„Chceme, aby bylo naprosto jasné kdo je úředník, a kdo zaměstnanec," zdůraznil předseda vlády. Navíc konstatoval, že on sám je zastáncem přesně vypracovaného úřednického „etického minima", jehož nedodržování by bylo možné právně sankcionovat, což doposud možné nebylo.

Nejasnost v pravomocích úředníků a zaměstnanců byla v minulých týdnech příčinou krize mezi koaličními stranami z důvodu kontroverzních veřejných výroků Ladislava Bátory, personálního šéfa ministerstva školství.

Vše o kauze Bátora ZDE

Co je funkce politická, co ne

Budoucí zákon má upravit zaměstnanecké vztahy a sjednotit právní úpravu pro úředníky samospráv i státu, aniž podle premiéra některé z nich zvýhodní. Zajistit má nejen profesionálnější a stabilnější veřejnou správu, ale především určit hranice mezi politickými funkcemi a úřednickými místy. Nejdůležitější změnu, kterou zákon ale má přinést je odpolitizování veřejné správy. Řečeno prvorepublikovým výrazem „apolitické úřednictvo", které se nemění se změnou vlády či vrcholné samosprávy. Zákon má umožnit odborníkům ze soukromé nebo akademické sféry, aby se uplatili ve veřejné správě.

Podívejte se na vládní návrh Služebního zákona

Tejc: Směr je dobrý

Stínový opoziční ministr vnitra Jeroným Tejc (ČSSD) v reakci na rozhodnutí vlády pro ČTK prohlásil, že jde sice o krok správným směrem, ale jen na půl cesty. Podle něj si s tím záměrem vláda moc práce nedala. Zákon se bude vztahovat na všechny úředníky, a podle Tejce tím může rozkolísat fungování správy v městech i krajích. Navíc obvinil vládu, že se snaží „zabetonovat" současný stav, tedy personální složení, které ona sama i vláda Mirka Topolánka zavedla.

Volné pozice mají být podle nového zákona obsazovány při výběrových řízeních, pro každé místo mají být stanoveny předpoklady a požadavky, například na vzdělání. A zde je právě ono „zabetonování". V prvním kole mají být totiž pozice zpřístupněny uchazečům z vlastního úřadu, v druhém kole všem zájemcům veřejné správy jako takové, a teprve ve třetím kole také uchazečům mimo oblast veřejné správy.

Před definitivou půl roku zkušebka

Pracovní poměr úředníků, prvorepublikově zvaný „definitíva", by měl být podle vládního záměru uzavírán na dobu neurčitou. Zkušební doba by však měla být prodloužena na půl roku.

V současné době platí pro úředníky v regionech Zákon o úřednících územních samosprávných celků, zatímco pro státní úředníky v minulosti vznikl služební zákon. Účinnosti ale nabylo jen několik jeho ustanovení, plnou účinnost pak parlament opakovaně odkládal.

K odpolitizování veřejné správy mají podle vládního záměru pomoci nově formulované funkce ředitelů úřadu vlády, ministerstva, krajského, městského a obecního úřadu. Návrh nového zákona pro tyto ředitele stanoví pracovní poměr na dobu neurčitou s výčtem prohřešků, za které by mohli být odvoláni. Pozice ředitele úřadu má být právě oním mezníkem mezi politicky obsazenými a úřednickými místy.

Omezení korupce

Nový zákon by měl podle premiéra omezit podmínky pro korupci na úřadech a stanovit zvláštní pravidla týkající se střetu zájmu. Exaktně mají být definovány jiné povolené či zakázané výdělečné činnosti úředníků, stejně jako další omezení jejich vedlejších příjmů. Každý orgán veřejné správy má mít vlastní etický kodex, který bude pro úředníky závazný. Jeho porušení může být jednou z podmínek propuštění.

Podle nového zákona by se museli úředníci, jejichž pozice by obnášela větší míru korupčního rizika podrobovat testům spolehlivosti. Podstatná část záměru zákona je věnovaná podmínkám hodnocení práce úředníků, jejich vzdělávání a kariérnímu růstu.

Šest týdnů dovolená

Jako kompenzaci za náročnou práci navrhuje ministerstvo vnitra pro úředníky šestitýdenní dovolenou a odstupné či odchodné (u sborů) ve výši dvou až čtyř platů podle počtu odpracovaných let.

Tento zákon se ovšem netýká náměstků ministrů, příslušníků bezpečnostních sborů, vojáků z povolání, soudců a státních zástupců. Zákon se navíc nevztahuje ani na zaměstnance úřadů, které jsou součástí veřejné správy nebo mají „nezávislé nebo jiné specifické postavení". Jde třeba o „Nejvyššího kontrolního úřad, kanceláře parlamentních komor, prezidenta republiky a ombudsmana."

Pracovní poměr státních úředníků se doposud řídil Zákoníkem práce, což se velmi odlišuje od postavení úředníků státní a veřejné správy ve starých zemích Evropské unie. „V roce 2002 sice vznikl zákon o státní službě, účinnosti ale nabylo jen několik jeho ustanovení. Jeho plná účinnost byla opakovaně odkládána, naposledy na 1. ledna 2012," říká důvodová zpráva záměru. Vláda nedávno schválila novelu, odkládající účinnost zákona o další tři roky.

Za deset let se toho v českém právu mnoho změnilo a s časovým odstupem se podle předkladatelů ukázala opodstatněnost celé řady výhrad ke služebnímu zákonu. V případě nabytí plné účinnosti by ho právě proto bylo nutné novelizovat. Podle předkladatelů nejsou navíc úřady na zavedení služebního zákona v současné době připraveny. Také z hlediska financí je dobré počkat na celkově nový zákon, protože současné zavedení služebního zákona by každoroční rozpočet přišlo na 5,8 miliardy korun.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.