K dalším skupinám už většina Čechů podle kapitoly „Výzkumy v problematice extremismu" příslušné zprávy vykazuje převážně odmítavý postoj. U příslušníků skupin jako jsou muslimové, Romové, anarchisté a skinheadi, většina Čechů vyjadřuje nechuť žít s nimi trvale na společném území. Tyto skupiny je možné podle zprávy vnímat jako nevítané a tím pádem ohrožené.

Bez zajímavosti není ani skutečnost, že zřetelnou averzi vyjadřují Češi hlavně k narkomanům. „Většina našich obyvatel vůči nim volí krajní pól škály - odsunul/a bych je nejraději pryč z ČR," uvádí Zpráva.

Sledujeme téma Extremismus

Téměř každý pátý Čech (17%) se cítí být podstatným způsobem a dlouhodobě omezován různými problémovými skupinami obyvatel. Z lidí, kteří se cítí být takto omezováni označují 64% za původce Romy. Druhou nejčastěji jmenovanou skupinou jsou bezdomovci (20%). Romové jsou častěji spojováni s obtěžováním hlukem, pachem či nepořádkem (41% případů), krádežemi (21% případů) a agresivnějším chováním (18% případů), zatímco u bezdomovců jednoznačně dominuje žebrání a dotírání (57% případů).

Varující je podle Zprávy silný anticikánismus. Romové jsou 83% Čechů vnímány jako nepřizpůsobivá skupina obyvatel. Antipatie jsou podle Zprávy zakotvené sociálně. Romové jsou spojeni s nepřizpůsobivostí, kriminalitou a zneužíváním dávek. Sociologové se navíc domnívají, že anticikánismus nesouvisí příliš s rasismem, ale spíše s nacionalismem a nevraživostí k cizincům (Češi totiž vnímají Romy spíše jako cizince než spoluobčany).

SLEDUJEME téma Romové

Novým a podle Zprávy důležitým zjištěním bylo, že Romy jako nepřizpůsobivou skupinu vnímají nejčastěji lidé, kteří s nimi mají osobní zkušenost (90% z nich). Češi Romům přisuzují celou řadu negativních charakteristik: jsou zdrojem kriminality (90%), ničí a znečišťují okolí (88%), hlučnost (82%), násilnické chování (77%), zdroj nemocí (51%). Naproti tomu 21 % populace si myslí, že Romové jsou obětmi diskriminace.

Zpráva také terminologicky upřesňuje zakotvení forem extrémismu na pravolevé škále politické orientace. Podle sociologů charakterizuje oba typy extremismu - pravicový i levicový - orientace na solidaritu. Zatímco podle Zprávy prosazuje levicový extremismus solidaritu se všemi, pravicový ji vymezuje jen na vybrané skupiny lidí (podle etnicity, sexuální orientace, národnosti, apod.). „Výzkumníci proto doporučují používat termínu extremismus neselektivní (levicový) a selektivní (pravicový)," uvádí Zpráva.

Psali jsme:
Véčkař je nekompromisní. Bátorův syn je extrémista. Prásknul to vnitru
Kalousek ironizuje: Pokud bude Bátora extremismus jen radit, budiž
Kauza Ladislava Bátory a spor o jeho setrvání ve vládě od A do Z ZDE

Pravicově extremistická scéna

Ve spojitosti s pravicově extremistickou scénou, resp. jejím neonacistickým spektrem, potvrdil vývoj v r. 2010 platnost bezpečnostních rizik stanovených už v roce 2009.

Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS), nástupnický politický subjekt Dělnické strany, pokračovala v úsilí získat dominanci na české pravicově extremistické scéně. Inspiraci nacházela jak DSSS, tak její mládežnická organizace DS u německé NPD. Jejím dlouhodobým, anebo spíše střednědobým cílem, je oslovit část veřejnosti a prosadit se v rámci oficiálních politických struktur. K tomu může případně využívat, obdobně jako NPD, radikalizační potenciál neformálních uskupení scény. Rovněž bude přetrvávat riziko fyzických střetů mezi pravicovými a levicovými extremisty.