Romy nesnášíte, Němci vám nevadí. Češi, čtěte o své nenávisti

K dalším skupinám už většina Čechů podle kapitoly „Výzkumy v problematice extremismu" příslušné zprávy vykazuje převážně odmítavý postoj. U příslušníků skupin jako jsou muslimové, Romové, anarchisté a skinheadi, většina Čechů vyjadřuje nechuť žít s nimi trvale na společném území. Tyto skupiny je možné podle zprávy vnímat jako nevítané a tím pádem ohrožené.

Bez zajímavosti není ani skutečnost, že zřetelnou averzi vyjadřují Češi hlavně k narkomanům. „Většina našich obyvatel vůči nim volí krajní pól škály - odsunul/a bych je nejraději pryč z ČR," uvádí Zpráva.

Sledujeme téma Extremismus

Téměř každý pátý Čech (17%) se cítí být podstatným způsobem a dlouhodobě omezován různými problémovými skupinami obyvatel. Z lidí, kteří se cítí být takto omezováni označují 64% za původce Romy. Druhou nejčastěji jmenovanou skupinou jsou bezdomovci (20%). Romové jsou častěji spojováni s obtěžováním hlukem, pachem či nepořádkem (41% případů), krádežemi (21% případů) a agresivnějším chováním (18% případů), zatímco u bezdomovců jednoznačně dominuje žebrání a dotírání (57% případů).

Varující je podle Zprávy silný anticikánismus. Romové jsou 83% Čechů vnímány jako nepřizpůsobivá skupina obyvatel. Antipatie jsou podle Zprávy zakotvené sociálně. Romové jsou spojeni s nepřizpůsobivostí, kriminalitou a zneužíváním dávek. Sociologové se navíc domnívají, že anticikánismus nesouvisí příliš s rasismem, ale spíše s nacionalismem a nevraživostí k cizincům (Češi totiž vnímají Romy spíše jako cizince než spoluobčany).

SLEDUJEME téma Romové

Novým a podle Zprávy důležitým zjištěním bylo, že Romy jako nepřizpůsobivou skupinu vnímají nejčastěji lidé, kteří s nimi mají osobní zkušenost (90% z nich). Češi Romům přisuzují celou řadu negativních charakteristik: jsou zdrojem kriminality (90%), ničí a znečišťují okolí (88%), hlučnost (82%), násilnické chování (77%), zdroj nemocí (51%). Naproti tomu 21 % populace si myslí, že Romové jsou obětmi diskriminace.

Zpráva také terminologicky upřesňuje zakotvení forem extrémismu na pravolevé škále politické orientace. Podle sociologů charakterizuje oba typy extremismu - pravicový i levicový - orientace na solidaritu. Zatímco podle Zprávy prosazuje levicový extremismus solidaritu se všemi, pravicový ji vymezuje jen na vybrané skupiny lidí (podle etnicity, sexuální orientace, národnosti, apod.). „Výzkumníci proto doporučují používat termínu extremismus neselektivní (levicový) a selektivní (pravicový)," uvádí Zpráva.

Psali jsme:
Véčkař je nekompromisní. Bátorův syn je extrémista. Prásknul to vnitru
Kalousek ironizuje: Pokud bude Bátora extremismus jen radit, budiž
Kauza Ladislava Bátory a spor o jeho setrvání ve vládě od A do Z ZDE

Pravicově extremistická scéna

Ve spojitosti s pravicově extremistickou scénou, resp. jejím neonacistickým spektrem, potvrdil vývoj v r. 2010 platnost bezpečnostních rizik stanovených už v roce 2009.

Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS), nástupnický politický subjekt Dělnické strany, pokračovala v úsilí získat dominanci na české pravicově extremistické scéně. Inspiraci nacházela jak DSSS, tak její mládežnická organizace DS u německé NPD. Jejím dlouhodobým, anebo spíše střednědobým cílem, je oslovit část veřejnosti a prosadit se v rámci oficiálních politických struktur. K tomu může případně využívat, obdobně jako NPD, radikalizační potenciál neformálních uskupení scény. Rovněž bude přetrvávat riziko fyzických střetů mezi pravicovými a levicovými extremisty.

Jako hlavní možná bezpečnostní rizika lze proto i nadále vnímat:

zneužívání ekonomické a sociální situace v kombinaci s protiromskou a protiimigrantskou kartou ke zvýšenému uznání majoritní společností.
protivládní, resp. „protisystémovou" rétoriku v situaci, kdy by se prohlubovaly dopady hospodářské krize na obyvatelstvo, resp. především na tzv. střední vrstvy.
fenomén „anticikánismu" v české společnosti.
postavení krajně pravicových struktur v zemích Evropské unie.

Levicově extremistická scéna

Ve spojitosti s anarcho-autonomní scénou extrémní levice, lze v budoucnosti počítat s možným nárůstem militantnosti různých uskupení založených na stejných či obdobných ideologických principech. I v tomto prostředí budou podle Zprávy sehrávat nemalou roli vývoj a dopady hospodářské krize na populaci ČR, kritika vládního establishmentu a jím uskutečňovaných reforem („Reformy porazíme jen bojem. Proti školnému. Proti vyhánění bezdomovců...").

