"Ukazuje se, že klasický model manželství není tak výhodný jako soužití nesezdaných párů,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz sociolog Oldřich Zajíc.

Ekonomicky výhodnější je nevstupovat hned do manželství To potvrzují i politici. „Hlavní příčinu vidím v tom, že je pro mladé páry ekonomicky výhodnější, když nejsou sezdány, protože lépe dosáhnou na sociální dávky. Mladé páry také žijí často odděleně, protože nemají peníze na vlastní byt ani nájem. Ale důvodů je možná více, dneska se svobodomyslnost promítá i do rodinných vztahů,“ řekla ParlamentnímListům.cz poslankyně ČSSD Milada Emmerová. Sociální situace mnoha mladých rodin s dětmi je svízelná, proto by uvítala, kdyby stát vytvářel lepší podmínky pro rodiny s dětmi. „Dítě je velká finanční zátěž, z toho důvodu má mnoho párů jen jednoho potomka,“ vysvětluje poslankyně ČSSD. Proto se také počet narozených dětí už třetím rokem snižuje.

Stát by měl finančně podpořit narození druhého dítěte

Komunistická poslankyně Ivana Levá také poukazuje na fakt, že mladé páry mají obavy, že dítě neuživí, proto zůstanou mnohdy jen u jednoho. „Stát by měl podpořit finančním příspěvkem narození druhého dítěte,“ sdělila ParlamentnímListům.cz. Dnes je možné získat porodné jen na první dítě. Ale sňatky neuzavírají podle jejího názoru jen mladí s nízkými příjmy, ale i bohatí, které k tomu vede spíš opatrnost z případného dělení majetku při rozvodu, často i sobectví nebo strach ze zodpovědnosti a nechuť přijmout závazky.

Mladé a nevzdělané zůstávají jako svobodné matky

V loňském roce se podle údajů Českého statistického úřadu narodilo 108 673 dětí. Poprvé se více než polovina dětí prvního pořadí narodila mimo manželství (51,1 procenta), vloni tento trend dál pokračoval, když se vdaným ženám narodilo 23,9 tisíce a neprovdaným 27,1 tisíce prvorozených dětí. Nejvíce se na těchto číslech podílejí ženy mladší než dvacet let, u nichž byl vloni podíl dětí narozených mimo manželství 94,1 procent, a také u žen, které dosáhly pouze základního vzdělání, 76,3 procenta z nich porodilo své první dítě jako nemanželské.

Samoživitelky dosáhnou na sociální dávky

Stát finančně zvýhodňuje matky – samoživitelky, dosáhnou spíš na sociální dávky, které jsou vázány většinou na příjmy v rodině. Pokud není matka provdaná, žije a stará se, alespoň oficiálně, o dítě sama, příjem otce se od příjmu domácnosti nezapočítává. Díky tomu neprovdaná žena může získat porodné, i to je totiž vázáno na stanovenou hranici příjmu v rodině, která v kalendářním čtvrtletí předcházejícím narození dítěte musí být nižší než 2,4násobek životního minima rodiny. Výše porodného činí 13 000 korun na první živě narozené dítě, při dvojčatech či trojčatech až 19 500 korun. Na příjmy rodiny jsou vázány i přídavky na dítě, příspěvek na živobytí i na bydlení nebo jednorázová mimořádná okamžitá pomoc. Životní minimum je pro první osobu v domácnosti 3 140 korun a pro nezaopatřené dítě do šesti let 1 740 korun.

Raději na hromádce než s papírem

Samoživitelka také snáze získá místo v mateřské škole, kterých se mnohde nedostává. Proto mladé páry, alespoň na počátku vztahu, kdy nemají vysoké příjmy, raději do manželství nevstupují, i když spolu žijí „na hromádce“. Každá koruna, kterou žena jako samoživitelka dostane od státu, se hodí. „Umělá výživa, plenky – všechno je neskutečně drahé,“ vysvětluje poslankyně Milada Emmerová, co mladé matky nutí podvádět stát. I zpráva Českého statistického úřadu uvádí, že podle některých výzkumů a studií se i děti narozené neprovdaným ženám rodí z nemalé části do fungujících rodin, kde ovšem nejsou rodiče sezdáni.

Stát rodinu nepodporuje jako dřív

Rodina je základ státu, bylo jednou z proklamací bývalého režimu, kdy vstup do manželství byl podporován mnoha výhodami. Jen manželé měli v podstatě možnost požádat o přidělení státního bytu nebo získat novomanželskou půjčku na jeho vybavení. „Dnes stát už neklade na první místo rodinu jako v minulosti, není vidět ze strany státu zájem, aby podpořil rodinný život,“ upozorňuje sociolog. A společnost už netrvá na striktních modelech soužití, netrpí předsudky. Běžně toleruje, že rodiče dítěte nejsou sezdáni, nemanželské dítě už nikdo netituluje přízviskem „parchant“ jako na počátku minulého století.

Nakonec většina skončí v chomoutu

Poslankyně Ivana Levá však vypočítává nevýhody nesezdaných párů a jejich dětí i v dnešní době. Dítěti, které má většinou příjmení po otci, může komplikovat život, že se jeho matka jmenuje jinak, z volnějšího svazku je snazší odejít, dítě pak vyrůstá v neúplné rodině, problémy nastávají i s dalšími právními nároky partnerů nebo jejich dětí. A to si zřejmě časem uvědomí i mnohé mladé páry. Nakonec zřejmě dají přednost svazku se vším všudy, protože druhé a další děti se už rodí v manželství. Celkově se tak většina dětí stále ještě narodí sezdaným párům.