Vlivný intelektuál o pocitu beznaděje ve společnosti. Je třeba soudobý řád vytlačit

01.12.2012 13:55 | Zprávy

Americký politický myslitel a aktivista Noam Chomsky hodnotí hnutí Occupy jako první opravdu silnou odpověď americké veřejnosti na vládu neoliberálního barbarství. V rozhovoru pro nezávislý kritický čtrnáctideník A2 vidí jeho pokračování v rozšíření diskuse o problémech společnosti. Varuje ale i před její fašizací a různými formami vylučování lidí.

Vlivný intelektuál o pocitu beznaděje ve společnosti. Je třeba soudobý řád vytlačit
Foto: skutecnademokracie.cz
Popisek: Podobně jako v jiných městech světa vyzývá tento leták: Occupy Prague

Za první opravdu silnou odpověď americké veřejnosti na třicet let trvající vládu neoliberálního barbarství považuje americký politický myslitel a aktivista Noam Chomsky hnutí Occupy Wall Street, které se později rozšířilo do celého světa včetně Česka. V rozhovoru pro čtrnáctideník A2 tvrdí, že je však třeba pokračovat v inspirujícím hnutí dál.

„Musíte se dostat dál a prohlubovat participaci. To znamená chodit za lidmi, diskutovat s nimi o jejich problémech, naladit je na stejnou vlnu a zapojit je. A hlavně u nich zkusit probudit naději. Po pravdě řečeno, ještě nikdy jsem nezažil tak silně rozšířený pocit beznaděje jako dnes,“ uvádí Noam Chomsky, podle deníku The New York Times a časopisu Foreign Policy nejvlivnější intelektuál naší doby.

V zakonzervovaném prostředí si změny myšlení všimnout nelze

„Mně jeho myšlenky připadají jako jediné možné řešení. A to samé – diskuse mezi širokou veřejností, která není zapojena mezi politické elity – se děje i u nás,“ podotýká pro ParlamentníListy.cz jeden z členů hnutí Occupy v Česku a organizátor letních protestních akcí v Praze Jan Korál, podle něhož je nejviditelnějším znakem hnutí Occupy to, jak lidé uvažují a jaké jsou jejich představy o možných změnách a konkrétních způsobech, jak jich dosáhnout.

„Ten viditelný efekt v myšlení lidí může ale spatřit jen ten, kdo se diskusí zúčastní a je sám aktivním prvkem. Když je člověk zakonzervovaný mezi určitými skupinami, ať už politickými, ekonomickými nebo mediálními, tak z takového zakonzervovaného prostoru není možné změny vidět. Ale mezi aktivní částí veřejnosti posun patrný rozhodně je,“ myslí si Jan Korál.

Přijde střet a odstranění mocenských elit z jejich pozic

Americký myslitel Noam Chomsky připomněl i pozici politických elit, a to na příkladu posledního summitu o klimatických změnách, který se konal v Rio de Janeiru. „Summit v Riu jasně ukázal, že změna nevzejde od politických elit. Musíme zkusit vybudovat něco, co soudobý řád vytlačí a nahradí. Rio bylo ukázkou toho, že vládnoucí vrstvy mají opravdu jiné zájmy než většina lidí,“ domnívá se Noam Chomsky.

K tomu Jan Korál poznamenává, že u nás přibývá lidí, kteří mají potřebu prosadit změnu a diskuse se teď vedou především o tom, jakých cílů chce hnutí dosáhnout a jakým způsobem. „Výsledkem bude zcela jistě ten střet. S tím, že je nutné zorganizovat aktivní veřejnost, aby bylo možné současný systém vyměnit, a ty mocenské elity, alespoň ty, které budou trvat na svých mocenských pozicích, tak z těch pozic odstranit,“ prohlašuje pro ParlamentníListy.cz Jan Korál.

Taktikou je rozeštvat lidi mezi sebou, aby si nevšímali mocných

Z obsáhlého rozhovoru, který poskytl Noam Chomsky čtrnáctideníku A2 zaujme i pasáž, v níž americký aktivista poukazuje na taktiku, díky níž se bohatá a vlivná elita drží u moci. Zde uvádí, že mnoho lidí je s vládou nespokojeno jen v některých oblastech, a to hlavně ve sféře sociálního zabezpečení.