Tyto struktury bezesporu zasahují do řady různých akcí, které reagují na současnou situaci jak v politické , tak v sociálně ekonomické sféře.

V této souvislosti je třeba brát v potaz následující skutečnosti:

V jednání, vystupování a směřování této levicové části extremistické scény přetrvávají agresivní tendence, ochota k násilným projevům a ke střetům nejen s příznivci jiných ideových hnutí, ale rovněž k ostré konfrontaci s příslušníky bezpečnostních sil i státní administrativou.

Hlavní riziko spočívá:

v jejich zapojení do oficiálních protestů a stávek s cílem vyvolat nepokoje a konfrontaci (příkladem tohoto stylu jsou akce těchto struktur ultralevicové scény např. v Řecku, Německu a naposledy ve Velké Británii);
v možnosti obdobného útoku, k němuž došlo v případě řeckého velvyslanectví jako protestu proti „čemukoliv".

Podle Zprávy je také namístě konstatovat, že, podle některých odborných studií, může v Evropě levicový extremismus v krátkodobé perspektivě posílit v důsledku nespokojenosti veřejnosti s pokračující hospodářskou krizí a dopady restriktivních opatření vlád evropských zemí. S ohledem na roli Evropské unie se může objevit i silnější ultralevicový odpor ke stávajícím institucím evropské integrace než doposud.

Levicoví extremisté v Evropě se budou profilovat ve stávkovém hnutí, oživujícím studentském hnutí a v dalších protestech. V tomto rámci se budou podílet i na militantních projevech, včetně masových militantních demonstrací a sabotážních akcí.

A ni Česká republika se jako součást evropského prostoru nemůže za těchto okolností podle Zprávy vyhnout zasažení vybranými hrozbami, souvisejícími s levicovým extremismem.

Dále čtěte:
Jakl se hájí: Já a nacista? Jen bráním svobodu slova

Prognóza vývoje

Podle sociologů zatím v institucionální rovině nehrozí poškození nebo narušení demokracie. Ultrapravicové strany a hnutí mají řádově desítky tisíce příznivců, což jim nestačí, aby se jejich zástupci dostali do parlamentu. Hrozba však existuje na úrovni regionální politiky. Nebezpečí v podobě útoků extremistů vůči národnostním a jiným menšinám má spíše lokální a individuální charakter, důležitou roli ale sehraje podle Zprávy počínání Nečasovy vlády při řešení sociálních problémů (hospodářská krize, nezaměstnanost, migrační politika).

Na dotaz ParlamentníchListů.cz, zda se premiér na své páteční schůzce s hejtmany věnoval i problematice extremismu, zejména v souvislosti s událostmi ve Šluknovském výběžku (zpráva je z časových důvodů nemohla přirozeně reflektovat), odpověděl premiér, že nikoliv. Že se jedná o „lokální záležitost". Prostý pohled na mapu ze Zprávy ministerstva vnitra však ukazuje, že ze 14 krajů sympatizuje s pravicovým extremismem více či méně 8 krajů. Podobná mapka související s levicovým extremismem se ve Zprávě nevyskytuje.

Návrhy sociologů k řešení problematiky

Podle sociologů je vhodné z operativních a praktických důvodů oddělit projevy anticikánismu (které sdílí velká část populace) od projevů xenofobie, rasismu i neonacismu (jež sdílí jen malá část populace) a formulovat strategie jejich řešení odděleně. Romská otázka představuje podle jejich názoru jádro problému. Nelze podceňovat ani projevy nesnášenlivosti ze strany většinového obyvatelstva, ani projevy nepřizpůsobivosti a zneužívání systému ze strany menšiny. Je třeba zamyslet se nad tím, zda dosavadní přístupy nebyly mnohdy povrchní a problém nezřídka obcházely.

Oslabování extremismu musí jít podle sociologů po těchto liniích:

Efektivní komunikace s veřejností.

Důsledné a rovné uplatňování práva pro všechny relevantní skupiny.

Náročná sociální práce v romských komunitách a snaha o dekoncentraci vyloučených lokalit.

Jednoznačný a odhodlaný postup státních orgánů vůči extrémním skupinám a vůči projevům extremismu.

Veřejnost vnímá podle Zprávy extremismus s většími obavami. Jako zásadní problém dnes vnímá působení extrémistických organizací necelá polovina dotázaných (48 %). Tři pětiny lidí (61%) hodnotí působení extrémistických organizací jako vážné nebezpečí pro demokracii v ČR do budoucnosti. „Ukazuje se tak, že bez ohledu na současný dopad působení extrémistických organizací je potřeba této problematice do budoucna věnovat zvýšenou pozornost," uvádí Zpráva.

Pro rozsáhlost Zprávy nebylo možné obsáhnout všechny důležité body. ParlamentniListy.cz se však budou i nadále této problematice věnovat.