Plán na zvolení Karla Schwarzenberga se podle Chelemendika nezrodil v českých hlavách. „Jde o to, že skupina vlastníků tohoto světa nařídila zvolit knížete Karla Schwarzenberga za prvního českého prezidenta přímou celonárodní volbou a Češi toto nařízení nedodrželi. Tedy povstali v duchu nejlepších tradic Jana Husa a Jana Žižky z Trocnova. A to od Čechů nečekal nikdo, dokonce to nečekali ani oni sami,“ chválí výsledek voleb.

„V minulosti prezidenta volil parlament a nebyl to zrovna nejvábnejší pohled - úskoky, intriky, všichni lžou všem. Nyní českému národu navrhli, aby volil knížete Schwarzenberga - přímo, otevřeně a čestně. Proč právě jeho? Protože z hlediska skupiny vlastníků tohoto světa, kteří nemohli nechat volby v Česku bez pozornosti, představoval ideálního kandidáta,“ míní spisovatel a politický analytik.

Stále usíná, nechápe, šišlá a mlaská…

Ideálním kandidátem byl proto, že je mu 75 let, tedy je zralý, dokonce až velmi. „Stále usíná - v parlamentu, na jednáních jako ministr zahraničních věcí, kterým zatím ještě je, velmi špatně slyší, tedy sluchem prakticky nic nepřijímá - a stále se usmívá. Tváří se, že slyšel a pochopil, ale nechápe, usmívá se a odpovídá po svém,“ komentuje.

Prezidentské předvolební debaty podle něho ukázaly, že pořádně neslyší ani svého soupeře v diskusi a nedokáže na něho tedy odpovídajícím způsobem reagovat.

• Celý text Sergeje Chelemendika čtěte ZDE

„Je velmi důležité jak bývalý kandidát mluví - tiše, nesouvisle, útržkovité a nesrozumitelně. Na německé kníže až příliš zvláštně ráčkuje. Šišlá a mlaská. To je však čistě zvuková stránka, která je Čechům v zásadě známa. Důležitější je však obsah řeči - toho je velmi málo, často vůbec není. Neboť jako ministr zahraničních věcí si jen vyměňuje s partnery papíry, které nikdy nečetl. Tedy na vytváření obsahu se kníže účastnit nezvykl, ale vždyť to ani není knížecí záležitost,“ poznamenává Chelemendik.

Ten hodnotí Schwarzenbergovu kampaň jako zcela bezprecedentní svým rozmachem, kreativitou a drahotou. „Tvůrci kampaně zobrazili kníže s punkerským čírem a česká mládež několik týdnů hodovala za knížecí peníze - koncerty, pohoštění, rockové skupiny, zpěváci a zpěvačky,“ uvádí.

Zuby globálního monstra

„Volební tým knížete, vysoce profesionální a vůbec ne český - ani povahou, ani akceschopnosti - byl natolik přesvědčen o jeho vítězství, že v sobotu 26. ledna byla v pražské Lucerně připravena velkolepá oslava pro sedm set hostů. A slavilo se - se slzami v očích,“ naráží na sebedůvěru Schwarzenbergova týmu.

Výsledek voleb pak Sergej Chelemendik vidí jako porážku „globálního monstra“. „Přejděme však k politické stránce těchto malebných událostí. Co se vlastně stalo? Proč zuby globálního monstra v Česku opět cvakly naprázdno? Přičemž takto naprázdno cvakají stále častěji: nedávné volby na Ukrajině - mnohem složitější a důležitější, ale s podobným výsledkem jsou toho důkazem, bohatá recepce globálního monstra se nekonala ani tam,“ srovnává.

Kníže Alzheimer...

„Češi se ukázali rozumnější, serióznější a prozíravější než ti, co jim předepsali prezidenta, který byl na našem portálu www.chelemendik.sk nazýván knížetem Alzheimerem, či knížetem Parkinsonem. A ačkoli je hříšné vysmívat se stařecké nemohoucnosti, v tomto případě je to na místě. Protože stařecká nemohoucnost se má hřát na teplé peci, a ne lézt do bitvy,“ píše.

Česká politická elita je kontrolována a živena Amerikou. Od roku 1918

Lidé podle jeho slov odmítli americkou technologii voleb správného kandidáta, která měla zafungovat jako hodinky, protože v českých zemích je celá elita, počínaje rokem 1918, kontrolována Amerikou, vybírá se v Americe a je jí živená. „V Češích se ozvaly národní instinkty a velmi hrubé chyby Schwarzenberga tomu dopomohly,“ doplňuje ruský spisovatel.

Podle něho bylo velmi zábavné, když nedávno v Praze svým českým kolegům vysvětloval, že Schwarzenbergova kampaň je americká a stojí za ní Američané a odpovědí na to prý bylo jen rozpačité mlčení. Je přesvědčen, že si Češi stále nechtějí přiznat, kdo jejich politikům diktuje, co a jak budou dělat.