Sám prý jde příkladem a podal podnět k Nejvyššímu kontrolnímu úřadu i Ministerstvu kultury, které má v Česku náboženské společnosti ve své gesci. Kontrolovaným subjektem má být pravoslavná církev, kde údajně mohou existovat neproplacené směnky na desítky milionů.

Schválení vyrovnání státu s církvemi může v praxi přinést velké změny ve vlastnictví nemovitostí a jistě pak zajistí pro duchovní sféru velké finanční prostředky v podobě náhrad za majetek, který už nelze vrátit. A právě tyto finance by se mohly podle aktivisty Jarolíma stát kořistí lidí, kteří si na ně brousí zuby už od dob Topolánkovy vlády, kdy začal plán restitucí nabírat konkrétní podobu.

Právě takové signály prý Jarolím dostává z řad vysokých hodnostářů pravoslavné církve v Česku. Někteří nepoctivci se prý pokusili o trik, nad jehož jednoduchostí zůstává rozum stát. „Dostal jsem několik podnětů o možnosti tunelování finančních zdrojů, které církve od státu v rámci restitucí dostanou," vysvětluje Jarolím důvody, proč podal podnět ke kontrole hospodaření a především závazků pravoslavné církve jak na NKÚ, tak Ministerstvo kultury.

Pro případ, že by shromáždil dostatek důkazů, chystal Jarolím dokonce trestní oznámení. Nic hmatatelného ale aktivista v ruce nemá. Informace, které za několik měsíců shromáždil, jsou ale podle něj závažné a především pocházejí z důvěryhodných zdrojů. „Nicméně to samo o sobě nemůže zaručit jejich pravost. Proto nemohu a ani nechci nikoho z ničeho obviňovat," konstatuje teplický zastupitel.

Plán z dob Topolánkovy vlády

On sám přitom kdysi působil přímo v řadách pravoslavné církve jako duchovní. A při hovorech s lidmi, kteří se uvnitř církve pohybovali a působili v různých kontrolních orgánech, se setkal se společností se vznešeným jménem Ikonostas. 2Šlo původně o subjekt, založený za účelem správy nemovitého majetku pravoslavné církve v Česku. Jenže společnost je už několik let takzvaně mrtvá. V červenci roku 2008 tam ale došlo k zajímavé změně vlastnické struktury a s ní i práva za společnost jednat," říká Jarolím. A datum považuje za klíčové. Je to prý doba, kdy se začala restitucemi vážně zabývat Topolánkova vláda a někteří zainteresovaní jedinci tak mohli ucítit příležitost.