„Komunisté, bez ohledu na to, ve které straně se momentálně nachází, se snaží, aby pan prezident zákon nepodepsal,“ řekl ParlamentnímListům.cz první náměstek ministryně kultury František Mikeš, který se zabýval zákonem, kterým se mají napravit některé křivdy způsobené církvím a náboženským společnostem v době nesvobody.
„Zejména komunisté dnes v boji proti zákonu argumentují tím, že církvím nikdy majetek nepatřil, a proto jim není co vracet. Jenže oni sami nejlépe vědí, že po 25. únoru 1948 nezestátňovali majetek státu, ale církví. Oni nejlépe vědí, jaký majetek jim spadl do klína. Oni také jistě nejlépe umí odpovědět na otázku, jak byli noví vlastníci zapisováni do příslušné evidence nemovitostí a jak se získaným majetkem naložili,“ uvedl zástupce rezortu kultury.
Stát porušuje svoji vlastní Ústavu
Česká republika je jedinou postkomunistickou zemí, která ještě svůj vztah k církvím neupravila oboustranně přijatelným způsobem. „Podle Listiny základních práv a svobod mají církve svou činnost vykonávat nezávisle na státu. Ale pak hrazení platu duchovních státem je zřejmě s touto zásadou v rozporu. To, že stát platí duchovní, když jejich zaměstnavatelem je církev, také není systémově nic, co by konvenovalo právnímu řádu České republiky. Stát stále financuje církve podle zákona z roku 1949, čímž je „zaručena“ hospodářská závislost církví na státu,“ vysvětlil František Mikeš.
Majetek, který má být vrácen, je znám
Ministerstvo kultury odmítá kritiku odpůrců zákona, že není jasné, jaký majetek má být vydán a že neexistuje seznam majetku, který nemůže být z různých důvodů vydán, a proto za něj církve získají finanční náhradu.
„Majetek, který má být vypořádán, je přitom dostatečně určen, jak uvádí v plenárním nálezu ze dne 1. července 2010 Ústavní soud: ´Vymezení okruhu dotčeného majetku v ustanovení § 29 zákona o půdě je dostatečně určité, neboť existence věcného práva (resp. pozbytí práva k majetku, jehož odejmutím byla způsobena křivda) v rozhodném období je objektivně právně průkaznou skutečností, a je nerozhodné, že státní orgány nevedou kompletní samostatný seznam dotčeného majetku, k čemuž ani není právního důvodu´“, cituje první náměstek ministryně kultury doslovné znění nálezu Ústavního soudu.
Při ocenění majetku se postupovalo podle odborných publikací a archivních dokumentů
A jak došli tvůrci zákona k celkové částce? Majetkový nárok církví a náboženských společností byl oceněn na 134 miliard korun. „Při ocenění se postupovalo tak, že byly zjištěny průměrné ceny za jednotlivé druhy nemovitostí (lesní půda, zemědělská půda apod.) za celou Českou republiku, což je možné vzhledem k rovnoměrnému rozložení původního církevního majetku na území celého státu.
Ceny jednotlivých druhů nemovitostí byly stanoveny na základě odborných publikací, např. Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky. Rozsah historického církevního majetku byl pak paralelně prověřován na základě podkladů od státních institucí a z archivních dokumentů. Provedené ocenění bylo už v roce 2007 schváleno nejen vládní, ale i expertní komisí, ve které zasedali kromě zástupců Ministerstva kultury i zástupci Ministerstva zemědělství a Ministerstva financí. Výpočet ocenění byl rovněž prověřen nezávislou společností Ernst & Young,“ vysvětlil František Mikeš.
Část se vrátí, část zaplatí
Vládní komise ověřila právo původních vlastníků a rozhodla, že nárok církví bude uspokojen v první řadě naturálně, tedy vrácením té části bývalého církevního majetku, který je v držení státu. Ministerstvo zemědělství dodalo podklady k tomu, že tímto způsobem bude církvím vrácen majetek ve výši 75 miliard Kč, převážně převodem nemovitostí ve správě Pozemkového fondu a Lesů ČR Do částky 134 miliard dopočtená částka, tedy 59 miliard, bude církvím uhrazena finančně.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová