzala je, podle něj, dalším případem, který byl uklizen i s jeho hlavním aktérem. „Díky medializaci tohoto případu MF Dnes jsem si hlouběji uvědomil, že se za ním podle mého názoru skrývají velmi žalostné poměry na ministerstvu v personální politice, správě svěřeného majetku a koneckonců v netransparentní, nedůsledné a často i nekompetentní politice ministerstva, odrážející legislativně neřešené postavení úředníků. Často velmi ubohé postavení zejména mladých zaměstnanců, na nichž se podílí neúnosná restriktivní rozpočtová politika. I ona se na chodu ministerstva a zastupitelských úřadů podepisuje kontraproduktivně. A nejen to. Případ Jakuba Klouzala ukázal, že selhala i odborová organizace Ministerstva zahraničních věcí a lidská solidarita drtivé většiny ostatních zaměstnanců ministerstva, na které jsem se v této souvislosti, včetně Vás, obrátil. Převážil strach o existenci, v horším případě nezájem a lhostejnost,“ popsal další důvod své nespokojenosti.