Životní úroveň v Česku klesá. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu za druhé čtvrtletí tohoto roku. Oproti stejnému loňskému období sice stoupla průměrná hrubá měsíční mzda o 2,3 procenta (v absolutní částce o 546 korun) na 24 626 korun, ale za ni se toho dalo pořídit méně, neboť spotřebitelské ceny se v daném období zvedly o 3,4 procenta. Reálně se tak mzda snížila o 1,1 procenta.

„Inflace 3,4 procenta za druhé čtvrtletí je docela vysoká. Nižší reálné mzdy se projevují dál na celé ekonomice, protože lidé to, že mají reálně méně peněz, vnímají, a proto méně utrácejí v obchodech. To se samozřejmě projevuje na maloobchodních tržbách, a tím, že prodejci mají menší tržby, nepotřebují tak velkou výrobu, tolik zaměstnanců, nejsou ochotni zvyšovat platy, a to je takový začarovaný kruh, do kterého jsme se dostali,“ říká pro ParlamentníListy.cz Michal Kozub, analytik společnosti Home Credit.

Klesá nejen reálná mzda, ale ubývá i jejích příjemců

Reálné snížení mzdy se týká i celého prvního pololetí. V něm dosáhla průměrná mzda výše 24 341 korun, což v meziročním srovnání znamenalo nárůst o 2,8 procenta (657 korun). Spotřebitelské ceny v první polovině letošního roku ale stouply o 3,5 procenta proti stejnému období loňska, takže pokles reálné mzdy činil 0,7 procenta.

Ve druhém čtvrtletí 2012 nebyl znát rozdíl ve vývoji průměrné hrubé měsíční mzdy mezi podnikatelskou a nepodnikatelskou sférou, neboť byl v obou stejný jako v celém národním hospodářství. Ubylo ale příjemců mezd, ať už mezi nezaměstnané, důchodce, nebo živnostníky. Český statistický úřad hlásí, že jich bylo za první pololetí oproti první polovině minulého roku méně o téměř 26 a půl tisíce.

Na inflaci se třetinou podílí zvýšení DPH

Lépe na tom nebudeme ani v probíhajícím čtvrtletí vzhledem k tomu, že ve výdajích domácností jsou důležité hlavně ceny energií. „Ty se odvíjejí od cen ropy a zemního plynu, které jsou nyní jako na houpačce. Dopadají výrazně nejen na rodinné rozpočty, ale vyšší cena se dál přenáší do celé ekonomiky, a to znamená zase špatnou situaci. Nedá se tedy říct, že ve třetím čtvrtletí budou reálné mzdy růst, naopak opět budou klesat, protože ceny porostou nadále rychleji než nominální mzdy,“ tvrdí analytik Michal Kozub.

Na růstu inflace se nejvíce podílejí dva efekty – ropa a deriváty z ní a DPH, která se projevuje na inflaci třetinově. „Ve čtvrtém čtvrtletí už začne vyprchávat efekt zvýšení DPH, který trval prakticky po celý letošní rok a zvyšoval inflaci o 1,1 procenta, takže koncem roku by reálný růst mezd mohl být kolem nuly,“ předpokládá Michal Kozub pozitivnější závěr roku.

Příští rok se efekt zvýšených sazeb může opakovat

Příznivější vývoj však může trvat jen krátce, protože letošní dopad zvýšení daně z přidané hodnoty se může zopakovat i v příštím roce. „Jestli dojde opět ke zvýšení DPH, tak inflace půjde zase trošku výš, což by znamenalo, že by zase mohlo být obtížnější dohnat mzdami růst cen,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz analytik Home Credit Michal Kozub, že vládní koalice hodlá pro rok 2013 prosadit zvýšení obou sazeb DPH.

Ve druhém čtvrtletí tohoto roku vzrostly ceny potravin a nealkoholických nápojů o 7,9 procenta ve srovnání se stejným obdobím loňska a podobné to je podle údajů Českého statistického úřadu i s výdaji za bydlení, vodu, energie a paliva, které v souhrnu vzrostly o 7,3 procenta. Na konkrétních případech proto lze ilustrovat, že si zaměstnanec za průměrný měsíční plat může dopřát méně než před rokem.

Za průměrný plat si koupíme o 60 litrů benzínu méně

Z údajů ČSÚ vyplývá, že nejpoužívanějšího benzínu Natural 95 bylo možné pořídit v loňském roce za průměrný měsíční plat 706 litrů, zatímco ve druhém čtvrtletí letošního roku už jen 646 litrů. Podobné rozdíly jsou patrné i při nákupu potravin, což například znamená, že za měsíční plat si  lze koupit 1084 kusů kilového bochníku chleba místo loňských 1131 kusů nebo 121 kilogramů zadního hovězího masa místo 136 kilogramů v minulém roce.