„Lidé nesnášejí vládní aktivity právě v této sféře, ale málokdy přemýšlejí o tom, že vládní politika hájí především zájmy těch nejbohatších. Jen málokdo se nad tím opravdu pozastaví. Takže ti, kteří mají užitek z veřejného sektoru, ho nenávidí. A tvrdí, že ze svých peněz platí nelegální imigranty či Afroameričany, a obracejí se proti menšinám. Je to dáno neuvěřitelně silnou mediální propagandou, která formuje veřejné mínění,“ vysvětluje Noam Chomsky.

Vytváří se systém, který produkuje různé formy vylučování lidí

Propaganda lidi zpracuje tak, že se neobracejí proti bohatým a mocným, ale proti svým sousedům. „Řeknou si, že za to mohou černoši, protože z jejich prostředků pobírají sociální dávky. Funguje to skvěle. Lidé jsou poštváváni jeden proti druhému a málokdo opravdu viní finančníky, kteří způsobili krizi. Lidé si říkají: Co zmůžu s bohatými? Kdo vlastně jsou? Stojí příliš vysoko, a tak raději obviním své sousedy,“ popisuje americký aktivista.

Ten se vyjádřil i k tomu, že v Česku jsou podobně obviňovaní nezaměstnaní a Romové. „Je to zvláštní. Dnes vidíme druh fašismu, který jistým způsobem funguje. Vytváří se systém, který produkuje různé formy vylučování lidí. Ale má jakousi přívětivou tvář. Říká vám, že tohle je pro vás dobré a vy se tak máte cítit. Má potenciál a zdroj podpory tu je, protože potíže narůstají. Tento fenomén nemůžeme podceňovat,“ odkazuje Noam Chomsky na tříprocentní podporu Hitlera v roce 1928 a během pár let její obrovský nárůst.

Privilegovaným vyhovuje individualismus a vytváření nepřítele

Za pravdu mu dává politolog Oskar Krejčí, podle něhož spočívá problém celého polistopadového vývoje u nás v tom, že nemá svou svébytnou politickou kulturu. „Ta se teprve hledá a bohužel se vytváří v kompromisu liberalismu a fašizace, to znamená individualismu a hledání nepřítele. To je model, který pomáhá vždy těm, kdo vládnou, kdo mají privilegia a majetkové i mocenské výhody,“ říká pro ParlamentníListy.cz profesor Oskar Krejčí.

V době panující krize v Evropské unii i v USA je pro privilegovanou vládnoucí garnituru obzvlášť důležité rozdělit společnost na „my a oni“. „Jestliže někdo řekne těm klesajícím středním vrstvám, že jsou pořád ještě ´my´ a tamto ´oni´, a ti nás ohrožují, tak pro takové lidi je představa spojení klesající střední třídy s oligarchií lákavá,“ vysvětluje Oskar Krejčí.

Vyděděných bude čím dál víc a někdo je může představit jako masu nepřátel

Takže systém, který produkuje různé formy vylučování lidí, o němž mluvil Noam Chomsky, funguje i u nás v podobě obrácení hněvu většinové společnosti proti nějaké skupině. „To první obrácení bylo proti starým strukturám, ve stylu za všechno můžou komunisti. Po třiadvaceti letech to už přestává fungovat, a tak tu máme sociálně vyděděné. Bezdomovce a ty, co zahnala exekuce do postavení pariů. Těch skupin bude čím dál víc a potom je někdo může představit jako homogenní masu nepřátel,“ nevylučuje ani profesor Oskar Krejčí hrozbu nové fašizace.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Mgr. Jana Pastuchová byl položen dotaz

Jak podle vás zajistit práci seniorům?

Pravda je, že doba jde dopředu a lidé ve starším věku se mají problém ,,jít s dobou". Ale podle mě to bude problém i do budoucna, třeba pro dnešní 30. Za 30 let mohou řešit stejný problém jako senioři dnes, protože i když jsou třeba technologicky zdatnější než dnešní starší generace, tak za těch 30 ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pozadí sporu o poplatky: Dusno mezi vládou a ředitelem Součkem. Jména, co vadí

20:21 Pozadí sporu o poplatky: Dusno mezi vládou a ředitelem Součkem. Jména, co vadí

Proč Fialův koaliční kabinet ve Sněmovně odložil legislativní změnu vedoucí k navýšení koncesionářsk…