„Objevily se zprávy o sporu mezi ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem a prezidentem Milošem Zemanem o jmenování velvyslanců. Jmenování velvyslanců je ústavní právo prezidenta a Ministerstvo zahraničí zde činí jen přípravné kroky,“ napsal do svého blogu právník Zdeněk Koudelka.

Mezi Hradem a Černínským palácem se totiž nedávno rozhořela zákopová válka. Přitom vůbec nejde o směřování zahraniční politiky, ale o posty velvyslanců. Prezident Miloš Zeman by si totiž přál, aby se velvyslankyní na Slovensku stala Livie Klausová.

„Zeman si chce vynutit jmenování paní Livie Klausové, proti které nic nemám, ale toto jmenování je mylné,“ uvedl minulý týden ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Krátce předtím pak dokonce pro Českou televizi zmínil, že jmenování Klausové „nepřipadá v úvahu“.

Devětašedesátiletá Klausová, která se narodila v Bratislavě, v nedávné kampani před druhým kolem první přímé volby českého prezidenta podpořila právě Zemana, jehož soupeřem byl Schwarzenberg.

A protože stále Zeman podle ministra blokuje k tomu všemu již dohodnutá další jmenování velvyslanců, Schwarzenberg to vše považuje za odvetu. „Je to odveta za můj názor, podle mě ta jmenování podepíše, až budu souhlasit s Livií Klausovou,“ řekl pak Schwarzenberg médiím.

Pražský hrad celý konflikt bagatelizuje

Hrad ale situaci tak dramaticky nevidí. Podle ředitele zahraničního odboru Hynka Kmoníčka jednání mezi prezidentskou kanceláří a MZV probíhá standardně. Podle něj pokračuje tak, aby se došlo ke kompromisu. Kmoníček popřel, že by šlo o střet kvůli Klausové.

„Co se týče nás, nemyslíme si, že se jedná o spor. Jedná se o rozdílné názory na post velvyslankyně na Slovensku," konstatovala k zamotané situaci mluvčí Pražského hradu Hana Burianová.

Spor o zahraniční mise českých diplomatů by mohla urovnat schůzka, kterou Pražský hrad s Karlem Schwarzenbergem domlouvá na příští týden; až do pátku je totiž ministr zahraničí na návštěvě Kavkazu. „Proběhnou jednání a výsledek jednání ukončí celý spor," řekla k chystanému setkání Zemanova mluvčí Burianová.

Koudelka: Prezident může jmenovat velvyslance i bez ministra

Jenže mezitím se začaly ke kmenování velvyslanců kupit právní názory. „Z Ústavy může jmenovat velvyslance prezident i bez součinnosti s ministrem zahraničí. Ta je dána pouhou zvyklostí. I rozhodnutí vlády v této věci se neopírá o žádné ústavní právo, ale jen o zvyklost. Byť je prezidentovo právo podrobeno kontrasignaci, tak i zde není ministr zahraničí určující. Kontrasignace je právo předsedy vlády, ne vlády jako celku,“ uvedl třeba někdejší kandidát na ústavního soudce a náměstek ředitele Justiční akademie v Kroměříži Zdeněk Koudelka.

Podle něj ale nejde o vyjádření premiérova osobního politického souhlasu. „Pro jmenování velvyslance je totiž určující prezident republiky a předseda vlády. Tito dva se musí shodnout. Nakolik přihlédnou k názoru ministra zahraničí je na jejich uvážení,“ zdůraznil dále Koudelka.

Že pro jmenování velvyslance je určující prezident republiky a předseda vlády, tak s tím také souhlasí právní expert Radovan Suchánek z Katedry ústavního práva Právnické fakulty UK a také místopředseda ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Stanislav Grospič (KSČM).

„Tito dva, tedy prezident republiky a předseda vlády, se musí na jménu velvyslance shodnout. Nakolik přihlédnou k názoru ministra zahraničí je skutečně jen na jejich uvážení,“ řekli pak oba pro ParlamentníListy.cz.

„Já bych v zásadě dal za pravdu Zdeňkovi Koudelkovi,“ zmínil právník Suchánek. Podle něj skutečně pravomoc prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí zastupitelských misí – jak je formulována v článku 63 Ústavy – zní tak, že prezident k tomu potřebuje jen kontrasignaci předsedy vlády.

Na pověření zastupitelské mise se musí shodnout dva činitelé

„Není to tak pravomoc výlučně vykonávaná prezidentem, ale za součinnosti jiného ústavního činitele. Takže se musí shodnout na tom pověření zastupitelské mise dva činitelé, ale pokud si tu kontrasignaci ponechá pro tento případ předseda vlády, tak vlastně ministr zahraničí nemá žádnou možnost, jak překonat vůli předsedy vlády,“ uvedl Suchánek.

