Podle předsedy Evropské unie Josého Manuela Barrosa by se bankovní unie týkala zatím jen členů eurozóny, pro ČR by tudíž dosud nebyla závazná. Problémem ale je, že dle přístupové smlouvy má Česko do eurozóny vstoupit. Summit EU, kde by se mělo o bankovní unii jednat, má proběhnout 18. a 19. října.

Češi by platili ze svého Španěle či Řeky

Jak informovaly ParlamentníListy.cz, čeští ekonomové se obávají, že v případě, že by ČR do bankovní unie vstoupila, tak by to zjednodušeně znamenalo, že by čeští střadatelé museli svými vklady přes společný fond ručit za dluhy zahraničních bank a zahraniční banky by mohly vyvádět nekontrolovaně prostředky z českých dceřiných bank. Česko by se tak stalo členem dluhové unie, na níž by vydělaly nezodpovědné státy a platily by ji ty státy a střadatelé, kteří se chovali zodpovědně a dosud finanční prostředky mají.

Cílem bankovní unie je sjednotit chování bank. K tomu by měl sloužit nově vzniklý jednotný systém evropského bankovního dohledu i jednotný evropský systém pojištění vkladů se společnou regulací a záchranným fondem pro případ krachu bank.

Podle informací ParlamentníchListů.cz předseda ODS Petr Nečas při jednání již několika orgánů ODS zopakoval, že pokud on bude premiérem, ČR do bankovní unie nevstoupí.

Česká vláda ostatním členským státům EU, které mají výhrady k bankovní unii, předloží takzvaný non-paper, což je jakýsi „oficiální-neoficiální“ dokument. Jde o neoficiální prezentaci politiky státu. Vyjadřuje postoj státu, který je předkládán v instituci, například v Radě EU. Tento dokument má přesvědčit svými argumenty další státy, aby podpořily pozici ČR. Řada, především nečlenských států eurozóny, má totiž do jisté míry podobné výhrady jako ČR.

Rovná práva nečlenů bankovní unie

Pokud bychom jednoduše shrnuli pozici ČR, tak je to o tom, aby státy, které se bankovní unie nezúčastní, měly rovná práva jako ty, které do ní vstoupí. Především u nečlenských států by měl ale zůstat dohled nad finančním trhem především u národního regulátora – v našem případě u ČNB.

V dokumentu se píše, že Česká republika má zájem na zachování a stabilizaci Hospodářské a měnové unie i na hospodářském růstu a finanční stabilitě každého členského státu Evropské unie, a proto je v zájmu České republiky podpořit takové kroky, které prokazatelně povedou k řešení současné bankovní a dluhové krize a stabilizaci situace.

„Projekt bankovní unie by měl být koncipován takovým způsobem, aby přispěl k zajištění dlouhodobé stability finančního systému, a to nejen v členských státech eurozóny, ale v celé Evropské unii,“ píše se v non-paperu.

Nezbytným předpokladem projektu bankovní unie musí být podle materiálu udržení rovných podmínek pro státy zúčastněné i nezúčastněné na bankovní unii a rovnost zacházení pro subjekty působící na jednotném trhu pro finanční služby, bez diskriminace a poškozování jejich oprávněných zájmů.

Použije se fond ESM na krachující banky? ČR se zavázala vložit 350 miliard

Dokument varuje před tím, že ustavení bankovní unie obsahuje prvek, který by potenciálně mohl narušit základní „zlaté pravidlo“ jednotného trhu, tedy že veřejná podpora má být zásadně poskytována dočasně a jen v případech hodných zvláštního zřetele.

Prohlášení členských států eurozóny z 29. června 2012 totiž naznačuje možnost využití evropského záchranného mechanismu ESM, který měl dosud sloužit pouze státům coby nástroj pro přímou rekapitalizaci finančních institucí v eurozóně.

„Pokud by však ESM měl v budoucnu fungovat jako explicitní permanentní veřejný nástroj pro rekapitalizaci finančních institucí operujících v rámci bankovní unie, vytvářelo by to distorzi na jednotném trhu mezi participujícími a neparticipujícími státy bankovní unie, nehledě na obecnou otázku souladu s unijními pravidly veřejné podpory a na rizika „morálního hazardu“... Ideálně by i případná veřejná podpora z ESM měla fungovat jen dočasně a být k dispozici pouze ve výjimečných případech a dobách a za okolností hodných zvláštního zřetele,“ zdůrazňuje dokument.

Zde je potřeba dodat, že ČR zatím účastna v ESM není, ale v okamžiku vstupu ČR do eurozóny by se Česko pouze pro začátek zavázalo poskytnout do ESM částku zhruba ve výši 350 miliard korun a počáteční vklady nejsou nijak zastropované. Záleží jen na rozhodnutí orgánu fondu, který je může libovolně navyšovat s tím, že by ČR mohla být přehlasována.