O případu úředníka, který upozornil na případy nesmyslně zadávaných či předražených IT zakázek na Ministerstvu zahraničních věcí, se píše v dnešním vydání MF Dnes. Přestože o tom osobně informoval šéfa resortu Karla Schwarzenberga (TOP 09), ani ministerská inspekce, která podala čtyři trestní oznámení, ani policie, jež podání odložila, nic neprokázaly. Sám úředník dostal později výpověď a na ministerstvu skončil.

„Tohle je klasický příklad tzv. whistleblowingu, tedy těch, kteří upozorní na korupci, nebo nějakou nepravost ve své instituci, a ta instituce je vyštípá. Ve světě na to existují zákony, které těmto lidem poskytují zvýšenou ochranu. U nás se podobný zákon teprve nyní připravuje. Rozhodně by to bylo užitečné, má být součástí vládní protikorupční strategie,“ říká pro ParlamentníListy.cz Radim Bureš, projektový vedoucí Transparency International ČR, který se věnuje od 90. let prevenci kriminality a zúčastnil se dvou světových kongresů OSN na toto téma.

Ministr udělal jen to, co musel, nic víc

Podle experta z Transparency International lze na problém pohlížet ve dvou rovinách. Jednak z pohledu toho, co mohl samotný ministr ve věci učinit, jednak z pohledu neexistence stabilní státní správy. Ministr Karel Schwarzenberg míní, že v existujícím systému je obtížné korupci zdárně řešit. „Kdybych cítil vlastní provinění, tak bych z toho odpovědnost vyvodil. Já si myslím, že jsem udělal vše, co bylo možné. Takže provinění necítím,“ uvedl ministr Schwarzenberg pro MF Dnes.

„Je to jedna z věcí, kde pan ministr mohl zasáhnout, když byl na tu situaci osobně upozorněn. Jedna věc je provinění, tam asi postupoval tak, že udělal, co musel. Na druhé straně si myslím, že to není tak, že by udělal maximum. Mohl se o tu otázku víc zajímat, mohl promluvit s dalšími podřízenými, mohl uložit některému ze svých náměstků, aby tu situaci sledoval. Nedá se tedy hovořit o provinění nebo pochybení, ale zároveň bych nesouhlasil s tím, že udělal maximum,“ poznamenává Radim Bureš k postupu ministra Schwarzenberga.

S kauzou ProMoPro se to srovnat nedá

Odborník z Transparency International poukazuje na to, že odložením nic nekončí, že jsou další nástroje a s odložením ze strany policie se dá i nesouhlasit. „Něco jiného je zákonný základ a něco jiného je proaktivní přístup. Pravdou je, že ministr to nezametl pod koberec, udělal základní kroky, ale mohl udělat něco navíc,“ myslí si Radim Bureš.

„Není to srovnatelné s velkými kauzami typu ProMoPro, kde se skutečně jednalo o výraznou záležitost, která představovala jednu z nejvýznačnějších činností toho úřadu, tam to byla svého času největší zakázka. Ale jestliže máme systém, kde ministr není jenom nejvyšší politický představitel, ale zároveň vrcholný manažer, tak mohl udělat víc. Zároveň to není věc, při níž by se mělo volat po odvolání, to určitě ne,“ dodává na ministrovu adresu ParlamentnímListům.cz expert na prevenci kriminality.

Kariérní úředníci by kvůli korupci neriskovali postup

Druhou rovinou problému, a to nejen v tomto konkrétním případě, ale v práci na úřadech obecně, je to, že chybí nejelementárnější základ. Tedy stabilní státní správa, kdy pro naprostou většinu úředníků by bylo výhodnější postupovat v kariérním žebříčku a být kariérním úředníkem než přecházet z místa na místo a využívat nějaké konkrétní situace.

„Kdyby se zavedla stabilní státní služba, tak by měla obsahovat i nějaké nástroje, jako je odpovědnost jednotlivých úředníků za nesprávná rozhodnutí a z nich vyplývající finanční sankce. V jaké výši, o tom je možné vést diskusi. Ale odpovědnost úředníků, zejména těch s hmotnou odpovědností, tak zvaných příkazců operací, by měla být určitě součástí legislativy upravující postavení úředníků státní správy,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Radim Bureš.

Zákon byl přijat před deseti lety, ale účinnost byla opakovaně odložena

Zákon o státní službě u nás vznikl už v době přípravy na vstup do Evropské unie jako součást předvstupních rozhovorů, ale není to požadavek vyplývající z evropské legislativy. „Zákon byl přijat v roce 2002, ale nikdy nevstoupil v účinnost. Ta byla mnohokrát odložena, v současné době se připravuje alternativní zákon a Transparency International k tomu brzy vydá své stanovisko,“ podotýká projektový vedoucí TI Radim Bureš.

Je to tři roky staré

Případ předražovaných počítačových objednávek na Ministerstvu zahraničí je tři roky starý a Černínský palác na něj přišel při rozsáhlé kontrole zakázek. ČTK to ve středu sdělil mluvčí ministerstva (MZV) Vít Kolář, který reagoval na článek MF Dnes. V oblasti informačních technologií si ministerstvo nechalo udělat analýzu zakázek od profesionální firmy, dodal Kolář.

"Na základě informací, které jsme shromáždili, podalo ministerstvo od listopadu 2010 čtyři podání orgánům činným v trestním řízení. Policie rozhodla o odložení ad acta z důvodu, že u žádného případu nebyl spáchán trestný čin," uvedl Kolář. Jeden případ postoupila policie Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.