„Pokud se rozhodne kontrasignovat to jmenování premiér, tak případný nesouhlas ministra zahraničí tady není vůbec relevantní. Zahraniční politika sice podle kompetenčního zákona spadá do působnosti Ministerstva zahraničí, to je nepochybné - a jmenování vedoucích zastupitelských misí je pak také oblast zahraniční politiky - ale na druhé straně se Ústava vůbec o pravomocích Ministerstva zahraničí v oblasti zahraniční politiky nezmiňuje, a to dokonce ani celé vlády, a výslovně tuhle pravomoc svěřuje prezidentovi republiky, ovšem za podmínky kontrasignace,“ vysvětlil také Suchánek.

Podle něj navíc pak to, co musí mít prezident kontrasignováno, tak ne všechno se předkládá na schůzi vlády. „Taková je praxe posledních dvaceti let. Pokud se tady rozhodne sám za sebe předseda vlády kontrasignovat, tak nesouhlas příslušného člena vlády z hlediska jeho působnosti – tedy ministra zahraničí - tady nemůže způsobit neplatnost,“ zdůraznil.

Podle něj je to tedy jasné. Proč se tedy chce Zeman v takovém případě ještě sejít s ministrem zahraničí, tak na to pak právník tvrdí, že je to právo prezidenta dané Ústavou.

„Prezident republiky se může setkat s jakýmkoliv ministrem, kdykoliv to považuje za vhodné, je to jeho právo dané Ústavou projednávat s ministry věci, které patří do jejich působnosti. To znamená, že i tento případ může být předmětem jednání mezi prezidentem a ministrem zahraničí,“ uvedl.

Nic mu nepomůže, ani vztekání

Jak je ale možné, že ministr zahraničí kdysi řekl, že Klausová na post velvyslance na Slovensku „nepřipadá v úvahu“?

„Já myslím, že vyjádření Karla Schwarzenberga o tomto je dosti neinformované, nebo mimo rámec Ústavy. Nemá to nic společného s ústavními pravomocemi, které jsou vymezeny prezidentovi republiky a předsedovi vlády. Ministr zahraničí si sice může prohlašovat, že něco nepřipadá v úvahu, ale ústavní činitelé a orgány realizují své pravomoci dané Ústavou. Jakmile se prezident republiky rozhodne jmenovat a vstoupí tady v jednání s předsedou vlády, aby mu to rozhodnutí kontrasignoval, a předseda vlády to učiní, tak to jmenování - pověření vedoucího zastupitelské mise - bude platné. A to i kdyby si pan ministr lehl na záda a kopal nohama, tak mu to asi nepomůže,“ doplnil pro ParlamentníListy.cz Suchánek.

Místopředseda ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Stanislav Grospič (KSČM) pak dodal: „Já bych tady souhlasil s právním názorem Zdeňka Koudelky, kontrasignace je tady věcí předsedy vlády, ale ten by se měl řídit stanoviskem vlády. Tady se ale ústavní právo dává prezidentovi, čili to je rozhodnutí prezidenta.“

Setkání je jen otázka praktické roviny

„Zahraniční politika sice není jen otázka prezidenta, je to samozřejmě i otázka vlády a českého parlamentu, ale pokud by na to chtěl prezident nahlížet realisticky, tedy pokud chce posilovat jednotnou pozici zahraniční politiky České republiky, tak proto se chce sejít s ministrem zahraničí. Vnímám to tedy tak, že je to také otázka praktické roviny,“ dodal Grospič.

Poněkud odlišný názor na věc ale má stínový ministr zahraničí za ČSSD Lubomír Zaorálek. Ten totiž tento týden kupodivu podpořil v konfliktu o velvyslanecké posty šéfa diplomacie Karla Schwarzenberga. Podle Zaorálka má pak klíčovou úlohu při jmenování diplomatů zastávat Černínský palác, a nikoli Pražský hrad.

„Jsem přesvědčen, že ministr zahraničí musí být klíčovou postavou při jmenování velvyslanců. Tak to funguje v parlamentní demokracii, kdy hlavní výkonnou moc má vláda a premiér," řekl v pondělí 8. dubna Lubomír Zaorálek v Interview ČT24.

„Nepopírám, že má prezident v oblasti zahraniční politiky určitý prostor, ale mělo by to být po určité dohodě. Nejsme prezidentský systém," uvedl také. Zároveň jednoznačně odmítl veřejnou diskusi o českých velvyslancích, která se v posledních týdnech vede.

„Vůči zahraničí je to velice neomalené a nesolidní. Představte si, že dotyčná země má v určitém okamžiku vyslovit s navrženým velvyslancem souhlas a my se na to ani neptáme a jméno zveřejníme. Vypadáme jako břídilové, amatéři, jako někdo, kdo nerespektuje základní pravidla hry," konstatoval také Zaorálek.

Spor o české diplomatické posty naznačil už Zemanův záměr vyslat do Moskvy jako velvyslance Vladimíra Remka (KSČM). Tady prý nemá ministr Schwarzenberg sice výhrady, ale nápad nepřivítal zrovna s nadšením.

Ministerstvo zahraničí chce do Bratislavy vyslat svého generálního sekretáře Jaromíra Plíška. Sama Klausová je pak podle Lidových novin v případě problémů připravená počkat se jmenováním až na další vládu, pokud by byla levicová a měla k Pražskému hradu blíž.