Na Hradě by nejspíš místo Václava Klause seděl Čechoameričan Jan Švejnar, ve Strakově akademii v čele ČSSD Jiří Paroubek a Zelení i lidovci by byli zřejmě stále ještě v Poslanecké sněmovně. Vít Bárta by se svou ABL bojoval nanejvýš v pražském zastupitelstvu.

„Tohle kdyby… bylo celkem blízko,“ říká o futuristické představě tehdejší předseda KDU-ČSL Jiří Čunek. A byla to prý jeho chyba, že netrval na svém. „Když jsem nechtěl vládu s přeběhlíky, oslovil jsem předsedy ČSSD a ODS Jiřího Paroubka a Mirka Topolánka s návrhem, abychom vytvořili čtyřkoaliční vládu a dohodli se na tehdy největších dluzích – důchodové a zdravotnické reformě,“ vzpomíná senátor Čunek. Dokonce tehdy o tom i začali jednat. Jenže podle lidoveckého senátora byl problém, že Paroubek sice na návrh přistoupil, ale ODS ne. „Tehdy na to neslyšeli,“ vysvětlil.

Čunek: Rozpad strany byl nevyhnutelný

„Lituji, že jsem to neprosadil, protože vláda postavená na přeběhlících byla špatná věc, křehká vláda měla svázané ruce. Je to škoda,“ říká Čunek.

Jaký by byl osud KDU-ČSL? Možná by se nerozpadla a nevznikla by TOP 09, která se na rozdíl od původní strany dostala do sněmovny. „Jsem přesvědčen, že rozpad byl nevyhnutelný,“ říká Čunek. Lidé jako Kalousek, Parkanová nebo Severa podle něj nebyli dostatečně zakotveni v KDU-ČSL, která je středovou stranou. „Už tehdy jsem chtěl očistu strany od lidí, kteří jsou propojeni s ekonomickou lobby, žádal jsem odvolání Kalouska z vlády kvůli jeho podpoře hazardu, ale tehdy měl v širším vedení těsnou většinu, takže odvolán nebyl,“ říká Čunek. TOP 09 je podle něj spíš krajně pravicová strana, což dokazuje, že bývalí lidovci, kteří ji založili, měli jiné vidění světa než tradiční křesťanská strana.

Ať vyhraje volby kdo chce, stejně bude vládnout Kalousek

Na počátek svého konce v politice vzpomíná i dlouholetý poslanec ODS Vlastimil Tlustý, který spolu s opozicí a odpadlíky z ODS a Strany zelených potopili kabinet Mirka Topolánka. „Na kongresu ODS na podzim 2006, tedy v době, kdy ještě existovala vláda bez většinové podpory, jsem vyhodnocoval všechny varianty patové situace, bez přeběhlíků. Jako nejlepší se jevila dohoda mezi ODS a ČSSD na podpoře menšinové vlády ODS a dohodě na většinovém volebním systému. Tolerance menšinové vlády ODS byla součástí tohoto konceptu. Topolánek to odmítl,“ řekl ParlamentnímListům.cz Tlustý. Už tehdy prý upozorňoval, že za současného poměrného volebního systému „ať vyhraje, kdo chce, stejně bude vládnout Kalousek“. Tlustý je zastáncem systému, jaký funguje v USA i Velké Británii, podle kterého vítěz voleb vládne, ale také má zodpovědnost, nemůže se vymlouvat na koaliční partnery.

„Jeden pokus na prosazení většinového volebního systému už tu byl v době opoziční smlouvy, zastavil ho Ústavní soud. Byl by to příliš podobný scénář,“ míní politolog Tomáš Lebeda. Záleželo by podle něj na podobě návrhu. „Ale musíme vycházet z politické reality, jak vypadala v roce 2006. Mezi ČSSD a ODS byla vyhrocená situace po Kubiceho aféře, nevěřím, že by tehdejší lídři stran byli schopni uzavřít dohodu,“ řekl ParlamentnímListům.cz.

Zelení se poučili, už nikdy křehká vládní koalice

Na nepříliš úspěšné a krátké vládnutí doplatila i Strana zelených, která poprvé vstoupila do Poslanecké sněmovny i vládní koalice. Měla tehdy jinou volbu? „Vedení odhlasovalo, že do takové koalice má smysl vstoupit, tehdy to bylo dobré řešení,“ nelituje předseda Strany zelených Ondřej Liška. „Je pravda, že kdyby nebylo přeběhlíků, mohla být menšinová vláda, nebo další volby. Stavět vládu na 2 až 3 lidech je špatné, to už opakovat nebudeme,“ prozradil Liška, jaké poučení z této zkušenosti zelení vyvodili. Lituje toho, že zelení neodešli z vlády včas, když zjistili, že ze strany ODS není ochota respektovat právní stát. Mohli by dnes být ve sněmovně.

ČSSD: Mnoho věcí by bylo jinak

Nejvíc promarněné šance na vládnutí lituje určitě sociální demokracie a její bývalý šéf Jiří Paroubek. Když v polovině Topolánkovo vládnutí ukončilo úspěšné hlasování o nedůvěře jeho kabinetu a do voleb ho vystřídala úřednická vláda Jana Fischera, Jiří Paroubek ani vteřinu nepochyboval o triumfálním vítězství ve sněmovních volbách v roce 2010 a věřil v uskutečnění svého snu o úspěšné misi premiéra, která ho za další tři roky vynese až na Pražský hrad. Sice zvítězil, ale získal s komunisty tak málo hlasů, že rezignoval na funkci v čele strany a nakonec ČSSD i opustil.

„Kdyby tehdy ODS nepoužila podpásového úderu – politickou korupci - a nezískala pro svou vládu přeběhlíky, sociální demokracie by nesla vládní odpovědnost,“ je přesvědčen poslanec Miroslav Váňa. A určitě by prý dnes byla ekonomická i politická situace diametrálně odlišná, protože „vláda Mirka Topolánka a Miroslava Kalouska propašovala horkou jehlou reformní batoh, který vadil i některým poslancům ODS“. „Tehdy ulevila daň nejbohatším a zatížila střední třídu a nízkopříjmové skupiny občanů. Ročně ošidila příjmy státního rozpočtu o 90 miliard, které dnes chybějí,“ kritizuje poslanec Váňa. A jak by vypadala politická scéna dnes? Váňa připustil, že Paroubek by byl stále předsedou ČSSD a na Hradě by nejspíš neseděl Václav Klaus. „Mnoho věcí by bylo jinak,“ dodává Váňa. Například by nevládla úřednická vláda Jana Fischera, takže by současný favorit na prezidenta nejspíš dodnes seděl v čele Českého statistického úřadu.



Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.