Profesor Krejčí se zamýšlí nad tím, zda hrozí reálné riziko vypuknutí větších nepokojů v Evropě dle řeckého vzoru. Západ podle něho dlouhodobě žil – a stále žije – nad poměry. Ve snaze představit se jako úspěšnější uspořádání než byl byrokratický socialismus prý zahájil budování sociálního státu.

„Tato idea je bezesporu správná. Nejen z hlediska lidských práv, ale i jako cesta k vyšší ekonomické efektivnosti. Jenže obrovské neproduktivní výdaje například na zbrojení a války – vietnamská válka byla pro USA první válkou programově vedenou na dluh –, ale také nástup konzervativní politiky vedly svorně k dramatickému zadlužení. Obava z narušení sociálního smíru, pohánění spotřeby uměle vytvořenými potřebami, nesmyslné představy o možnosti zadlužovat jedince a stát formou zvyšování výdajů a omezováním daní – to vše je v pozadí obrovského zadlužení Západu,“ míní politolog.

Bída z lidí vlky činí a vlky z lesů žene hlad…

„Takzvaně ‚líní Řekové‘ měli do nedávna největší vojenské výdaje v Evropské unii – v roce 2009 činily vojenské výdaje v Řecku 535 euro na obyvatele, zatímco unijní průměr byl 392 euro. Řekové byli největšími dovozci zbraní z Německa, třetími největšími z Francie – a půjčovali si na to od ochotných německých a francouzských bank. Podle Mezinárodního měnového fondu je dnes zadluženost Evropské unie 83 % HDP, USA 105 %, Japonska 238 % HDP. Nedovedu si představit, že se Západ obejde bez rozpočtových škrtů, které zbrzdí ekonomiku a zpomalí oddlužování. Právě tak si nedovedu představit, že tyto škrty budou spravedlivé, že nepostihnou především sociálně slabé a střední vrstvy. Což nutně povede k většímu napětí. A ‚bída z lidí vlky činí a vlky z lesů žene hlad‘, praví klasik…,“ cituje v obavách Krejčí.

Ten je dle svých slov evropský federalista. „Myslím si totiž, že jednotná Evropa je cestou k odstranění válek v našem regionu a vytváření konkurenceschopnosti v globalizujícím se světě. Pohled na bruselskou byrokracii a kvalitu vlád většiny unijních zemí, které na summitech či ministerských radách za nás rozhodují – ten pohled mne leká. Nestačí mít instituce, je třeba mít i kvalitní kádry,“ říká pro ParlamentníListy.cz

Evropská unie má sice k dispozici jakousi unijní armádu, profesor Krejčí si však nemyslí, že by ji Brusel v případě rozpoutání větších nepokojů v EU byl ochoten použít. „Zatím to nepřichází v úvahu. Především domácí silové sektory v jednotlivých členských státech prozatím vykazují disciplínu. A užití unijních vojáků by bylo velkou diskreditací integrace,“ domnívá se.

Arabské jaro - hrozba pro Evropu?

Může vlna revolucí v arabských státech být přímým bezpečnostním rizikem? Podle Oskara Krejčího ani ne tak pro evropský kontinent, jako pro stát Izrael. „Nejbližším problémem vzešlým z tzv. arabského jara je snížení bezpečnosti Izraele, který je vnímán jako součást Západu a jako strategický spojenec USA. Případný izraelský útok na Írán by tento problém učinil aktuálním,“ mluví profesor o stále častěji předpovídaném íránsko – izraelském konfliktu.

Vzhledem k aktuální evropské situaci se ale podle něho budeme muset učit vnímat islám jako součást evropské kultury. „Nejde jen o historii, kdy maurská Al-Andalus stála u kolébky renesance. Jde i o fakt, že v tomto regionu muslimové žijí. V Rusku je jich 14,5 miliónů, ve Francii 4,7 milionů, v Německu 4 miliony. Je třeba se ptát, proč mezi nimi získávají pozice extremisté – není to z důvodu povahy islámu či většího výskytu patologických osobností. Důvody jsou politické a sociální, přičemž jejich počátky jsou až příliš často v extremistické zahraniční politice Západu a v naivním liberalismu při vytváření multikulturní společnosti,“ kritizuje Krejčí v rozhovoru pro server ParlamentníchListů.cz

O případné hrozbě války profesor Krejčí už v minulosti mluvil v souvislosti s takzvanou změnou světového hegemona, tedy jakéhosi střídání největších světových velmocí. Podle jeho slov se nyní rodí alternativní svět, s nímž se Západ vůbec nemusí dobře vyrovnávat.