Ústav pro studium totalitních režimů zažívá bouřlivé období. Proti sobě se postavily dva tábory, které haraší v nadsázce zbraněmi různých kalibrů. Vše přitvrdilo poté, co byl odvolán ředitele Daniel Herman. A to i přesto, že měl hlasitou podporu od bývalé studentské vůdkyně Moniky MacDonagh – Pajerové. Ta v těch souvislostech připomněla dokonce staré maoisty. Příčinou všeho je prý zpolitizování celé situace.

„Ale ona to je politická instituce a vždycky zákonitě měla sklon k tomu, aby se o ni politici prali. Dle mého nemůže být tato instituce kvůli tomu, že je politicky propojená, nezávislá, jak by být ovšem měla. Jenže už na jejím počátku bylo dost indicií, které naznačovaly, že tomu tak bude. Už jen ten samotný název lidem podsouvá v souvislosti s úřadem jisté hodnotové soudy, což může bránit v objektivním náhledu na něj. Pokud by býval nosil například název Historický archiv či něco obdobného, co by naznačovalo, že jde o důkazy minulosti, zřejmě by to také významně pomohlo,“ reagoval pro ParlamentníListy.cz politolog Jiří Pehe.

Problém může být v tom, v jakém zájmu se účelově odněkud zase vytáhnou aféry

Podle druhého politologa Zdeňka Zbořila se od samého počátku ÚSTR potýká s nešťastným zadáním časových období, kterými by se měl zabývat. Problém však vidí i jinde. „V tom ústavu ovšem chyběli také odborníci – erudovaní historici. A pokud tam byli, tak odcházeli a byli nahrazeni někým, kdo si narychlo, za pochodu, ty potřebné školy a vzdělání teprve dělal,“ konstatoval Zbořil pro Parlamentní Listy.cz.