Petr Skokan upozornil již ve sněmovně, že podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny svolává jednání sněmovny alespoň pět dnů předem předseda dolní komory Parlamentu. To se v některých případech nestalo. Navíc v případě žádosti vlády o vyslovení důvěry mají být neprodleně vyrozuměny poslanecké kluby a výbory. Ani toto neproběhlo, stěžuje si poslanec Věcí veřejných.

Kuba není poslanec, přesto byl v sále

"V průběhu schůze nefungovalo hlasovací zařízení a skrutátoři opakovaně nebyli schopni dospět k výsledku hlasování, který by odpovídal hlasování přítomných poslanců v sále. Dále se v průběhu jednání a zřejmě i při hlasování v jednacím sále nacházely osoby, které ke vstupu do jednacího sálu nejsou oprávněny," upozornil Skokan a poukázal konkrétně na přítomnost 1. místopředsedy ODS Martina Kuby, který není poslancem a tedy neměl v jednacím sále co dělat.

V okamžiku, kdy se Skokan snažil na tyto rozpory upozornit námitkou proti výsledku hlasování, předsedající Lubomír Zaorálek (ČSSD) o námitce stěžovatele hlasovat nenechal, ač tak učinit měl. "Je otázkou, zda se na hlasování podíleli skutečně jen poslanci, nebo i jiné osoby, nacházející se v jednacím sále," nadnesl pro ParlamentníListy.cz poslanec VV.

Zeman by měl vyčkat rozhodnutí Ústavního soudu

Proto se poslanec Petr Skokan obrátil na Ústavní soud s tím, aby vydal předběžné opatření, kdy se prezidentu republiky do doby rozhodnutí o této ústavní stížnosti ukládá, aby nejmenoval předsedu vlády a další členy vlády. Dále aby do téže doby nereagoval ani na jiné podněty vzešlé z Poslanecké sněmovny, které jsou ostatně v přímé návaznosti na její zmatečné rozhodování během zmíněné schůze. "Nálezem Ústavního soudu by pak mělo být, že hlasování o důvěře vládě neproběhlo v souladu s Ústavou, Listinou základních práv a svobod a se Zákonem o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a Poslanecké sněmovně uložil prostřednictvím předsedkyně svolat řádně schůzi Poslanecké sněmovny k žádosti vlády o vyslovení důvěry vládě, tuto žádost projednat a o této žádosti hlasovat," předpokládá Skokan.

Rusnokova vláda bez důvěry a rozpad "stojedničky"

Úřednická vláda Jiřího Rusnoka se 7. srpna ucházela ve sněmovně o vyslovení důvěry. Podle předpokladu ji ale nezískala. Důvodem byl především postupný rozklad koaliční "stojedničky", z níž se před hlasováním odtrhli dva poslanci ODS a šéfka LIDEM Karolína Peake.

Pro vyslovení důvěry Rusnokově vládě se ve sněmovně vyslovilo 93 poslanců, proti bylo 100 poslanců.

Hlasování předcházela několikahodinová vyostřená rozprava, která zásadně změnila situaci v dolní komoře Parlamentu. Vzhledem k tomu, že se při hlasování ukázalo, že již neexistuje "stojedničková" podpora po případnou vládu Miroslavy Němcové, TOP 09 podala žádost o svolání mimořádné schůze za účelem rozpuštění sněmovny. Jeho slova podpořil po hlasování i šéf klubu TOP 09 a Starostové Petr Gazdík, který zároveň předložil arch se 42 podpisy poslanců zmíněného klubu, kteří jsou pro rozpuštění dolní komory Parlamentu. K TOP 09 se následně připojily i ČSSD a KSČM.

O rozpuštění sněmovny by se mělo rozhodnout tento týden v úterý, přičemž se spekuluje o možnosti, že nemusí být dostatečný počet poslanců v sále, aby byla zajištěna ústavní většina 120 hlasů pro rozpuštění sněmovny.

• TÉMA: Rusnokova vláda