Menšinová vláda Andreje Babiše je sice bez důvěry a v demisi, ale přesto „maká“. Schválila například kontroverzní novelu zákona o zbraních, která vychází ze směrnice Evropské unie, proti které Česko podalo žalobu.

Dojít má ale i na změny v daňové oblasti. V té od ledna 2019 ministerstvo financí počítá se zrušením superhrubé mzdy a zavedením dvojice sazeb daně z příjmu fyzických osob, zaměstnanců a živnostníků, tedy jakéhosi náznaku opětovné daňové progrese.

Nižší devatenáctiprocentní sazba daně z příjmu by se měla nově týkat jednotlivců s maximálním daňovým základem ve výši 1,5 milionu korun. Pro vyšší základ daně pak novinka vytyčuje sazbu 24 procent.   

To, jak navrhovaná změna z dílny Babišovy ministryně Aleny Schillerové dopadne na živnostníky, zajímalo Stranu soukromníků. A tak vzali k ruce kalkulačky a vypracovali interní materiál, který má redakce ParlamentníchListů.cz k dispozici.

A podle jejich závěrů živnostníci důvod k radosti kvůli chystané změně mít zase tak nebudou. Na dani totiž po změně odvedou více. Nejde sice o žádnou tragédii, ale v konkurenčním prostředí drobného podnikatele, například řemeslníka, zabolí každá tisícovka. A právě zhruba o tu si po nástupu daňové novely na odvodu státu připlatí modelový živnostník s ročním obratem ve výši 400 tisíc korun, který daní paušálem. Oproti nynějšímu stavu totiž odvede o 1145 korun více.  

U ročního obratu ve dvojnásobné výši, tedy v celkové výši 800 tisíc korun, zaplatí po legislativní změně živnostník o 941 korun více než dnes. Oba případy se vztahují k danění prostřednictvím výdajových paušálů, které zákon umožňuje osobám samostatně výdělečně činným do celkové výše ročního obratu jednoho milionu korun.

Čím to, že u živnostníka s vyšším ročním obratem bude rozdíl po daňové změně oproti nynějšku nižší než u živnostníka, který peněz otočí méně? Důvodem je staronová možnost započíst do daňových nákladů část odvodů, celkem tři čtvrtiny, na zdravotní a sociální pojištění.