Ti všichni společně varují, že se změnami bude úspěšnost vymahatelnosti dluhů výrazně nižší, než dosud. A to se prý nakonec s velkou pravděpodobností odrazí na cenách služeb, jež nabízejí firmy, které se s dluhy zákazníků potýkají nejčastěji. Možné tak prý je, že se zvednou ceny jízdného v MHD (pokuty za černé jízdy jsou často předmětem vymáhání), bankovní služby či třeba služby telefonních operátorů. Tedy alespoň podle těch, kterým jako byznys slouží právě pohledávky. Ne všichni se však s jejich argumenty ztotožňují – třeba jen proto, že služby mobilních operátorů či bankovní služby máme již nyní jedny z nejdražších v Evropě. To je však otázkou další diskuse, jednání a vývoje.

„Stalo se tradicí, že politici mají tendence k populistickým krokům. Svá rozhodnutí zdůvodňují veřejnými průzkumy, rozhodují dle hlasu ulice, na dopady svého jednání však často nepomýšlí. Jak jinak si lze vysvětlit kroky, které se v posledních několika měsících odehrávají na poli práva věřitelů, uplatňovat nároky na plnění dlužníků soudní cestou?“ ptá se Jakub Zakrzecki, právník  z advokátní kanceláře Michala Bendy, která se mimo jiné zabývá i vymáháním pohledávek a dluhů.

Aktuální problém, který může vše výrazně zvrátit, je podle něj hned v několika oblastech. Například ve vyšších soudních poplatcích. „Od září 2011 došlo k razantnímu zvýšení soudních poplatků, které na začátku, tj. při podání žaloby hradí věřitel, nakonec však zaplatí dlužník. Tedy, pokud zaplatí. S ohledem na stále klesající efektivitu soudního a exekučního vymáhání lze soudní poplatek považovat pouze za náklad věřitele a příjem státního rozpočtu,“ vysvětlil pro ParlamentníListy.cz  právník Zakrzecki.

A jmenoval i další negativa, která s sebou mohou v blízké budoucnosti vymáhání dluhů přinášet. Mezi nimi jsou i neuznávané rozhodčí nálezy. I když se prý nejedná o fatální zásah, vývoj judikatury a právních názorů v ČR tak podle právníka směřuje k nemožnosti uzavírat rozhodčí doložky ve spotřebitelských sporech. A ani využívat je v těchto věcech rozhodčího řízení, které by mohlo odbřemenit soudy.

„Věřitelům zde chybí právní jistota a předvídatelnost rozhodnutí soudů, proto se směrem k rozhodčímu řízení nevydávají,“ popsal další právník Peter Beňo současnou praxi. Neprůhledné je pak podle něj prý i rozhodování okresních soudů při nařizování exekucí, protože někteří soudci odmítají na základě rozhodčích nálezů ve spotřebitelských, často bagatelních sporech na základě rozhodčích nálezů exekuci nařídit.